Leonberger vs Hovawart

Ten mě moc nezaujal

Reaguji na Vampirka:

Jestli je uznaný FCI, to už si nepamatuju. Chodský pes ale není uznaný určitě, ale o Hovawartovi si nejsem jistá... Určo to bude někde na netu.

Reaguji na Doa: Měla jsem na mysli toho chodského hovawart uznaný FCI je.

Chodský pes není uznaný FCI. Na našem uzemí, ale není problém vystavovat ani závodit, jen bys nemohla reprezentovat za hranicemi státu.

Reaguji na denisatenisák: No tak možná ještě popřemýšlím o něm

Hovawart je úžasný. Měl ho kamarád. Byla jsem taková jeho chůva. Věčně jsme spolu lítali venku. Byl s PP. Bohužel po sedmi letech zemřel na rakovinu plic (kamarád nebyl kuřák, prostě nevíme...). Měl ho doma, ale měl kvůli němu dost stažené topení v zimě. Bez teplého svetru by se u něj vůbec nedalo existovat. V létě byl u něj pes zalezlý v koupelně a chladil se o dlaždice. S tvrdohlavostí jsem se u něj nesetkala nikdy. Byl naprosto perfektně vycvičený. Chodil mi u nohy a odběhl, jen když dostal pokyn. Co jsem obdivovala, že byl ohromně klidný, žádný pošuk. Vůbec jsem se o něj nebála, když jsme někam šli. Prostě, když končil chodník, čekal, až mu dám pokyn, že může přejít silnici. Kamarád si ho vycvičil sám, ač to byl jeho první pes. Byl přítulný, měl rád hlazení na bříšku. Jak jsem ho znala od malička, perfektně mě poslouchal, stejně jako kamaráda, i když jsem ho nikdy necvičila. Sestra má stafordšírské bulteriéry. Ti mi přišli vedle něj až hloupí. Byl to nejúžasnější pejsek, jakého jsem kdy poznala. Teď mi zase ukápla slza, ach jo...

já si to teda nemyslim ale zase takhle obrovské zvíře budí respekt a nikdo se k tobě nepřiblíží měli jsem velmi podobnou rasu-novofundlandského psa, respekt budil obrovský (jak svou velikostí, tak svým silným hlasem), měl 75 kg, pošťačky k nám odmítaly chodit.
Já bych leonbergera do bytu nepořizovala už kvůli jeho velikosti.

Reaguji na Helmut: Tak to je smutný příběh