Reaguji na bucinek07:
Promin, asi jsem to blbě vysvětlia, ona je podle mě pinda, protože má růžový brýle, jo zná ho skoro 20 let, ale rozhodně neví jak na něj, jak si ona myslí. Navíc ji nemiluje, což řekl nejenom mě, ale i jiným lidem, ale rodina, která je pro něj vším je z ní unešená, tím netvrdím, že kvůli ní s ní je, ale zdá se mi to tak a nejenom mě. Ona je pinda, protože si myslí jak je svatý, jak ho předělala. Prosim vás: je s ní od srpna, nebyl měsíc kdyby ji nepodvedl ( ne se mnou ), my byli " jen " přátelé když jsem odmítla vztah, ale v listopadu se to zvrtlo a jelikož se na nás přišlo, tak začal dělat hodnýho, vydrželo mu to měsíc, v lednu se mi ozval, že mě chce ( přitom s jinýmy tím myslím milenky skončil - chudinky malinký jsou z toho na nervy ) a to je VŽDYCKY s každou novou se mění, snaží se. Netvrdím, asi mu pomohla v tom, že se dal psychicky do kupy, ale on nevydrží, když celej život byl do větru, být věrný. Jsem zvědavá, kdy se zase rozjede ......
Cituji Haníczech: tak já např. nesnáším když za mnou někdo moc dolejzá. Ale ani když mě přehlíží. Ale je bohužel pravda, že vždycky o něco nebo někoho moc stojím a jak to mám, tak už mi to nepřijde zajímavé - no komplikovaná povaha. Ale nevím, třeba to nesouvisí se znamením - ale myslím, že jo
jsem také vodnář a mám to úplně stejné, naštěstí s přítelem hrajeme neustále hru na " kočku a myš,, takže se nenudím když za mnou chlap leze ( pravidelně píše sms, chce chodit na randíčka apd.) tak mě to vyloženě obtěžuje, přijde mi pak neatraktivní ( přitom je to zcela normální) naopak mě přitahují ti co si mě spíš nevšímají. Takže bych na něj zkusila tento postup - nedolízat za ním , a celkově mi přijde že to mezi Vámi strašně řešíš, a vodnáři to moc nemají rádi ( rozumíš jde jim především o sebe ) , no nejen vodnáří ale všichni chlapi neradi řeší takové to " jak to mezi námi bude, budeme přátelé, milenci...,,, nechala bych to plynout ať se to vyvrbí samo i když věřím že je to těžké, znám to sama moc dobře
tak až teď jsem si dočetla celou tu diskuzi....holka nepiš mu pořád, asi to teď řeknu tvrdě, ale co s ním pořád řešíš?On je chlap, když bude chtít tak se ozve...zkusila jsi někdy vydržet mu nepsat, třeba 2 týdny až měsíc?Jak si pak můžeš být jistá že tě opravdu chce, když jsi to vždy Ty kdo ho kontaktuje......A to jak jsi mu vyznala city, a on ti na to odpověděl " děkuju, ahoj,, ....no to by bylo lepší kdyby to radši nekomentoval zkus ho chvilku nechat vydechnout....
<span class="reaguji">Reaguji na Riviera:</span>
Ano, zkusila jsem to, ale to bylo v srpnu v době kdy prostě jsem si potřebovala ujasnit svoje city k němu a ano, ozval se mi po 3 týdnech. Jenom že já ho odmítla, a pak jsem po svem rozhodnutí nechtěla dělat jestě větší pindu ze sebe a tak jsem si za svým stala, pak si našel přítelku, ale stejně nebyl měíic kdyby se mi neozval. Byli jsme přátelé.
Potom milenci a jelikož se na nás přišlo, tak mi napsal, ze nechce mít problémy, že všechno skoncilo, vymažu jeho číslo. Já hodně mě to bolelo. Do 2 hodin mi napsal, že budeme přátelé, ale nic víc.
Pak jsem ze sebe udělala větší pindu: celý prosinec jsem řešila PROČ ? A potom, že mi lhal ( jo, kecy mě dostaly, drby a já jim uvěřila ). Dala jsem mu pauzu, v lednu se mi ozval sám, že chce všechno vrátit kamarádi-milenci, já odmítla, on nakone ctaky s tím, že zůstaneme přátelé, ale že se teď vidět nemůžeme - jasně, tak jeto vždycky když má doma dusno. No, když jsem se mu ozvala běžne na narozky odpověděl, ale jinak když šlo o nás tak ifgnorace, a nebo když jsem navrhla, že nebudeme, ani přátelé, tak měl námitky, že budeme.
