Kde najít toho pravého muže pro život?

Tak já osobně se seznamuji přes internet.Stalo se mi opravdu párkrát ,vyloženě poznat normálního může někde v baru .Muži v barech či někde na diskotéce jsou na jedno brdo ,dokonce jsmes si je už zařadila do třech kategorií .Jinak se samozřejmě můžeš seznámit osudově ,klidně když půjdeš venčit psa nebo když nasedneš do MHD .. Já se seznámila osudově s mužem ,který nám vozil obědy...ale má to háček ,měl prostě odvahu mi strčit do ruky lísteček s číslem a s prosbou o kafe ,takovou odvahu má málo mužů ...nakonec to teda nevyšlo ,ale bylo to příjemný .Ale celkově mi připadá ,že už se lidi zas tak moc neoslouvujou ..je to bída s těmi muži .Tuhle jsem koukala ze zvědavosti na inzeráty a kolikrát jsme si říkala ..sakra takovej fešák a píše si inzerát ...proč??

Tak já toho svého potkala na diskotéce, navíc jsem s nikým nechtěla chodit, ale jen randit krátkodobě a užívat si. Zamilovala jsem se a bylo rozhodnuto a jsme spolu šťastni již několik let. Ty 3 kategorie mne zajímají?
Kamarádky, co s někým chtěly pořád vážně chodit, pořád nemohly na někoho narazit. Občas je dokonce uhnaly. A vztahy, co jim vydržely, jsou někdy nic moc, protože nechtějí být sami.
Takže to asi příjde, když to nejméně čekáš a neplánuješ.

Víš, já si nemyslím, že to je o tom KDE někoho potkáš, ale spíš o stavu mysli.Jestli budeš na vztah vnitřně připravená a vyladěná, tak ho můžeš potkat třeba i cestou do práce...tyhle věci se většinou dějí nečekaně a přirozeně..

právě jestli tohle není ten problém...kdesi v časopisech se napsalo a začalo psát, že kluci jsou stydliví a že i holka může být aktivnější atd...BLBOST! a přestože se mnou hodně holek nesouhlasí, tak chlap, pokud se mu žena líbí, udělá vše proto, aby s ní mohl být v kontaktu...jenže tím, že spousta holek se chová vyzívavě a nebo prostě se je snaží uhnat, tak milí pánové kolikrát se ani nemusí snažit....pak si je chlap od začátku jistej a to není moc dobře...

když oni podle mě kolikrát nehledají vztah, i když to tam píšou...

když ono kolikrát i na netu....taky máš riziko, že se budou seznamovat i nadále...to je těžké...podle mě ale chlap co vymetá po 30 či 35letech diskotéky, víkend co víkend amusí tam za každou cenu, to není dobré pro budoucí vztah...

Závěr: Seznámit se můžeš kdekoliv, pokud si padneš s partnerem navzájem do oka....nevím, jak moc okatě se snažíš najít partnera, jná bych to nechala a začala se snažit víc se věnovat sobě.Pro někoho možná ohraná písnička, ale až zjistíš, že nikoho nepotřebuješ nebo že seš štastná i sama, tak pak většinou vždycky přijde...začni sportovat, dělej, co tě baví a vypust chlapy z hlavy a uvidíš, že to přijde. Já si kolikrát taky připadala, že nikoho nepotkám atd...že Láska už nejde...smířila jsem se s tím, začala cvičit a více chodit ve s holkama a pak to přišlo z čista jasna na vánočním večírku, kam jsem dorazila až po odpolední, to jest 22,40hodin...
tak hodně štestí anevěš hlavu na každou ten pravý někde čeká a v životě se vyplatí si počkat a nic neuspěchat

já jsem nehledala, nechtěla jsem nikoho, prtoože jsem měla na chlapy ťafku a on zrovna přišel Když jsem pátrala, bylo to k ničemu. Netlačit na pilu, to je moje heslo

Naprostý souhlas ... nový chlap je na obzoru zpravidla vtedy, když se to nejmíň hodí ( zejména, když už jedného máš ) . Pokud hledáš, nenajdeš. Moje rada zní užívat si "single" život, fitká, kávičky, nákupy, ... no a když se ti to začne doopravdy zamlouvat , tak ti nějaký nový objekt udělá čáru přes rozpočet .
Další problém je, že jsou ti praví pro život a ti praví pro teď a ono se to docela špatně rozeznává , hlavně ze začátku .
No a abych nebyla po ránu tak pesimistická, tak já jsem důkaz, že to jde i bez internetů : po firemním vánočním večírku jsem byla tak rozbitá, že jsem si vzala ještě tři dny volna na zotavenou. Na čtvrtý den jsem přišla do práce a zjistila, že máme nového člena v týmu ( u nás se to docela střídá ... ) . Jedno podání ruky, jeden pohled do očí - problémy vznikají velice rychle. Jejich řešení už tak rychlé nebývá, ale to už patří do jiného fóra.

tak tak....

rattty: nelze to napsat lépe.

