Lékaři vyhrožují odchodem

Reaguji na Lucrezia:

Jak odlišíš správného a špatného? Jak sama, jako někdo, kdo nemá vystudovanou medicínu poznáš, že to byl omyl nebo že se na to doktoři vybodli?

Mojí spolužačce z fakulty mamince diagnostikovali rakovinu před několika lety až plně rozvinutou, měla jen příznaky únavového syndromu, prostě nic, podle čeho by to někdo poznal. Přišli na to, až když se dala udržovat jenom prášky, chemoterapíí, ale věděli, že umře a nemohli proto nic dělat. Umřela před půl rokem, doktoři se jim omlouvali, kudy chodili, přitom za to v podstatě nikdo nemohl, léčili to, co jim ukázala vyšetření.

Doktor není bůh a není neomylný. Někteří jsou blbci a někteří se snaží jak můžou. Ne každý doktor je špatný a je třeba na něj nasazovat. Nezastávám se hovad ani lenochů, ti by si měli sbalit svých pět švestek a jít dělat něco jiného.

Jenom vidím, jak my dřeme, šprtáme se, lítáme do nemocnice a zase zpátky, vstáváme v půl čtvrté ráno, chodíme spát po půlnoci... A stejně to všichni zkousneme, protože CHCEME léčit lidi a co můžu říct za sebe, je to práce, kterou už teď miluju a to jsem zdaleka neviděla vše, co se dá. A až si vlezu do té nemocnice už napořád, tak budu dělat všechno tak, abych se před sebou nemusela stydět a mohla jsem se vždy podívat do zrcadla. Ale už teď vím, že jenom proto, že se vždycky najde doktor, který se nezajímá a vystudoval jenom proto, že mu to někdo někde zaplatil nebo protože to chtěl tatínek, tak mě lidi hodí do stejného pytle "neschopných a nerudných".

Nikdy se nelze zavděčit všem a nelze všechno vyléčit, bohužel...