Křeček na pomazlení

Reaguji na Bodlina:
Tak to byl asi křeček Syrský, ale na pomazlení já nevím, tyto malé hlodavčíky jsem většinou měla spíš na "pozorování" a oni kolikrát ani morčíci, zvlášť ti vyšlechtění, nejsou moc na pomazlení Kamarádka má králíka a ten k ní chodí pro pusinky například. U křečka fakt nevím, jinak lepší je rozhodně samec, ten byl kliďas, samička byla nervóznější a dvakrát se do mě krásně zahryzla, jednou mi vysela hezky na prstě Moc hezký vztah jsem měla s potkaníkem, taky to byl samec...

Ahoj, já můžu doporučit křečka zlatýho, je to kliďas

Díky za tip,já nad tím králíčkem už taky přemýšlela (dcera by se asi zbláznila radostí),už jsem jednoho kdysi měla,tak ochočeného že se mnou občas i spal v posteli a nikdy nic neprovedl. Nechal se i koupat,fénovat,pořád za mnou běhal,pouštěla jsem ho na zahradu na volno,nikdy nezdrhnul,byl fakt rozkošnej. Jenže pak jsem taky viděla pár králíků různě u známých a ti byli plaší,nenechali se ani pohladit,všude zdrhali atd. Tak si říkám,jestli můj tehdejší mazlík nebyl jeden ze sta s takovouto povahou. Uvidíme,ještě máme chvíli čas,dcera ho má dostat k svátku až v prosinci. Každopádně děkuju za rady!

Reaguji na Surajka:
Křeček Zlatý je totéž jako křeček Syrský

Reaguji na Bodlina:
No ten kamarádky má pro sebe celý balkon - jakoby zateplený nebo jak to napsat a tam pořád vegetuje Jinak doma jim také něco rozkousal atd. Ale do postele k ní občas hupne a mazlí se, ale je to samička. Každopádně co zvíře, to originál, jako u člověka

Na rovinu říkám, že nejlepší jsou dvě morčátka Ty se mazlí rádi, mám jen nejlepší zkušenosti.

Křečky jsem měla už všechny druhy - Roborovski je opravdu neochočitelný, džungarský by se měl správně chovat ve skupině, já ale měla jen jednoho a ochočil se v celku dobře - na ruku vlezl, nechal se podrbat, toť vše, raději jezdil v kole.

Nyní mám černobílého křečka zlatého=syrského. Nechá se mazlit asi 5 minut po probuzení, pak ho zajímá hlavně jak utéct a pobíhání. Mám ho ráda, je to super zvíře v tom, že se naučí močit na záchůdek, takže se nemusí vůbec čistit celá klec, je nenáročný (celý den chrápe)... Ale opět, není to zvíře na přílišné mazlení + je dost hbitý + při buzení přes den může začít být agresivní a kousat. Pokud i přesto ke koupi křečka přistoupíte, berte spíše samce, protože ti jsou lépe ochočitelní + většinou mírnější a nekoušou. Samice mívají často říji a v tomto období mohou být agresivnější. Křečka zlatého chovejte vždy jen jednoho (navzájem by si jinak ublížili)...

Doporučuji nekupovat ve zverimexu, ale od Chs Jinak barev je nepřeberné množství a dokonce jsou i dlouhosrstí

Reaguji na Bodlina: Jak píše Moník, tak Syrský by měl být klidnější a i když chápu, že chceš udělat radost dceři, tak bys měla myslet i na toho křečka a křečci nejsou zvířata primárně určená na mazlení.
Neznamená to, že by se křeček nedal vymazlit, ale není to zkrátka jejich touha, přirozenost, oni chtějí hlavně klid a ev. svojí vlastní zábavu a to hlavně v noci.

Pokud chce dcera mazlíka, tak při stejné dlouhověkosti nebo spíš krátkověkosti jako mají křečci, bych jí koupila potkánka. Ten na rozdíl od křečků je společenský a kontakt s člověkem naopak vyžaduje.

Samozřejmě, že každý králík má svojí povahu, ale obecně jsou králíci mazlíci, ono jde hodně o podmínky, jakou mají péči, klid atp..

