Když se s partnerem rozcházíte, říkáte důvody rozchodu - mluvíte o tom?

Podle mě je fér říci věci, které mě vedly k rozchodu, pokud to nebude samozřejmě ničit jeho sebevědomí, které má třeba malé...

Já když jsem se rozcházela naposledy, nemohla jsem mu říci, že si s ničím neví rady apod, měl spoustu dobrých vlastností...takže jsem mu řekla, že si to tak nepředtsvauji...(potkala jsem někoho, koho miluji od prvního okamžiku a chtěla jsem být s ním, byl zábavný, věnoval se mi a byl pozorný, což je dodnes...)

a dříve jsem také důvody udávala - např když jeho kamarádi byli na prvním místě a vše jsme museli dělat s nima atd...tak jsem mu řekla, že to takhle nechci a že končím...samo byli nejprve sliby, že to tak nebude, ale bylo, takže konec...

podle mé říci ano, ale důstojně

rattty

určitě se s někým nerozcházíš ze dne na den, a většinou se rozcházíš, bo v tom stávajícím vztahu jsou už nějaké problémy - které asi tak nějak řešíte průběžně

rozhodně jsem pro to, ten důvod říct - vyjasní se situace a ten druhý /beru z pohledu toho, že mě někdo opouští a já jsem ta opuštěná/ si dokáže toho, který odchází, bo mu vztah nevyhovuje více vážit a dokáže s ním komunikovat

ano, říci, proč se rozcházím - bez výčitek, bez emocí, pravdivě, konstruktivně,

bo jak se říká, co necheš, aby jiní konali tobě, nekonej ty jim

nehledě na to, že každá kritika je přínosem pro další rozvoj a vývoj - kde jinde se chceš ponaučit ze svých chyb

Eevita

Naprosto s tím souhlasím a dodávám, že ve vztahu by měla být od počátku samozřejmostí vzájemná komunikace. Nefunguje-li, pak se nestačíme jen divit, kam až to dospělo.
Obvykle to bývají muži, kteří hrají dlouho mrtvého brouka, ale pak, pod vlivem nezvládnutých emocí, na vás vysypou tolik nepěkného, že se nestačíte jen divit, odkud se to v něm vzalo.
V tomhle bývají dle mého názoru ženy obecně férovější, více mluví a sdělují své pocity - a to je dobře. Kdyby to tak fungovalo oboustranně, mnohé vztahy by se nemusely vůbec rozpadnout.
Rozhodně tedy jsem pro to VŽDY a PRUBĚŽNĚ o věcech mluvit, a to nejen např. kvůli záchraně ztroskotávajícího vztahu, ale především pro klid v duši a čisté svědomí.

je otázkou, zda to tak opravdu cítili ve vztahu a nebo je okouzlil někdo jiný a jen hledají nějaké důvody a jsou spíše rozhněvaní....a chtějí honem odejít...a hledají důvody a zveličují...

oni ty nedostatky většinou nevidí či ve vztahu nemají problém, ale pak chtějí z ničeho nic odejít, potkají ženu, která je ta pravá a na kterou čekali celý život(o tom, že ji neznají nemusíme hovořit ) a potřebují se zbavit té minulé....

kolikrát si zpětně uvědomí, že to byla hloupost na entou, ale je pozdě....

Říct důvody je slušnost, a je úplně jedno, jestli se rozchází žena nebo muž. Lidi nejsou staré škrpály, aby, když doslouží, se jen tak skoply z nohy. Mají právo vědět, co toho druhého vede k odchodu, alespoň si na to můžou udělat nějaký názor, což v případě rozchodu typu "máš padáka, nazdar" není možné. Samozřejmě že by si lidi při sdělování důvodů měli zachovat úroveň a ne kydat na druhého špínu jen proto, aby oni byli z obliga.

Morrigan

.....

rattty

Byla to tedy opravdová láska......? Takhle to totiž muži velmi rádi opakují, bohužel, taková je realita .
Připomínám nádherná slova S. de Exuperyho: Máme zodpovědnost k tomu, koho si připoutáme .... ( nejsem si jista přesností citace, ale obsah, ten je podstatný )

citadella
právě...vede to pak k zamyšlení, zdas to byla opravdová láska

tak a podle mě když máte děti, tak je to sprosté....

rattty

....... dle mého názoru, ratty, i když je nemáte. Ovšem ty děti to ještě umocňují ( bohužel i moje zkušenost, bylo to moc, moc smutné... )

citadella

každý rozchod závisí na určité vyspělosti a duševní zralosti jedince, a pravda je, že ten, kdo je opouštěný, toho to raní víc než toho, kdo opouští

jsou lidé, kteří se s rozchodem v pohodě vyrovnají - děti neděti a po rozchodu komunikují jako vyzrálé osobnosti, a pak jsou lidé, kteří se s tím nevyrovnají nikdy a určitou formu nenávisti, lítosti, zrady v sobě nosí téměř celý život

matadi

.... to je bohužel jejich problém a je mi takových lidí upřímně velice líto. Musí totiž velmi trpět každý, kdo se s jakoukoli situací nedokáže vyrovnat.

citadella

nejhorší je, pokud se s takovým člověkem potkáš, kde ho hned tak nějak neprokoukneš - jak se říká - dokud je čas -

Tak jsem ráda, že máte takové fajn názory. Když jsem se rozcházela s nějakým klukem, vždycky jsem mu to řekla narovinu. Ale když to bylo naopak, tak musím říct, že mi ani jeden z kluků neřekl důvod.

Eevita
z toho si nic nedělej, oni to kolikrát ani sami nevědli....třeba .-)