Kde je hranice mezi kolegy

jde po tobě jak slepice po flusu... 40tníkům a nejen jim se to občas stává... vlastní zkušenost...musíš ho taktne odpálkovat...

zrovna tohle jsem nechtěla slyšet, vůbec nevím jak ho slušně poslat do...

já bych to brala jako že se o něco pokouší měla jsem to v práci úplně stejné, teda kolega byl mladší, měl tenkrát kolem 32 let.
pořád mě někam zval, o víkendu mi i psal co dělám atd.. nosil svačinu.. Nikdy ale nenaznačil že by chtěl něco víc, vždycky to bylo takový nevinný..

až si teda po pár měsících našel vážný vztah tak to přestalo a jsme pouze přátelé ve smyslu že se spolu jen bavíme o běžných věcech v práci.. žádné smsky, obědy atd..

Já bych jel do Kesrka. Byl jsem tam, kančí na šípku mají úžasnou! Neváhal bych a jel bych. Kdybys nejela, řekni že pojedu místo tebe!
Ale nemusí tě balit. I když z 80% to tak vypadá, tak bych mu těch 20% dal, že je mu s tebou dobře a potřebuje kontakt s někým jako jsi ty.
Počkal bych. Jestli ty máš jasno, nemáš o co ztratit.

P.S.. Jednoho takového z práce také znám, ale je to vlk samotář, žije s maminkou a nemá kamarády. Zkusí to uplně stejně na chlapa i na ženskou, jen aby měl parťáka na výlety a ským trávit chvíle, než jen s matkou a kočkou.

Reaguji na Barušenka:
jo taky jsem nevěděla jak se ho slušně zbavit naštěstí ta jeho tehdejší láska to udělala za mě a odpálkoval se sám

Reaguji na XJiťa: Tak je o víc jak 15 let starší, tak sem si pořád nepřipouštěla, že by chtěl něco víc, a prakticky to ani ted nevím..ale už mi to začíná být povědomé, tel. číslo nemá a ani mu ho radši dávat nebudu po tom co jsi tu psala, že ti psal i o víkendech. Přesně tohle je také nevinné, proto nevím.

musíš... na 99,9% to na tebe zkouší... mám 2 takové zkušenosti , vždycky jsme se hodně bavili, hodně nasmáli, myslela jsem si - naivka blbá 30ti letá , že jsem super kamarádi a bylo to z jejich strany hooooooooodně jinak...

u mě oba o 10...

Reaguji na Flek: Klidně bych jela prý mi půjčí i auto abych si zařídila, protože vlatsní nemám a dlouho sem neřídila On neni vlk samotář, ale bydlí s rodiči, přátel má dost...ale ten vztah a svou rodinu nemá.

Reaguji na Barušenka:
stačilo by ti na něj mrknout a hned bys měla jsno jak to myslí...

Reaguji na Malacek: nechci na něj mrkat já snad ani nevím jestli to chci vědět..

tak ho musíš taktně odpálkovat... oni to zkouší... hele mě věř, já to znám... jsem chytrá je se mnou sranda, pořád něco melu, v podstatě člověk bez starostí... a jim bych se taaaaaaaaak hodila... na chvilinku... samozřejmě...

K té hranici - mám bývalého kolegu, moc milý kluk, je mu 34, mně o 10 míň, cítím, že by se rád usadil, ale nedaří se mu najít k tomu vhodnou slečnu. Občas jedeme na hory (vždy jsou u toho další kamarádi), chodíme na obědy nebo jen na pivko, to i sami, párkrát za mě zaplatil. Ale spíš ve smyslu, že já jsem studentka a teď zrovna práci nemám, on vydělává dobře. Taky mi párkrát koupil čokoládu apod. Vím, že kdybych neměla přítele, on by vůbec neváhal. Ale je dost rozumný na to, aby si to stále uvědomoval a tu hranici nepřekračoval. Je potřeba mu dát najevo, že ho máš ráda, ale opravdu je to jen tvůj kamarád a tak to i zůstane. A jak? No to je těžký Zkus občas něco prohodit o příteli, ať ví, že je to vážné a rozhodně ho nehodláš opustit. Kdyby se o něco snažil, prostě ho zaraž a jemně, ale důrazně vysvětli, že už zašel moc daleko. Nebo pokud by ti nevadilo se s ním dále nestýkat, tak mu řekni, že se bojíš, že nedokáže mít odstup a proto bys ráda setkávání s ním z jiných než pracovních důvodů ukončila.

Reaguji na Lotta: Jo tak to máme podobě, on ví že mám malý plat tak o proto možná za mě platí, ale příjdu si hloupě jako když mu něco dlužím...Zatím to nechám asi ještě něják doznít a budu se snažit víc mluvit o přítely a tak aby si to uvědomil. Bože nikdy mě tohle nenapadlo, že by to mohlo zajít takhle daleko třeba si i celý den meilujem o blbostech. On také nic nepřekračuje, a právě ani nevím jak to myslí...