Já si uvědomila čím dál víc, že ho miluju chybí mi, a že jsem udělala chybu tím, že jsem ho odmítla. Teď má přítelku, těžko ji miluje, snaží se teď být vzorný, ale jak dlouho mu to vydrží ? Když ji, ani nemiluje.
Ozvu se mu až na svátek a to je koncem března, děs
A od jeho blízkých vím, že on čas neřeší, neozve se měsíc, dva a tři a nic to pro něj neznamená
Víš,. ono toho je hodně co jsem nenapsala: já se k němu chovala odměřene a byl jak magůrek ( měl zájem, furt mi volal, smskoval, chtěl mě vidět ), když jsem se chovala jako on, tak obrátil a mě to vyděsilo, měla jsem za to, že nemá zájem tvrdil opak ...... Jenom že po měsíci mi řekl, že budeme spolu chodit, že to zkusíme. Já odmítla. Pak si mě našla jeho bývalka - hrála si na kámošku, do doby než ho začala u mě pomlouvat a pomlouvala i mě u něj. To bylo někdy v říjnu když mi řekl, že mi už nevěří, že neví komu z nás dvou věřit. Měsíc na to jsme si spolu začali, za zády jeho přítelkyni - ta žije v neuvěřitelný naivní pohádce.
Já zbrzdla jsem, krátce po tom co mi napsal, že prostě nechce mít problémy, a že to mezi náa skončilo, že bude věrnýtak jsem se mu vyznala z citů, neodpověděl. Ale furt se nechval jako kamarád, když tu nabídku tam on a já chtěla uplně skončit, odpoutat se od něj, pokaždý odmítl, že se uvidíme, ale teď to nejde. Ona si ho hlídá jak oko v hlavě, potom co zjistila, že ji byl nevěrný. Říkám vydržel to měsíc, přišel z hospody a ozval se mě ...... Ona ho MILUJE a nepustí ho, on ji nemiluje to na něm vidím, řekl mi to a aby toho nebylo dost zkusila jsem i analzu obličeje od odborníka a ten mi to potvrdil, horší je, že mu to jakoby soužití s ní začíná vyhovovat je prostě smířený, ale nemiluje ji a lže ji - což je taky pravda. A aby toho nebylo málo bývalka celý půl rok dělá problémymě, jemu ale už i tý přítelce.
Já se chovala uplně jinak než jaká jsem: že neumím mluvit, že se nevyznám v hudbě - všechno bylo nahraný, protože štěstí a stres mi zatemnil mozek, to on, ani neví. Potom co na nás přišla jeho bývalka, začala mu vyhrožovat, tak mi napsal " Luci já se ti omlouvám, mezi náma by to nefungovalo a já nemám na to, aby mi pořád někdo vyhrožoval. " To bolelo moc, kdyby věděl alespoň jáká jsem, já jsem jeho prokoukla na první schůzce, dalo mi zabrat pochopit jako Rybě jeho Vodnářský myšlení, ale pobrala jsem to a věděla jsem napůl jak na něj, ta jeho nynější přítelka se to učila skoro 20 let, jak sama napsala. Rodina ji miluje, to je ten hlavní problém. On miluje rodinu. Dokáže vodnář být s někým kvůli dětem? Přestože nemiluje?
Chovala jsem a ehodně blbě, fur tujišťování, zd ajsme přátelé ? Výčitky, že mi lže. Ale to bylo, protože jsem měla v hlavě ******, hroznej ******. A to díky ex, netvrdím, že není moje chyba, že jsem se s ní bavila, je to chyba a už nikdy víc s nikým ex nehodím slovo, ale já se nechtěla spálit, nechtěla jsem, aby mi ublížil. Chyba no ji věřit, ale poučila jsem se, už se s ní nebavím.
Nevím no tak že jaký rady prosim vás mi dáte, abych se NECHOVALA a naopak CHOVALA k vodnáři?
Nikdo není neomylný, vždy´t ta jeho nynější přítelka co ho zná od školy se učila skoro 20 let jak na něj, a já ho znám od léta.tak mám právo na chyby.
