Tak já jsem zrovna dočetla knížku Svědkové z továrny na smrt - o Osvětimi - děs, běs, hrůza ale bohužel krutá pravda....
Moje nejoblíbenější knihy jsou od Pabla Coelha, ani nevím, kterou mám raději, ve všech je spousta životního moudra a věcí, nad kterými chtě nechtě musí po přečtení přemýšlet každý. Fakt doporučuju, Alchymista sice asi každému nesedne, ale třeba Veronika se rozhodla zemřít z prostředí psychiatrické léčebny nebo 11 minut, v rámci které se rozvíjí příběh mladé Brazilky, která podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, ale později pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Moc hezká je i jeho kniha U řeky Piedra jsem usedla a plakala.
Naopak knihy, které se mi nelíbí jsou knihy Petry Hůlové. Ne že by se mi nelíbily příběhy, které napsala, ale silně mi vadí jazyk, jakým je píše a hlavně obecná čeština.
V současnosti čtu knihu Život nebyl žádná nuda autorky Gity Dudové. Příběh zachycuje dětství a dopsívání dívky vychovávané v židovské rodině v letech 1936 - 1956. Je to docela hezky napsané, taková oddechovka.
No já momentálně louskám knížky od Kinga, teď ŽHÁŘKA...zatím mám přečteno jen pár stránek, ale už od začátku je napínavá. Před tím jsem dočetla taktéž od něj Prokletí Sallemu. To jsem si vzala schválně pro srovnání Draculy od Stokera. Jinak mě mocka baví cestopisný knížky o Africe, ale z naší knihovny jsem už všechny přečetla...taky můžu knížečky o tajemnu, magii, příběhy s duchy který se staly....no a pro pohlazení dušičky se vracím ke Zvěrolékaři od Heriota(teď nevím zda jsem napsala dobře jeho příjmení) a taky Slepičí polévka pro duši.....
tak dnes jsem si donesla z knihovny Kozí doktorku od K.Hofmanové, jak tu někdo psal a Alchymisty od P.Coelha, tak už se mooooc těším. No a ještě teda v jihoafrické republice od Jana Tomšíčka, tak su taky moc zvědavá...zase mě to bude lákat se tam někdy podívat, jojo.....jinak mě těší, že je u nás knihovna hezčí a hezčí a bylo tam plno lidiček a dole i dětí, tak to zase s tím našim národem není tak špatný ale je pravda, že někdo a hlavně holky co sem píšou čtou i za ty co přečetli v životě max jednu knížku
Tak já moc nečtu, protože nemám čas, ale za to čtu ráda. Nejlepší, co jsem kdy četla, byly jednoznačně Vzpomínky na budoucnost od Danikena. Četla jsem to již dvakrát, tohle téma konkrétně mě baví, jsem k tomu vedena odmala svým otcem. Ráda bych si přečetla i další Danikenovy knihy.
Jinak mám také ráda příběhy ze starého Egypta.
Jako mladší jsem měla hrozně ráda dívčí romány. Přečetla jsem jich mraky třeba od Lenky Lanczové.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.