Kontaktovaly byste manželovu milenku?

Canndy, nedá mi to a musím sem také něco napsat, třeba ti to otevře oči.
Takže asi takto. Byla jsem s mým bývalým přítelem 5 let. Mě 25 let a jemu 30 let. Byli jsme zasnoubený, hypotéku a společný byt. Začátky krásný. Chodili jsme hodně tančit, bavit se. Jenže s přítele se vyklubal alkoholik. Po čase zůstával s "kamarádama" až do rána či do dopoledne, párkrát přišel i až další den večer. Samozřejmě mi nebral telefony, vždy se vrátil úplně na mol a tvrdil mi, že byl v nonstopu nebo u kámoše atd. Byly to krušné časy, to mi věř. Až jednoho krásného dne, kdy přišel domů zase na mol mu přišla sms, že si ho slečna hrozně váží a že ho má ráda. Nikdy jsem nikomu nelezla do telefonu, nemám to zapotřebí někomu lézt do soukromí, ale telefon byl bohužel u mé hlavy na posteli Následovaly výčitky, rozhovory...atd. věřila jsem mu a odpustila. Asi jsem prostě chtěla tomu uvěřit, že se nic nestalo. No a jak to dopadlo? Rozešla jsem se s ním. Jeho milenka byla barmanka z baru, kde byl celé noci a dny. Né s kamarádama jak mi tvrdil. Když jsem odcházela, brečel a tvrdil, jak mě miluje. Za necelý měsíc chodil s údajnou milenkou. Musím ti říct, že už je to skoro půl roku, co jsem ho nechala a pořád se s faktem, že je s ní nedokážu nějak vyrovnat. Nejde mi o to, že s ní je...ale hrozně mě štve, že jsem se nechala takhle ponižovat a shazovat. Proč jsem s ním byla tak dlouho? Sebevědomí, které jsem díky němu ztratila, jde velmi těžce získat zpět...půl roku mi to trvá, ale už si myslím, že se lepším Také jsem měla strach, že to sama nezvládnu a ejhle...jde to. Dodej si síly a odvahy a zvládneš to. Hlavně sebou nenechej cloumat. Jsi osobnost a určitě krásná ženská, která nemá zapotřebí se tahat s takovým člověkem. Udělá z tebe trosku, věř mi. Vzchop se a pošli ho k čertu....dřív něž pro tvojí "duši" bude pozdě

Reaguji na Canndy:
Canndy, chápu, že se bojíš změny a samoty, ale ten tvůj povedený manžílek nikdy lepší nebude, ty mu stejně věřit už nezačneš... Lepší opustit ho ve 28 než za další dva tři roky, až ti to konečně dojde. Co budeš říkat potom? Budeš skučet, že začínat sama v 31 je děsné a žes to měla udělat dávno. Ideálně si ještě k tomu střihni jedno dvě děti - můžeš u toho doufat, že se ten chlápek s dětmi změní A pak po té třicítce s dětmi tu budeš psát, jak je ti bídně...

Reaguji na Canndy: No jo, to bude ono. Nenaučila si se žít sama se sebou. Ale víš měla by sis uvědomit, že jsi svobodný člověk, který má právo na to, si svůj život zařídit po svém. Když nejsi šťastná, když jsi zklamaná a zlomená, máš právo odejít a začít znovu, je to tvé rozhodnutí a nikomu se nemáš povinnost z toho zpovídat.... Naopak máš možnost si začít vše zase a od začátku, bez chyb, ze kterých ses poučila minule... Bez to optimisticky.... máš možnost vše začít znovu v novém vztahu, ale tentorkát si to udělat po svém a nenechat se zranit. A rodičům to řekni. Oni to pochopí, když jim řekneš jak to je... věřím, že by tě naopak stejně jako my tady podpořili a podrželi a buďme upřímní, jejich slova přece jenom asi budou mít větší váhu, než tady a dopadnou konečně na úrodnou půdu. Víš co by si měla udělat... tak to udělej a hlavně, nenech si to vše padnout na svou hlavu, ale zapoj do toho aspoň ty lidi, co ti jsou blízcí, potřebuješ podporu někoho, komu naprosto důvěřuješ...

A jinak ještě jednu věc Canndy. Jsi mladá ženská a určitě krásná. A měla by ses naučit žít bez předsudků a uvědomit si, že žena je krásná v každém věku, pokud je veselá, vyrovnaná a má se ráda. To jsem se naučila po letech neustálého honění po dokonalosti Nic takového neexistuje. Každá žena, která se usmívá je přitažlivá a je jedno, jestli jí je 28, 40, nebo 60... A taky... chlapi byli, jsou a budou takže zas tak moc se té samoty a věku neboj... je to přehnané, jsi holka ve skvělých letech a když se naučíš nahlížet na sebe a na život stejně jako já, věř, že ještě v šedesáti z tebe bude štramanda, která nenechá žádného chlapa v jakémkoli věku chladným

Lidé se k nám chovají tak, jak jim to dovolíme, to si uvědom.

