Kojit, či nekojit s kortikoidy?

já vím že ne.....jenže to asi ani nečekala,že by tu náhodou byl nějaký odborník....spíš se jen ptala,jak by tuto situaci kdokoliv řešil...já to jen radila z pohledu ženy a matky od 2 dětí...hrozně mi trápilo,že jsem kojit nemohla,že to nešlo,měla jsem výčitky,že jim nemůžu dát to,co se píše,že je pro dítě nejlepší,jenže v poslední době se vlastně vůbec neví,zda to ve všech případech opravdu nejlepší je.....při kojení dítě ovlivní i strava....spousty jídel je v tomto období tabu,léky nedoporučují ani na boest hlavy,vše jde plně do mléka....takhle to bylo alespon řečeno mně..

to je právě ono.... právě proto ,když mi to neřekne ani doktor na 100% JÁ bych to nepokoušela...protože nejde ani o nás-které o tom debatujeme,ani o toho doktora-,který to plácne někde mezi řečí,ale jen o Christine a její holčičku.......ale opravdu je to jen můj názor,možná hloupý,ale já prostě bych raději dávala čisté umělé mléko,velkou lásku vytouženému miminku,spousty hodin mazlení a pozornosti ,než být neustále ve stresu a bát se,co když mu každým kojením ubližuju....imunita se buduje z mateřského mléka,ale to mléko musí být v pořádku

Reaguji na Christine:
Ahojky, přiznám se, že jsem nečetla celou diskusi, jelikož nestíhám. Jen odpovím na danou otázku. Jsem maminka 3 měsíčního chlapečka. Už 7 let zápolím s Ulcerozní kolitidou, což je hodně podobná nemoc. V průběhu celého těhu jsem užívala jen Salofak a Asacol, doktoři mě stále ujišťují, že tyto léky nemají na malého žádný vliv. Takže nakonec s nimi i kojím. Každopádně jsem skálopevně rozhodnutá v případě nasazení kortikoidů okamžitě kojení ukončit. Hodně špatně jsem léčbu s nimi snášela a neumím si představit, že bych něco takového prala do toho mého drobečka. Ačkoli mi několik lékařů řeklo, že snad dávka do 10 mg denně nevadí, což je stejně k ničemu, jelikož na rozjetý zánět dostávám většinou 60 mg denně. V těhotneství jsem nad tímhle tématem přemýšlela hodiny a hodiny. A prostě nechci riskovat jeho zdraví.
Přeji příjemný zbytek těhotenství, pohodový porod a hlavně, ať střeva nezlobí!!

Reaguji na pájík:
Ahoj, to máš to nejlepší co bych také chtěla brát, bohužel moje nemoc je tomu resistentní
Taky mi řekli, že to co beru je bezpečná dávka, beru jen udržovací, protože nemoc je v klidu, ale věřím, že i ta udržovací dokáže v klidu dál nemoc udržet, nerada bych se šplhala do oněch čísel desítek mg denně...vím to s lidmi dělá a nechci to podrstoupit[cry], když čtu vás co takové dávky měli, obdivuju, že jste to zvládli..ale on člověk to zvládnout musí, že Proto je tak důležité pro mě aby se zánět v žádném případě po porodu nerozjel... Každopádně ti držím palce ať ti také střívka moc nezlobí a nemusíš jíst drijáky jako kortikoidy...je fajn, když to jde jinak (a já říkám vždy je jiná cesta, ale na tu si počkám, nebudu teď hazardovat)
Moc děkuju za názor

Reaguji na Radule2:
tak tak já spíš chtěla vědět jak by se k tomu postavily maminky, ženy, prostě někdo kdo chápe pocity člověka (aspoň trošku) ohledně miminka doktor je doktor...koukají na to jinak jsou zvyklí na tuny léků, okolo jsou jen lidi co je berou takže řeknou "jo kojte" vždyť jim to připadá , že beru skoro nic dneska nevím čemu věřit, jednou se řekne to, pak někde napíší ono... to je děs, pravdivé informace se těžko shánějí. díky všem za názory, docela mi to pomohlo, ne úplně tak se rozhodnout, jako vzít to jak to je a nevyčítat si to tak moc

