Cituji Gemini: svojí intelektuální nadřazenost
Mrakodrápku,
vážně to přeháníš. Hašlerka je odborník par excellence a insitní si akorát ty- celkem rozkošně.
M.
janis
Tak ono přemýšlet v přítomném čase má větší vliv na objednávání z vesmíru, protože ta přítomnost tomu dává tu razanci. Alespoň já to tak praktikuji a doporučjí tí to každý, kdo se v tomhle vyzná.
Vážně miluji, jak po jedný diletantský knížce jste všechny chytrý jak četníkovy koně.
Mario, tvoje averze vůči mě mi je naprosto šumák
Kopeš na špatným hrobě a jo, já jsem celý insitní No problemo.
A pokud se nepletu, má se zde řešit téma.
Cituji janis: Vždyť tím, že žiju nyní a v podvědomí mám něco na co se těším, pomalu pro to dělám, je to pro mne možná vysvobození...... je nejsilnější motivace, mluvím co jsem zažila. Nikdy bych toho tolik neudělala, kdyby nebylo tohoto
to možná ano, ale jak už psal gemini, tím, že si z vesmíru objednáváš v přítomnosti, a chováš se tak, jako že už tu *věc/zážitek/stav mysli/cokoli jiného* máš, tak tím zároveň určuješ, kdy se to má zrealizovat... to jest "ihned" když si budeš objednávat stylem "budu bohatá", tak možná budeš bohatá až 10 minut před smrtí... objednávat v budoucnosti můžeš, ale vždy tam musíš připojit konkrétní datum, a nebo si objednávej v přítomnosti...
Cituji Tali: Děkuji, je to od Tebe milé Ale o to těžší je najít si někoho přiměřeného.. Šamponci mě neberou a normální chlapi se mě vesměs bojí, pokud mě tedy znají jen od vidění. Fyzicky přitahovat Tě může každý druhý(á), ale psychická přítažlivost, psychické souznění tak to s kdekým nezažiješ..
Jinak s dotyčným pánem jsem zatím v poznávácím stadiu a v určitých chvílích mě bohužel ovlivňuje má minulost či spíš otřesné zážitky s mým ex a i když se snažím a vím, že je to špatně, někdy je těžké zachovat se "správně" bez pudu "schovat se do ulity"..
nemáš zač taky mám rád, když má holka nejen hezké tělo, ale i hezkou duši... a psychická přitažlivost je hodně důležitá... taky to teď zažívám, jedna holka mě přitahuje víc tělesně, druhá víc duševně, ale to neni do tohohle tématu každopádně, představuj si jak je vám dvěma spolu krásně, řikej si třeba že jsi vděčná za to, že máš toho správnýho partnera, a nech život, ať ti ukáže, jestli je tohle ten správnej, nebo ne
jirik
.....myslela jsem na věci, které jsou jak se říká "na dlouhou trať"...nemůžu chtít něco hned, když to hned prostě nejde a jsou to ne měsíce ale roky.... věci chtějí někdy svůj čas a ten si myslím když vycítíš, tak je to O.K., tím hned bys taky mohla spoustu věcí pokazit.
Cituji janis: .myslela jsem na věci, které jsou jak se říká "na dlouhou trať"...nemůžu chtít něco hned, když to hned prostě nejde a jsou to ne měsíce ale roky.... věci chtějí někdy svůj čas a ten si myslím když vycítíš, tak je to O.K., tím hned bys taky mohla spoustu věcí pokazit.
to máš určitě pravdu, však i v Tajemství se praví, požádej, věř a přijímej (nebo tak nějak )... jde o to, vyslat prosbu nebo žádost v přítomném čase s pevným přesvědčením, že už to máš, chovej se tak jako že už to máš, a budeš to mít... ne že každej večer budeš netrpělivě řikat sakra proč už to nepřišlo, a nebo si řikat to bude trvat dlouho...
nevim jakou konkrétní věc máš na mysli, ale i v knížce se píše o dámě, která hledala k sobě partnera... tak vysílala signály a vysílala, a pořád nic... pak jí jednou došlo, v čem dělá chybu... ona sice vysílala požadavky, ale nechovala se tak, jako že už to má, nepřijímala... docvaklo jí, že asi neni dobrý spát roztažená přes celý letiště, parkovat autem uprostřed garáže pro dvě auta, mít narvaný skříně k prasknutí... ona nedávala prostor svým chováním k tomu, aby k ní někdo mohl přijít... když jí to došlo, tak začala spát na "svý půlce" postele, začala parkovat na "svý půlce" garáže, uvolnila místo ve skříni pro šaty jejího partnera... a pak se s touhle zkušeností svěřovala někomu na večeři v restauraci, slyšel je muž u vedlejšího stolu, dali se do řeči a jsou spolu co tim chci říct, samozřejmě že jsou věci, který člověk nezmění ze dne na den... ochrnutej člověk ráno zčistajasna nevztane a nezačne skákat přes kaluže, ale my si ani neuvědomujeme častokrát, že jediná překážka v našem je v našem myšlení... já jsem sám, a hodilo by se mi poznat "tu pravou" k sobě... tak jsem taky vysílal, vysílal, coural po seznamkách, po chatech, a nic... až jsem si jednoho dne vzpomněl na ten příklad z knížky, co jsem tu uváděl, a začal jsem se chovat tak, jako bych už tu pravou měl... prostě přijímám... požádal jsem, věřim, a přijímám... nevim odkud přijde, aleto nechám na Životě
jirik
A když se chytím tématu - změnila Ti kniha život..? Co jsi v životě změnil po přečtení knihy? Jak to ovlivnilo Tebe, Tvůj běžný život?