Ahoj Candy , a všem,
nedá mi to nereagovat když to tu čtu. Jak jsem psala už jsem si něco odžila, odešla jsem v 28 od svého manžela se dvěmi dětmi, a důvod nebyl takový jako je u Candy. Byli jsme spolu do 16 let a prostě už jsme si nerozuměli. Jsme jen přátelé. Ale rozchod nebyl klidný, to není nikdy. Tenkrát jsem to chtěla hlavně já, a byla jsem člověk co se také opravdu bál být sám bez partnera.
Začátky byli krušné, ale dnes je to už nějaký pátek a nikdy jsem toho nelitovala, mám partnera se kterým je mi super, prostě mi vyhovuje víc než můj muž.
Co chci říct, že to není v tvém případě opravdu žádná tragédie, ano bolí to , to chápu.
Ale nemáš děti! a to je myslím v tom to nejlehčí, nemáš za nikoho dalšího obří odpovědnost. Můžeš jít kam chceš a dělat co chceš a nemusíš se nechat ponižovat nějakým ubožákem jako je tvůj muž.
Ano je ubohý, vezme si tě i přes to,že již v tu dobu někoho měl, chová se jako malý spratek , lže ti podvádí a ty sedíš a čekáš ,že se něco změní.
Jenže ono se nic nezmění, pokud to nezměníš ty sama.
Polož si otázku, když by náhodou s tím přestal a zůstal s tebou(což si myslím , že nedokáže je zamilovaný v začátku) mohla by si vedle něho žít s tím co udělal a s pochybností, že to udělá znova?
Víš věci se dějí tak jak se mají dít, a v pravý čas. Vše má svůj čas a také vše co se nám děje se nám neděje jen tak..
Má nás to někam nasměrovat a také něco naučit a záleží na každém z nás jak s tím naložíme.
Teď s ním zůstaneš, ponížíš se , ublížíš si a za pár let pochopíš to co ti všichni tady říkají, že to byla chyba.
Ale bude to zkušenost a příště to uděláš jinak. Ale asi si tím musíš projít ,aby jsi pochopila co tu říkáme.
Já být tebou, prostě zabalit, vykopnout aŤ si jde, neboj se on má kam jít.
Je ti jen 28 děkuj v duchu, že jsi na to přišla včas a že nemáte děti.

Uteč dokud nemáš děti

Jestli za to stojí, vrátí se a pak už bude záležet na tobě zda mu odpustíš či ne...Každopádně, není důležité zda ty odejdeš nebo mu vyhážeš věci nebo zda podáš žádost o rozvod, ale udělej NĚCO! Něco, aby pochopil, že ty už si to dál líbit nenecháš a že tě definitivně ztrácí (a řeči a výhrůžky fakt nestačí). A to "něco" musíš myslet vážně

Každopádně psát si s jiným a čekat je také určité řešení, ale asi sama víš, že je to jenom dočasné a že se jen bojíš udělat rázný krok. Chápu tě, někdy je to těžké, je mi tě líto. Snad se brzy dostaneš do fáze, kdy se ti natolik zprotiví, že už nebudeš mít problém ho opustit.

Přesně tak.

A co teprv bude dělat, až budete mít dítě? Bude to mnohem horší, nad tím se zamysli

Je to řešení, ale myslím, že blbé. Nakonec to její manžel obrátí proti ní

Ten ať si políbí zadek. Jasně, máš pravdu, není to "dobré" řešení, jen přechodná fáze...Podle mě je otázka času kdy zakladatelka pochopí, že ho vlastně už nechce...Někomu to trvá o chvilku déle a může mu v tom pomoci nějaký další muž...A někdy je potřeba dostat od života ještě větší "facku" Je mi zakladatelky líto, ale na druhou stranu nic tak hrozného se jí neděje, je mladá, chlapů může mít ještě spoustu, nemá děti...

Reaguji na martinam: Máš pravdu. Ale zase na druhou stranu to jejímu manželovy bude možná taky jedno

a co ti řekla?

ptala jsem se na svůj současný vztah, bez nějakého náznaku, že se něco děje, řekla mi, že vidí třetí osobu, která se plete do vztahu, že se s manželem občas vídají, že není jediný koho ona má, že on za ní chodí jak do "bordelu" říkala to takhle ! No ale že to nebude mít dlouhého trvání, že máme pevný vztah a že tam vidí dítě. No nevím zdá se mi to praštěný, prý na to nemám myslet, že se to přežene, že to je krátkodobá záležitost

Alespon bude zakladatelka blíže k poznání, že za to nestojí...A tam o manžela ani nejde, spíš to může pomoci jí uvědomit si, že jsou i "lepší" muži...

Kdyby měla malé děti, tak by to byl velký problém, ale takto? O co vlastně jde? O byt - stejně není ani jednoho z nich. Dluhy? To se dá nějak vyřešit. Navíc jsou manželé, takže u soudu se to bude muset nějak rozseknout...A co dál?.....Nic, 28 let není dneska žádný věk a není první ani poslední podváděná manželka, to je realita. V životě přijdou ještě mnohem větší problémy...

A pokud ho tak chce, tak ať s ním klidně dál je...Však to ji přesvědčí, že dělá chybu Možná vážně ještě potřebuje "dostat přes pusu", odžít si to...