Knihy Proč muži milují potvory - zachránily/zlepšily Vám vztah?

Já bych takovou knížku mohla napsat. Já už jsem se jako potvora narodila.
A je pravda, že na chlapy to zabírá.

Reaguji na Adka:
tak nám sem hoď nějakou spešl radu )) z tvé zkušenosti.
Jinak knížka je dobrá, člověk si toho dost uvědomí..

Ahoj holky, je jich spousta, tak já se pokusím. Vezmu to tedy od začátku, od prvního rande.
Doufám, že to nevyzní namyšleně, ale vždy jsem kolem sebě měla hodně "nápadníků", proto když jsem šla na rande, tak mi to bylo "celkem volné", nic jsem si od toho neslibovala a tak jsem nebyla nervózní a nebála se jak to dopadne. Byla jsem uvolněná a sama sebou. Po první schůzce jsem NIKDY nevolala a nepsala jako první. Zatím se mi nestalo, že by se i někdo neozval a nechtěl se znovu sejít. A dále je potřeba dělat se trochu
vzácnou a nebýt vždy ihned k zastižení či připravená se ihned sejít, nerušit kvůli schůzce svůj program....

Snad vám to trošku pomůže, já to mám vyzkoušené a 100% mi to zabírá.

Reaguji na Adka:
Já myslím, že takové jsou na začátku všechny holky. Ale co když se pak zamilujeme? Díky tomu se většina změní a podřídí partnerovi. Na to už rady nemáš co máme dělat? Díky

Tu knížku si také musím přečíst. Ze začátku vztahu jsem dokázala být docela potvora, nedostupná a partner se musel snažit. Jenže potom jsem se úplně po uši zamilovala a celý svůj život přizpůsobila jemu... On mě samozřejmě po 2 letech opustil. Teď když to vidím zpetně ťukám si na hlavu. Chybami se prostě člověk učí.
Tak se to snažím alespoń aplikovat teď, když si bývalý vzpomněl a chce si pořád povídat, tak už nejsem dostupná jako kdykoliv předtím.

Reaguji na Veerunka:

To právě nejsou a já nad tím neskutečné žasnu jak se dokáží vnucovat! U mého expřítele jsem se nestačila divit, jak psaly, volaly a uháněly ho, ač neměl zájem. Byla jsem svědkem
toho jak mu nějáká volala, zda s ní a s partou nepojede na výlet a on jí slušně řekl, že nepojede a ona mu pak v následujících dnech volala, psala , prozváněla ho... zda si to nerozmyslel...

Nyní randím s klukem a ten mi taky říkal, že ostatní holky mu zavolají, napíšou a já nic.

To je těžké takto radit, u mně je to o celkovém přístupu a je to na dlouho.

To se mi nikdy nestalo. Já se zamiluji, ale i tak jsem v rámcích mezí sobecká a vše dělám tak,aby to v první řadě vyhovovalo mě. Já nemám klasické ženské vlastnosti, obětovat se pro partnera, obskakovat ho....

Reaguji na Adka:
Zkusím aplikovat tvé rady a za nějáký čas dám echo jak to dopadlo

Reaguji na Adka: Taky zkusím ale chce to asi vydržet dýl, že? Ne, že se jeden den neozvu a pak to samé

Držím palce. Budu se těšit až napíšeš jak jsi uspěla.

Přesně tak, chce to vydržet, třeba se něčím zaměstnat, aby člověk nebyl v pokušení.

Já jsem měla samé dlouholeté vztahy, většinou 3-5 let a každý chlap mi vždy říkal, že nikdy neměl pocit, že mě má jistou, že měl stále pocit, že o mě musí usilovat, aby si mě udržel.
Zkus třeba nepřijít z práce rovnou domů s nákupem, připravená se pustit do vaření večere. Po práci občas zajdi posedět s kamarádkou, s kamarádem, napiš mu SMSku, že se dnes zdržíš a dorazíš později. Občas se mezi slovy zmiň, že Tě někdo oslovil, chtěl někam pozvat, že jsi poobědvala s kolegou...aby přítel viděl, že kolem tebe krouží i jiní chlapi. A jinak klasika - nový účes, parfém, oblečení, změnit způsob nalíčení....

To je můj sen! Ještě hoď nějaké rady Třeba co teď když jsem po maturitě, přítel trénuje, nebydlíme spolu, já sem tam brigáda. Když jdu s kamarádkou, nevadí mi to, dělá si svoje. Na kamarády žárlí a spíš se naštve =/