Zakrslého jsem tedy nikdy neměla, ale mám chovné králíky a jednu samici a samce jsem kvůli rekonvalescenci vzala domů.
Andulka má svoji velkou klec, protože je hodná, ale ničitelka textilií, mimo to se tam cítí bezpečně a kdykoliv se přiblížím, tak už kouká z "okýnka" (otevřená dvířka) a čeká na pohlazení.
Samec Barborka má pouze otevřenou bedýnku, protože není ničitel, samozřejmě způsobně chodí na záchod, takže má zcela volný pohyb a je to extra mazlík tedy.

Akorát u těch králíků si myslím,... nemůžu tedy posoudit jestli se to týká všech i zakrslých... nejsou zrovna chovací. Když sám chce na klín apod., tak si přijde, ale že bych ho mohla tahat jako např. potkany, kočky aj., tak to ne a nejde o to, že má šest kilo.

Z křečků bych řekla, že zlatý bude asi nejlepší. Měla jsem dva džugarský a ani jeden se nechtěl mazlit ani omylem...jen žrali a utíkali xD

Reaguji na Bodlina: Králíčka jsme měli, ale takle vychovanej nebyl bohužel. Byl kastrovaný, takže byl tak trochu prase, ale do postele na chvíli mohl a klidně tam i usnul. Pohladit se nechal, ale nejsem si jistá, jak by reagoval na cizí...Myslím, že samičky jsou trochu čistotnější.

Jen ze zájmu, máte někdo činčily? Jsou hrozně roztomilý, ale vůbec nic o nich nevím...

Reaguji na morrighan: Měla jsem činčiláka. Prcek byl skvělej a velkej bojovník.. tím myslím, že si vybojoval život už jako mimino, jinak povahově byl úžasný. Samota ho nebavila a tak jsem ho brzo seznámila s mým prvním potkánkem Anatáskem a žili společně, dokud byl Anatásek na živu. Byl takový průzkumník, přihopkal, posadil se, nechal se pohladit a pak zase odskákal. Jako mazlík mi zrovna nepřišel, ani jeho mamka a sourozenci, které jsem občas hlídala. Z toho, co jsem mohla posoudit, mi spíš přišli trochu jako křečci. Občasný kontakt s člověkem proč ne, ale spíš si žít svým životem.
A hlavně z toho, co jsem viděla, cítit se svobodně.
Oni přežijí i v menším prostoru, ale nebaví je to, jsou vysloveně znudění, opravdu rádi prozkoumávají a nic jim není dost velké.
Můj Prcek byl nejšťastnější, když mohl běhat po bytě a honit se s Čiperkou (potkanka).
Jo a moc rádi okousávají kabely, nejradši anténu atp.

Holky,moc díky za info. Přiznám se že jsem stále víc nalomená nakonec na králíčka,ale stále váhám. Jak radíte potkánka,tak to asi ne,no... Já zvířátka miluju,ale potkani,myšky a další podobná stvoření s holým ocáskem tak to já nemusím. Jinak jak píše Veselka,že králíci okousávají kabely od antény,tak to pro ně má asi nějaké kouzlo. Ten můj králíček nerozkousal nic kromě koaxiálního kabelu k televizi,a to hned druhý den co jsem ho měla. První den se ještě jmenoval Matýsek,druhý den mu už nikdo neřekl jinak než Koaxiál,pak jsme to zkrátili na Koax a už mu to zůstalo Když se mně někdo pak zeptal jak se jmenuje,všichni čuměli,i veterinář Díky že přispíváte se zkušenostmi,budu mít větší rozhled.

To chápu, měla jsem to také tak, stejně jako kamarád, moje maminka, muž atd., ale jen do té doby než jsme poprvé viděli Anatáska, ten tohle úplně otočil vzhůru nohama.
Čímž Ti ho samozřejmě nehodlám nutit, jen říkám ze zkušenosti.
Zrovna nedávno se moje mamka, která fakt dřív potkany ani náhodou, rozplývala v obchodě nad bílo-šedým, jak je překrásný, zrovna ten jeden byl úplně jak z "disneovek".
Znovu opakuji, že Tě nechci a ani nepřemlouvám, jen musím napsat, že když člověk zjistí jak jsou potkánci kamarádští, tak si je zamiluje ani neví jak.

Jo o ty kabely nám žádný náš králík nekouše, nám je kousal činčilák.