Jen se bojí, že jeho zájem je pryč a zase nechci být jen do postele - ikdyž on se chová tak, že o postel když to tak napíšu mu jde, ale vezme mě ven do společnosti a chová se ke mě jak k přítelce.
Já když mám zájem tak prostě ten zájem najevo dávám a prostě neznám meze, když zájem nemám tak kluka nebulíkuju řeknu mu to narovinu, ale on stejně - dolejzá.
Já jsem se před Vodníkem hodně přetvařovala a to myslím opravdu hodně: udělala jsem ze sebe krávu, stíhačku a uhánečku a pak ještě hysterku, divím se, že se se mnou baví, přito já jsem naprosto pohodovej člověk, ale říkám zamiluju se, jdu si posvém, nevidím, neslyším a jedu. Kdybych tak mohla vrátit čas .... Já vím, že Vodnáři neřeší, a on konkrétně nechce mít problémy, neřeší je ( to pro mě je nepochopitelný ! ), ale říkám zamilovala jsem se, to přešlo, teď je to láska: kdy dotyčnýho berete jakej je, chcete s ním být, žít, jiní vás nezajímají, nemáte chu´t se seznamovat ......
Ach jo, co mám dělat ? Vím, že jsem se neměla přetvaovat, ale nechala jsem s eovlivnit jeho ex.
Cituji artemis87: vždy´t ta jeho nynější přítelka co ho zná od školy se učila skoro 20 let jak na něj, a já ho znám od léta.tak mám právo na chyby.
Aha, takže vlastně uznáváš, že jeho přítelky ví jak na něho jak sama údajně řekla. Tak to asi zas taková pinda nebude, spíš vidím závist v tom, že bys taky ráda věděla jak na něho jako ona..
<span class="reaguji">Reaguji na bucinek07:</span>
Právě, to je to. Ona to NEVÍ, kdyby věděla, tak jeho 2 týdny volna netráví se mnou, ale s ní nemyslíš? Jak by to bylo dál je jen ve hvězdách, protože se na náš přišlo a začalo peklo ( doslova ), on je člověk, který nechce mít problémy, neřeší je a vyhýbám se jim jak čert kříže - tak mě " odkopnul ", bývalý odkopnul jistě ( to vím od nich slepiček, který jsou z toho na nervy ) a mě si nechal - to z ní blbě. Kdykoli jsem chtěla navždy a nadobro odejít a dala mu to najevo, tak odmítl, že Ne, ale že se teď vidět nemůžeme, ale říkám napil se, přišel domů a hned se mi ozval ...... Pak to odvolal ( jako já ).
Ona ho miluje to ji gratuluju, ale naopak už to nefunguje, stačilo mi co mě, ale i jiným lidem o ní řekl, stačila mi analýza obličeje jeho i jí ( a to dotyčnej o nich nevěděl nic ).
Na jedný straně je mi tý ženský líto, vydtrpěla si dost, má na krku malý děcka, ale na druhý straně je blbá ( s promintím ) když žije v pohádce jak ji je věrný celou dobu, jak ví jak na něho a jak cituju " jsme spolu každý odpoledne " hmm, že jsem si nevšimla, jsem asi celý týden byla s jeho dvojníkem, do toho rodina, která ji miluje a oblíbila si ji, ji podporuje v tom jak se díky ní změnil ( jo, změnil v jisých věcech, ale ne ve věrnosti ).
Já netvrdím, že vím jak na něho ne, naopak: zezačátku jsem byla dost vykolejená, ikdyž mám doma tátu vodnáře a některý věci u nich jsou dost podobný, ale stejně nečekala jsem jeho chování, on je typickej vodnář. Trvalo mi než jsem se naučila jak s ním jednat, ale zároveň jsem poslouchala kecy od jeho bývalky a měla v hlavě takovej ******, že jsem ho odmítla, krátce na to si našel tu kámošku z dávných let .... Ale dál hledal na seznakkách, nebýt jeho bývalky tak by tam byl do dnes. A ta jeho přítelka o tom neví.
