Cituji Lilliana: až přání vypustíš z hlavy, tak se splní = nelpět na přání
já si furt říkam,že už na to musím přestat myslet,že to nějak dopadne a stejně furt na to myslim a furt si to přeju.. nějaký návod,jak to vypustit z hlavy?
Cituji Lilliana: Cituji PardGalen: začni chtít.
ale aby to nezkončilo jen u chtění = celý život by chtěla zhubnout a výsledek nikde
tak tak, myslim že je lepší BÝT nebo MÍT než jen chtít... "já jsem..." nebo "já mám...", aby člověk nezůstal a neutvrzoval se v tom chtění...
Cituji myself: já si furt říkam,že už na to musím přestat myslet,že to nějak dopadne a stejně furt na to myslim a furt si to přeju.. nějaký návod,jak to vypustit z hlavy?
jestli chceš na něco nemyslet, tak mysli na něco jinýho případně místo toho aby sis to pořád přála, tak můžeš vnímat vděčnost že už máš to, co chceš, nebo že máš to, co už opravdu máš (např. nejdřív vděčnost za to, že moje tělo funguje tak jak má, a potom vděčnost za to, že tvoje tělo je zdravé a štíhlé)
Chtít, opravdu chtít je něco jiného než to co tu popisujete. To se dá nazvat doufáním a mezi doufat a chtít je propastný rozdíl.
Cituji PardGalen: Chtít, opravdu chtít je něco jiného než to co tu popisujete. To se dá nazvat doufáním
může bejt, tak se poděl o informace, ať taky poznáme rozdíl mezi "opravdu chtít" a "asi doufáním"
Cituji PardGalen: mezi doufat a chtít je propastný rozdíl.
to zcela jistě, o tom nikdo nepochybuje...
Nejlépe se to pozná asi tak, že když někdo opravdu chce tak si nezoufá, že to nemá, nenaříká, že něco nejde podle jeho představ, nestěžuji si na těžký život a podobně.
Cituji PardGalen: Nejlépe se to pozná asi tak, že když někdo opravdu chce tak si nezoufá, že to nemá, nenaříká, že něco nejde podle jeho představ, nestěžuji si na těžký život a podobně.
tak s tim se dá souhlasit... i když mě by asi nenapadlo to nazývat doufání, já to spíš vnímám jako rozdíl mezi "chci" a "chtěl bych" případně "chtěl bych, ale"... ale to se vzájemně nevylučuje
ale řekl bych, že naše poznámky se netýkaly rozdílu mezi chtěním a řekněme doufáním, ale spíš upozorňovaly na fakt, že to samotné chtění, i když je opravdové, tak může produkovat pouze ten stav chtění, a v budoucnosti stále zobrazovat a udržovat pouze to chtění, místo přitahování toho chtěného stavu nebo skutečnosti... prostě místo chtění "chci být štíhlá" přitahovat stav "jsem štíhlá"...
Začetla jsem se do tajemství a zkusila aplikovat přání na našeho pejska, který se před víkendem zaběhl. Je to pes, co jde s každým a tak si ho někdo vzal domů, to nám bylo jasné, jelikož v útulku nebyl a naši sousedé jsou takoví, že se o něj neustále starají, i když to nepotřebuje Ale v hlavě jsem si utvořila představu, že je s námi, viděla jsem ho opět štěkat před vchodem a dnes při válení u televize se tato představa uskutečnila a pejsek je v pořádku doma Jen jsem opravdu ani na moment nezapochybovala, že by se nevrátil.
Proto možná můžu mít problém v jiných oblastech. Chtěla bych si k sobě nějakým způsobem přitáhnou milé lidi. Nejspíš podvědomě a tím, že si nevěřím k sobě tahám samý hrubý a né moc příjemný lidi... a to nechci, jak na to? Knížku jsem ještě nedočetla, jde to velmi pomalu, snažím se nad vším zamýšlet!
Reaguji na noeud: a to jsi zjistila kde? pokud si pamatuju, tak ve filmu vystupuje žena, která se jmenuje Ramtha nebo tak nějak...
Reaguji na jezika: Tak jak se říká na každým šprochu pravdy trochu. Každopádně mně tahle kniha nijak nezaujala(není v ni napsáno nic co by jiní duchovní rádcové, šamani.. neříkali už dávno před tím než kniha vůbec vyšla) a nelíbí se mi styl jakým je napsaná. Taková malá propaganda o tom jak být šťastný. Ale najdou se lidi, kterým pomáhá, tak ať si ji čtou a věří ji. Ale myslím, že víc než nějaké knize by lidi měli věřit sami sobě a svým schopnostem.
Myslím, že je velmi důležité si uvědomit, že vše co se nám děje, ovlivňujeme my sami. Mně k tomuhle porozumnění velmi výrazně dopomohla právě kniha Tajemství.Také jsem už měla na tohle téma něco načteno, ale až díky Tajemství jsem to úplně pochopila a začla být schopná aplikovat sama na sobě. Vždycky mě zajímal Vesmír, takže s ním začít spolupracovat mi bylo příjemné. Cesta byla docela dlouhá, ale podle mých plnících se přání si myslím, že už jsem hodně daleko.
Každý den děkuji Vesmíru za všechna svá přání a také za jasná znamení, které mi dává a díky nimž se pomalu či rychle přibližuji ke svým vysněným cílům, a to ať už přímější nebo klikatější cestou. Dnes už také vím, že pokud se mi něco nedaří, Vesmír mi tím dává najevo, že tudy cesta nevede, že to musím zkusit jinudy. Tohle pochopení mi tolik odlehčilo život! Jinak se samozřejmě snažím být každý den co nejvíce pozitivní, to je určitě základ
Reaguji na jezika: já na to neřikám nic. mám svůj rozum a učim se poslouchat svou intuici, takže pro mě informace tohohle typu (stejně jako různé jiné informace typu kde má jaký politik novou milenku nebo na kterého politika "najednou" vyplave nějaká stará špína) nechávají vcelku chladným... stejně jako Tajemství nezbožšťuju a nezbožňuju, tak ho taky nezatracuju jen proto, že ho údajně produkoval kdosi možná s cílem získat nějaké nové ovečky do stáda... viděl jsem film, přečetl si knížku, vybral si a načerpal z toho nějaké informace, které mi v tu chvíli přišly přínosné, a to je vše... dokonce jsem knížku dal přečíst i mámě s cílem aby o mě přestala mít pořád strach... ona dle vlastních slov zjistila, že některé praktiky sama od sebe používá už od mládí... a co bylo důležité pro mě, opravdu o mě přestala mít takový strach (aspoň mě to tak připadá) a odnaučila se své oblíbené fráze typu "jeď opatrně", "ať se ti něco nestane", "ježíš to zas budu strachy bez sebe" a podobně... a když tohle člověk poslouchá i po třicítce, tak je opravdu potřeba něco změnit... a s mou mámou přišla změna i díky Tajemství... takže ať si každý udělá obrázek sám, někomu může pomoct, někomu se nelíbí...
Cituji jirik: a s mou mámou přišla změna i díky Tajemství...
gratuluju.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.