Já jsem jednou litovala, ale do teď nevím jestli oprávněně, nejspíš by to stejně nešlo... Ale poslední dobou mám dojem, že všechny mé vztahy končí stejně. Vždy mi přítel začne něčím (někdy celkem nepodstatným) lézt na nervy, až se z toho stane averze a mě nic jiného než rozchod prostě nezbývá, pokud se nechci přetvařovat. Právě do tohoto stádia směřuje můj současný vztah a už jsi začínám říkat, jestli spíš nejsem divná já a že to tak asi bude s každým... Nemáte někdo podobné zkušenosti?
Litovala a lituju stále. Člověk si vážně neuvědomí co měl, dokud nepotká někoho o dost horšího. Takovýho super chlapa už nepotkám, o proti tomu co mám teď doma, se mi jeví tehdejší důvod rozchodu jako totální blbost. Je zajímavé pozorovat, jak člověk časem vyměkne a sleví ze svých vztahových nároků.
Cituji pepitapeta: Člověk si vážně neuvědomí co měl, dokud nepotká někoho o dost horšího.
Já si vždycky po rozchodu říkám, že s každým dalším vztahem si už můžu jenom polepšit
Litovala jsem jeste vcera vecer, najednou se ve mne něco zlomilo a ukázalo mi že jsem byla vlastně skoro jako otrok, teď už jsem jenom ráda. Pro jedno kvítí slunce nesvítí. A ať si mu dělá služku někdo jiný omejvá poch... záchody apod. Děkuju mám nějakou hrdost!!
Já jsem dosud litovala jen ztraceného času, samotného rozchodu jsem litovat nemusela nikdy... ale když se tak nad tím zamyslím, nevím, co z toho je horší.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.