Leváci a leváctví

Předělána na pravo, takže docela výhoda při psaní (aspoň když pozoruji leváky) - to je jediné levou nezvládám, navíc i výhoda při běžné manipulaci s čímkoli. Děti zatím nemám, tak nevím, jak se k tomu případně postavit.

Reaguji na karamelka: Jo, máš pravdu, jako malá jsem si myslela, bůhví jak nejsem výjimečná, že umím psát vzhůru nohama, vzhůru nohama zrcadlově, i obyčejně zrcadlově, ale pak jsem zjistila, že to umí všichni leváci, které znám.

Jinak problémy si pamatuju jen ze základní školy na prvním stupni, kdy mě v první třídě (1990) nutili držet příbor jako pravák, takže jsem se nemohla pořádně najíst. Nevěřili mi, že jsem levák a tvrdili, že si vymýšlím. Ale když jsem párkrát přišla domů s brekem, tatínek naklusal do školy a bylo to.

Další věc bylo psaní plnícím perem, kdy jsem si písmo samozřejmě vždycky rozmazala, tak jsem dostala číňana.

Tak já na papír píšu levou, ve škole u tabule jsem brala křídu automaticky do pravé. Lžíci, nože, loupáček na brambory, nůžky atd. taky pravá. Píšu jak dítě, velká až moc čitelná písmena a pořád stejný a dost jednoduchý podpis. Papír netočím, písmo mi padá do leva. Na SOU vysvětlování extra pro mě jak držet břitvu a holit levou rukou, když jsem řekla že mám všechno nářadí v pravé, padaly jen nechápavé pohledy .

Mě to nic neříká, co to je?

Já se do klubu nehlásím, protože jsem pravák. Můj bratr je přeučený levák a mám jednu kamarádku, která je levačka. Kdysi jsem ve škole psala jeden test levou rukou (domluvila jsem se s kamarádkou a ona zase psala pravou), polovinu jsem toho nestihla a písmo bylo ještě horší než je teď.
A taky mi stojí vlasy na hlavě, když vidím někoho krájet levou rukou.

Já rozmažu vše i pravou rukou.

Zajímavé. Já jsem pro své okolí taková raritka. Píšu kreslím pravou, ale vše ostatní dělám levou takže nevím, co vlastně jsem....
Jako dítě jsem měla sklony např. držet lžíci v levé atd, a rodiče se mě mám pocit snažili přeučovat. říkali mi to se dělá pravou atd. no znáte to jistě?
No a patřím už do mladé generace, kde se na přeučování nehrálo a naopak jsme měli v první a druhé třídě na zš perfektní učitelku jako z filmu, která měla k dětem takový ten osobní citlivý přístup, jak by to mělo být - což byl v čerstvě postkomunistické době opravdu div, ostatní kantoři v dalších třídách katastrofa. Podporovali ve třídě šikanu, nenávist, bonzáctví, nebyly výjimkou nesmyslné fyzické tresty neúměrné prohřešku (např. já dostala doslova po hubě za to, že jsem si jen zapomněla sešit, ale to byl následek vynervování díky neúměrným trestům, člověk měl strach co zase provede) a docela psychický teror zvláště těch co se nějak lišili (baculatí, pomalejší, dyslektici, cizinci...). No měla jsem celkem strach se lišit si teď myslím, bůhví proč jsem začala psát pravou, nedivila bych se, kdyby proto, že jsem byla naučená, že to tak "má být". Přitom ve třídě se to naprosto tolerovalo a leváků tam bylo více. Jinak vše dělám levou.

Zaujala mne zmínka o krájení levou - to taky dělám a nikdy mi to nepřišlo divné ani nikomu jinému...až při této diskuzi mi došlo, že vlastně krájím levou....
A ještě je pro mě záhadou škrabka na brambory - doma máme klasicky oboustrannou a v pohodě, ale u přítele doma měli leváckou a s tou mi to zaboha nešlo a to krájím levou, tak nevim