Já měla +, že mi věřil, že mi říkal věci, který nevěděla, ani ta jeho bývalka, kterou zná přes 2 roky. Věřil mi, svěřoval se a dost mluvil, to byla výhoda. Ale já se nemohla rozhoupat, potřebovala jsem čas a zároveń potom co jsem se rozhodla, ale bylo už pozdě, jsem se učila jak na něho, jak s ním jednat ...... A toho znám od června ane nějakých 20 let
Cituji artemis87: ale na druhý straně je blbá ( s promintím ) když žije v pohádce jak ji je věrný celou dobu
Myslím, že vy dvě byste si mohly podat ruce...Ona je aspoň blbka, že to třeba neví, kdežto ty všechno víš, dělal by to samý i tobě, a přes to všechno ho chceš
Reaguji na bucinek07:
Patrně dělal, ikdyž já mám vyýhodu v tom, že jsem o hodně mladší, mám elán, temperament a jsem akční, v životě mě nenapadlo, že by to byla láska do smrti, ikdyž by to hezký bylo ( pro srdce ), sama bych nikdy ještě před rokem o takovýho chlapa neopřela, ani kolo, nevěru jsem hodně trvdě odsuzovala, sama jsem věrná, ale u něj " bych to tolerovala ", zkusila bych s ním žít, ikdyž by to nemělo třeba dlouhý trvání .... Ona je promin blbka, lidi ji chtěli otevřít oči, sama ví jakej je to sukničkář a přesto si stojí za svým: on se změnil, mě nikdy nepodvedl, nevěru mu netoleruju, jsme zamilovaní. Mě je jí opravdu líto, má 5 a 10 letou holku a když dopadne na zem, což se patrně stane, tak to bude ostrý. Já nemám děti, nemám závazky, ale cítím, že on mi má cosi dát do života, zkoušku, poučení, nasměrování, co já vím. Táhne mě to k němu, kdybych tehdy nedala na kecy jeho ex, řídila se svojí hlavou dávno bych si tím prošla a zažila na vl., kůži.
Cituji artemis87: já mám vyýhodu v tom, že jsem o hodně mladší, mám elán, temperament a jsem akční
Otázkou je, jak dlouho bude tato 'výhoda' trvat..
Cituji artemis87: zkusila bych s ním žít, ikdyž by to nemělo třeba dlouhý trvání
Škoda ztrácet čas ne?
Cituji artemis87: Ona je promin blbka, lidi ji chtěli otevřít oči, sama ví jakej je to sukničkář a přesto si stojí za svým
Opět byste si mohly podat ruce..
Cituji artemis87: mě nikdy nepodvedl
A to víš jak?
Cituji artemis87: jsme zamilovaní.
Ty možná, on podle chování těžko.
Cituji artemis87: Mě je jí opravdu líto, má 5 a 10 letou holku a když dopadne na zem, což se patrně stane, tak to bude ostrý
Aby ses nedivila a nebyli spolu dalších 20 let a ty jen čekala a čekala a.....
Reaguji na artemis87:
Promin, ale já psala o nich, nikoli o sobě: ona zamilovaná je, on do ní ne, já už do něj taky ne, z mý strany je to už " bohužel ", že ho miluju.
On dokáže být věrný, ale otázkou je jak dlouho. Já nejsem naivní, takový typ se nezmění, ona žije v domění, že ano, přitom ji ex říkala ( ale kdo bude věřit ex, že ? ikdyž to byla pravda ), že nebyl měsíc kdyby ji nepodvedl ( tehdy o mě nešlo ).
Kdyby s ní počítal do budoucna nebude ji zapírat, nebude si hledat vztah jinde ( to dělal ), předtím já ho odítla, pak si našel ji a furt byl na seznamce, nebýt ex je tam dodnes, ex a další bývalky se spojily a začaly mu dělat peklo, proto smazal inzerát a pak si našel skoro ze dne na den ji a je s ní dodnes.
Čekat rozhodně nebudu, jsme " prozatím " přátelé, vztah nechci, nemám chu´t, ani náladu se někde seznamovat, peču na vztahy a navíc by to u mě nemělo šanci, když miluju jeho. Nejsem typ, kterej přebije lásku láskou, naopak, je to jen horší.
Pro mě navíc to žádná ztráta času není, on je úžasnej kamarád, společník, táta, jo opak: partner, milenec nic moc, ale jako kamarád je super a má ohromný charisma. Asi osud, no, měl mi vstoupit do života a něco mi dát, kdyby osud chtěl, abychom seneznali a už nikdy neviděli, dá to najevo a ne to co je nyní: já chci natruc odejít, pro svý dobro, a on pokaždý odmítne.