Cituji Tali: změnila Ti kniha život..?
ale jo, změnila... minimálně v tom, že jsem získal impuls, že ne vždy je vše tak, jak se mi to jeví... uvědomil jsem si například, že těžko můžu očekávat, že někdo mi bude dodávat pořád svou lásku, náklonnost, když já jí budu vyžadovat a když se v první řadě nepostarám o to, abych si jí uměl dodávat já sám... uvědomil jsem si, že těžko můžu mít hezkej život, když budu mít ošklivý negativní myšlenky... používám to s tim parkováním, a jiný věci... ale tajemství neni jediný, co mě v poslední době hodně ovlivnilo... hodně měnim svoje vnímání života, hledám třeba i cestu ke svým rodičům, protože naše vztahy z mého pohledu určitě nejsou optimální, a vzájemný vztah mojí mámy s tátou, no škoda mluvit... a jako jedináček jsem byl jako dítě sám na to, co se mezi nima odehrávalo... a co se třeba hodně učim je to, že všechno, co se stalo a co se děje, má nějakej svůj význam, a že záleží jen na mě, jestli se budu zaměřovat na tu pozitivní, nebo negativní stránku věci
ahoj knížku jsem přečetla. Moc se mi líbila, ale nepochopila jsem jedno, píše se tam, že bysme měli každému žehnat i nepříteli!!
což mi fakt nejde. Čemu, jim ,mám žehnat, když ti nepřátelé, stále ubližují??ubližují i mým dětem, nebo dětem mé kamarádky/ u kamrádky jde o to, že jí má ve spárech jedna baba, a kamrádka, dělá vše, co baba, řekne, manipuluje i s dětmji kamarádky/ u mě jde o mé rodiče. Nějak jsem, jim ,odpustila!!beru je, ale žehnat jim? když konají to zlé, stále? Nebo, jaké žehnání nepřátelům, bylo myšleno? díky
Cituji LauraTDV: Nebo, jaké žehnání nepřátelům, bylo myšleno? díky
Žehnání není vždy žehnání ve smyslu pět na nepřítele ódy, ale je to bráno tak, že nemáš zlé oplácet zlým, protože toto produkuje jen další zlo. Je to i v Bibli.. Ale chápu, že pro nás lidi je to těžko pochopitelné. Já třeba nejsem mstivý člověk a to zlo, co na mě a mé rodině bylo kdy spácháno, jsem nechala odejít s minulostí a víc se v tom nepitvám. Obklopuji se lidmi, které mám ráda, kterým na mě záleží a ne těmi, co mi nějak ublížili a ani se jim nesnažím oplatit to.
Cituji LauraTDV: Nějak jsem, jim ,odpustila!beru je, ale žehnat jim?
ono nejde o to odpustit tak napůl... buďto jsi odpustila úplně, a nebo ne... a ve chvíli, kdy jim odpustíš, a pochopíš, že oni prostě nejsou schopni jednat jinak něž jednají (a je otázka, jak bys jednala ty, kdybys prožila jejich život), tak v tu chvíli tě to možná bude pořád bolet, že ubližujou tobě nebo kamarádce, ale budeš to přecházet, nebudeš mít potřebu jim oplácet, nebudeš je nesnášet... to jsou všechno věci, které se ti nějakou oklikou vrátí do života jako negativní věci... a možná ti jich začne být i líto, že v životě nemají žádnou radost, a mají potřebu lidem ubližovat...
Jiříku, díky! jj tak to mám spíš je mi té ženy, líto. Tam cítím lítost, nezlobím se na ní. Ale je mi líto i těch dětí, kamarádky. Zlo jim, určitě nepřeji, tone.
U táty to mám tak, že jsem odpustila, nezlobím se, chápu, že mě a mé děti má rád, jak nejlépe on, umí. ale je to fakt hustá zkouška. Protože zlá slova a skutky opakuje stále.
Jiříku nerozuměla, jsem slovu"žehnat" chápala jsem to jako poplácání po rameni a potvrzení, žeto co dělají je opk a v tom jim žehnám. /Bibli jsem nikdy nečetla, ikdyž jsem se o to pokoušela/.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.