Takl já osobně se léčím s revmatickou artritidou, beru coxtra, salazopyrin a prednison. O první mimi jsme přišly, takže já se rozhodla proště riskovat a vysadit vše..... jakmile jsem otěhotněla udělalo se mi líp a až na zaškobrtnutí v 20tt kdy sem skončila u doktora sotva sem chodila kolena jak bambule to bylo dobre obdobi, pak až kolem 32tt začali zas problémy, kdy celkově jsme citila, že zánět se vrací. I jsem si psala s dr co dělá u Apolináře a zaměřuje se na rizikové těhu tak doporučeno mi bylo porod vyvolat a stejného názoru byla i má paní doktorka, že nejdéle v tom 38tt pokud vydržím. No osud tomu chtěl jinak a nakonec jsem rodila v 35tt. Ne ale kvůli nemoci, ale že jsme se začla otvírat a čípek zmizel....
Říká se, že po porodu jak se tělo dostane do hormonální bouře, žačně dělat neplechu u mě se potvrdil opak porodila jsem a začla jsem kojit a vše se jak zázrakem uklidnilo a vlastně bez léku jsem byla celý rok po porodu, kdy jsme malýho kojila, zhoršení nastalo když malý už tolik mlíčka nechtěl tak se nemoc začla ozývat a já tedy nasadila léky a kojit přestala. Já byhc to osobně sama zas ebe riskla. MM Je pro miminko to nejlepší co mu můžeš dát a léky můžes nasadit vždy. Ale je to na tobě Tak se hlavně rozhodni správně abys pak nelitovala ani té strany ani té, hodně štěstíčka

Mimčo tě bude potřebovat co nejzdravější, takže já bych to neriskovala a prášky raději nevysazovala. A nekojila bych, nasadila bych umělý mlíčko. Výbornou zkušenost mám s Bebou. Děti mám dvě, obě kojený jen cca 3 měsíce a obě vypadají spokojeně a nejsou nemocnější než děti co byly kojený dýl. Jinak naše malá jiný mlíčko než tu bebu nesnesla, po všem jiným blinkala - i po mateřským.

No ty sis hezky užila (ironicky)
No já právě nevím jak nemoc zareaguje...kéž bych aspoň tušila, buď bude klid, nebo relaps jako blázen... jenomže odmítám vyšší dávky léků které byhc při relapsu musela mít nevím jak bych pak jednala....tak nevím zda neni lepší to udržet v klidu, ale uvidím, ještě se hodně optám v porodce jsem ráda, že ti to vše dobře nakonec dopadlo s mimčem, bojovala jsi

Reaguji na kuliferda: díky. Už koukám no co je na trhu za mlíčka, nejpropagovanější je přímo nutrilon, kouknu po té Bebě to mi snad poradí i v porodce kdyžtak
Hlavně at jsem rozhodnutá včas...prý se při příjmu případně zastavuje laktace takže už musím vědět

já bych s lékama nekojila, ale já bych s lékama ani nechtěla být těhotná... takže bych se do této situace asi nedostala. Pravdou je to, že v mateřském mléku je řada protilátek, které mimčo v prvních měsících chrání.

Reaguji na Christine: Nutrilon je hodně propagovaný a asi i dobrý, ae naší malé nevyhovoval. Dcerku jsem rodila v Podolí a tam doporučovali tu Bebu. Ale teď je hlavně důležitý, aby ses rozhodla jestli kojit nebo ne. Ať se rozhodneš tak nebo tak, musíš cítit vnitřně, že je to správně. Držim palce

Když to je právě to, že my jsme si třeba s Chrisitne nemohly vybrat. Mně ve 23 letech řekli lékaři, že děti nepřipadají v úvahu. Pět let jsem se tím trápila, pak mi byl doporučen jiný lékař a díky jeho skvělé péči jsem si mohla splnit největší sen a mít vlastní děťátko. On Crohn či UC není zcela vyléčitelný, takže pokud nemáš opravdu lehkou formu nemoci, tak jsi na lécích závislá celý život. Nemůžeš si říct, že za rok to bude lepší, vysadíš léky a otěhotníš. Spíš je to o tom děti mít či nemít. A když mít, tak to holt risknout i přes léky.

Reaguji na Christine:

Ještě k tomu zhoršení či zlepšení nemoci po porodu. Je to fakt individuální, lékaři mi říkali, že to je 50 na 50, takže jsem sama nevěděla co mě čeká. Každopádně den po porodu se mi udělalo hoodně blbě, skoro bez přestávky jsem strávila 2 dny na WC. Do toho jsem se snažila starat o mimčo. Naštěstí to nebyl relaps, ale spíš se mi trochu zbláznilo tělo z prodělaného stresu a hormonálních změn. Celé šestinedělí bylo relativně ok. Po šestinedělí, zase trošku kolísavý stav, ale vždy se mi to podařilo ukorigovat (čípky, klysmata)
Hlavně nevysazuj léky, je to asi to nejhorší co můžeš udělat. I doktoři mě na to upozorňovali, jelikož jsem měla tendence s nimi o tom smlouvat. Tvoje holčička tě bude potřebovat zdravou a plnou síly. A pokud se rozhodneš nekojit, tak je to jen a jen tvoje volba a tvoje právo. Nikdo ti do toho nemá co kecat. Držím palečky!!