Ahoj, tak já se taky přidám. Co se tu píše o Vodnářích je a není pravda. Já jsem Vodnář a mám Vodnáře. Vypadá to asi následovně: 1/ nemám ráda, když mě chlap stíhá, je pro mě nezajímavý a baví mě opak; 2/na druhou stranu, šílím, když je tam pomlka moc dlouhá a pak už mě taky nezajímá 3/ jsem hodně výrazná a vůdčí osobnost, mám ráda volnost a do vztahu se moc nehrnu 4/ mám ráda společnost, ale pak mám dny, kdy jsem ráda sama.. 5/když se zamiluju všechno se změní a já žiju pro partnera 6/ na lidi, kteří mě neznají působím na první pohled arogantně, ale je to spíš ochrana než úmysl 7/ nemám ráda hloupý lidi a naopak mám ráda, když se můžu něco nového naučit nebo někoho nového poznat 8/ jsem sobec s vykřičníkem a to je asi ta podstata Vodnářů...prostě si hrajeme na vlastním písečku a jsme si na prvním místě ...nejvíc jsem si rozumněla s Blížencem, jsou to sice bláznivý schizofrenici, ale Vodnář je dost náladový na to, aby si v těch dvouch odlišných lidech našel vždycky to svoje ...no a moje druhá polovička? Když se neozývám, píše častěji a nadává, že si na něj neudělám čas..když se snažím psát a vidět se častěji, jako by ztrácel zájem on... Skvěle si rozumíme, oba jsme otevření, rádi si povídáme o všem nebo spolu jen tak mlčíme a koukáme na televizi, oba máme rádi svůj prostor a klid...každopádně můžu říct, že kdybych byla chlap, asi bych byla přesně jako on...občas trochu děsí jak se v něm vidím...
Cituji artemis87: odmítla jsem ho, když mě chtěl na vztah, pak jsem se mu nabídla jako kamarádka-milenka a on toho využil
k tvému problému - je to Vodnář jako z učebnice, což mluví ve tvůj neprospěch...stalo se mi to samé a dopadla jsem stejně...když chtěl vztah, nebrala jsem to vážně, když jsem pak chtěla vztah já, nebral to vážně on, už se mnou nechtěl normální vztah, jen sex a užíralo to mě...výsledek byl ten, že jsem se na to vykašlala, protože bych se z toho zbláznila...krok směrem k němu znamenal, že o tři ustoupil...ustoupila jsem já a on se přiblížil...blázinec
Je mi líto, že to musím říct, ale tohle nikam nevede...nech to plavat...ne nadarmo se říká, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš... Je ti na blízku a spí s tebou (musím to bohužel jako Vodnář přiznat), že je to z toho důvodu, že se tím vždycky a znovu přesvědčí, že má nad tebou moc...což nás na takových divnovztazích asi přitahuje nejvíc...to vědomí, že na někom necháme nezvratné znamení a ten druhý na nás bude pak stále myslet a jen tak nezapomene..je to prostě jen o jeho egu... Držím palce a přeju hodně síly
Zdravím vás, mrazí mě z toho, jak ta charakteristika přesně sedí i na toho "mýho" Vodnáře. Známe se krátce a nemůžu se v něm vyznat, nevím, jak na něho. Nikdy jsem se s takovým typem chlapa nesetkala. Na jedné straně mě strašně přitahuje, a na druhé straně mě strašně štve ten jeho přístup. Na začátku byl staršně aktivní, po čase jakoby ochladl a za nějakou dobu zas aktivita... Nevím, co si myslet, chce se mnou být nebo ne? Teď zaujímám taktiku, že to nebudu já, co se bude první ozývat - i po přečtení zdejších rad - a zdá se, že funguje...po nějakém čase se sám ozve, ale musím přiznat, že mě to strašně štve. Kolikrát musím někam schovat mobil, sednout si na ruce, jen abych mu nenapsala. Nevím, jestli může tahle dál fungovat. Partner takovýho člověka musí být hóódně tolerantní...
Kdo máte podobnou zkušenost, pište prosím
mám vodnáře doma 3 roky, nevyznám se v něm to teď...někdy je milionovej a někdy na pěst ...rozhodně nemají rádi mu lézt do zadní části ....někdy mám pocit ,že nejraději mají jenom sami sebe a někdy by se rozdali..zítra ti písnu víc musím jít uspat dítě
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.