Ahojky,moc děkuji za vaše zkušenosti a dobré rady.To si říkám taky,že to přijde,když to člověk nečeká.Je mi sice jen 25let,ale jsem z toho zoufalá.Potřebuji se na někoho každý den těšit, svět je hned krásnější.Ale je pravda,jak ste už psaly,že dnes se lidi už moc neoslovují náhodně.V současnosti se více dokážeme odvázat přes internet.Jenže člověk nikdy neví na koho narazí.Přes internet je to prostě jiný.Tam ta chemie není.Ještě se mi nestalo,aby mě oslovil na ulici nějaký muž s tím,že se mu líbím...a právě po takovém seznámené toužím.Zkrátka,aby se snažil a zajímal on a pokud by mi byl sympatický,tak bych do toho šla.
Už mě nebaví ty chlapi uhánět jako první.V posledním vztahu se mi to vymstilo.Byl se mnou jen pro tu zkušenost.Byla jsem jeho první holka a pak si dodal odvahy,aby mohl oslovit,tu která se mu skutečně líbila a já zůstala zase sama.

Papagai

.... nevědomky to šíříte kolem sebe, a s takovou asi budete muset ještě dlouho čekat. Uklidněte se a nezaměřujte pozornost jen na tu jedinou věc -"mít chlapa".
Mimochodem - snad nejste tak vnitřně prázdná, že "bez chlapa" si zoufáte (?) Když člověka pak ten konečně vysněný zklame ( dost běžné ), co pak? Opět budete zoufalá?
Pokud si nenajdete i jiné, hlubší hodnoty života, budete pravděpodobně v sinusoidách neustále zoufat - a to není zrovna optimistická vize, že?
P.S. Pardon, jestli jsem to napsala moc ostře, omlouvám se. Ale je to psáno od srdce a na základě určitého životního poznání. Jsem už z té starší generace ..., takže život i se svými peripetiemi jsou mi vcelku dost čitelné...

Papagai

až bude ta pravá doba poznáš ho neboj . Souhlasím s citadellou pokud budeš neustále zaměřovat pozornost na to " mít chlapa " žádný nepřijde .

vidíš ty tu myšlenku , že nikoho nenajdeš sama vysíláš do prostoru, spíš si představuj a vizualizuj to ,že jsi ho už našla uvidíš jak se to rázem změní přijde to jako blesk z čistého nebe.

Ahoj holky, mám podobný problém jako Papagai. Příliš mnoho práce, v který se neseznámim a když jdu někam věčer, mám pocit, že mě oslovujou jen slizoni, kterým jde jen o jedno. Mám málo času a když už někam vyrazím, je to plus mínus stále se stejnými lidmi. Snažím se rozšířit okruh známých, ale moc se mi to nedaří. Mám ráda ženské sporty, tanec... Nic, kde bych natrefila na někoho normálního. Často mě někdo osloví, ale když se mi místo do očí kouká níž, nemám chuť s ním něco mít. Nejsem zoufalá, že jsem single. Docela si život užívám a nechodím ven s tím, že teď rozhodně musím někoho sbalit... Ale zároveň sem tam musím přiznat, že je mi smutno, když nemám komu zavolat, když se mi něco povede, že tu není ten, kdo mě večer obejme a podrží mě, když mám horší chvilky... Jsem rok sama a občas se mi honí hlavou, jestli to tak zůstane na pořád...

Přesně yasmin,to se mi honí hlavou taky.Jestli vůbec někoho potkám.Nemyslím,že by bylo nemožné sehnat chlapa,to by se dalo nějak zařídit.Ale jaký by to byl vztah,že?Někdy si říkám,že bych chtěla vidět do budoucnosti,abych se ujistila,že ho najdu.Poslední dobou bojuji s tím,jestli jít za kartářkou nebo ne.Jenže se toho spíše bojím.A pak si řeknu,že musím počkat a neukvapovat se.Jenže ted jak začíná být venku hezky,tak mě to deptá ještě více.Chtěla bych jít ven někam na procházku...s přítelem.Já vím,že bych se ted měla věnovat sama sobě a užívat si to,ale je to těžký.Pracuji ve městě,kde nikoho neznám.Nemám tam jedinou kamarádku,která by mě vytáhla ven třeba na kafe.A bohužel nejsem ten typ člověka,co si snadno hledá přátele.Nevím,co s tím.

Já jsem optimista a doufám, že je to přechodný období, ale je pravda, že mám i slabší chvilky. Zároveň znám i dost jiných lidí, kteří to mají podobně. Mám skvělou kamarádku, za kterou se sice každej otočí, ale fungující vztah se jí najít nedaří. Překvapivě mám, ale i kamarády kluky, kteří jsou vážně prima, hezcí a slušní, ale ne a ne natrefit na normální holku....