Máte někdo kočičky?
Nechcete o nich něco napsat nebo dokonce poslat fotky?
Jaké jsou, proč je máte, a co vám dávají?
My máme kocourka (2 roky) a kočičku (bude jí 1 rok), ta je nalezenec, když byla ještě pidikotě.
Jsou kastrovaní, chováme je v bytě, ale často s nimi jezdíme na chatu, kousek tady za město. Tam mají pravý kočičí ráj.
Kočičky si přál nejvíc náš ml. syn. Ale milujeme je všichni. Jsou to naprosto úžasná stvoření. Sice potvory škrábavé, ale jinak zlatíčka.
Myslím, že i pro děti je důležité, aby měly na dosah něco teplého chlupatého, co jim neublíží.
Ahoj, kočku už nemáme , ale ráda na ní vzpomínám. Byla to totiž netypická kočka. Uměla aportovat , myši ani ptáky zásadně nechytala a neměla ani ty kočičí šílený stavy - lítačky po křeslech a drápání po záclonách, jak občas vídávám u známých.
Kristin,
a co to bylo za rasu?
venuše
já byla odjakživa pejskař. Máme už 12 let psa a 6 let jeho dceru. Před 2 lety, přesně v říjnu někdo u kámošky mojí dcery na vesnici vyhodil maličké kotě asi z auta, prostě jim plakalo u dveří, tak jsme si ho vzali. Plné blech, vší, hladové. Takže už 2. rokem máme Huberta. Je z něho nádherný PAN KOCOUR.
Potom jsme si přinesli od jedné známé další kotě - Kajetána. Ten u nás byl půl roku a ztratil se. Takže jsme si za pár týdnů byli v útulku pro černou kočičku Elišku a pak už půl roku máme starou kočičku Mišku. Zlatíčka. Už bych je nedala ani za nic na světě. A naopak mě navedly k tomu ,že chci časem mít takový malý útulek.
Já jsem vyrostla s pejsky. Měli jsme doma mooc zvířat, různá.
Kočky máme až teď.
Adelinku jsme našli jako asi 5-ti týdenní. Takové malé mourovaté nic, ani na nohou se to neudrželo pořádně. Ale syčet to umělo.
Hladové a nemocné to bylo. Ruky na pohlazení se to bálo.
Teď je to roční krásná holka, která se nebojí ničeho a je mazlíček.
Jen rýma jí zůstala. Na to brlala několikrát ATB, ale vždy se to vrátilo. Má to chronické.
My máme koček 6,\lépe řečeno rodiče\ tu poslední nějaký idiot odložil spolu se dvěma sourozenci pod náš a sousedovic plot našla jsem pištící cosi a dvě si vzali sousedi.Jmenuje se Adélka a po měsíci ji pomalu začínají naše kočky brát.
ahoj, měli jsme kočku Čufinku, přišla k nám jako odrostlejší kotě a zůstala dlouhých 16 let. Loni jsme ji museli nechat uspat navždy, protože jak říkal veterinář, asi měla mrtvici a oslepla. Všichni jsme ji obrečeli. Byla to kočka věrná jak pes, vždycky když donesla odněkud myš tak mňačela u dveří dokud jsme ji nepochválili a pak ji teprve zbaštila. Koťata měla jen jednou, ale když k nám sousedka donesla ty její dvě (někdo jí je dal ke dveřím), aby jí je mamka opatřila, že jedou na čtyři dny služebně pryč, tak je doslova adoptovala. Když jsem jezdila ráno ve tři z noční, tak na mě vždycky čelala u garáže - slyšela moped - a věděla, že dostane granule. Myslím, že takovou jinou už bychom nikdy nenašli. Byla takový náš člen rodiny. Dlouho trvalo než jsme si zvykli, že už není.
ahojik, já mám taky kočičku a je to největší divoch na světě, pořád skáče jak blázen a to už není kotě, prostě se s ní nenudím a jsem ráda že ji mám
mimochodem už je tu jedno fórum o zvířátkách
:)
axis
to je poleh jako náš Hubert, to je úžasné. Holky, ty kočky jsou tak umazlené a přitom osobnosti.
Jo a jaké dáváte granule ? Taky vám kočky vybírají konzervy a z 10 druhů sní tak jeden typ ? Nebo já dám jeden den konzervu a druhý den už ji nechtějí dojíst ? máte na to nějaký trik ?
mě se osvědčil Felix, vyráběný v německu, ten maďarský nechtěj. A z granulí vede jednoznačně Profilum. Je za slušnou cenu a je superprémiové.
A konzervy - paštiky vůbec, musí to být kousky masa v želé, Ještě že máme psy, ty dojedou naprosto všechno
Nový témaale psi jou lepší.Měla jsem vlčáka na vesnici ještě, byl to ňouma,nohlídal ničeho ale strašně zlatej čokl.je to jako kus domova.pes patří k chalupě.Kočka asi taky ale kočka neni tak odaná.tak psi vedou.AM
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.