Kavárna na učení v Praze

Reaguji na martulllina: To asi spíš čajovny, tam na to budeš mít rozhodně větší klid. Jedna dobrá je v Růžové ul., kousek od Václaváku.

Určitě Slavia! Ale je trošku dražší než normální kavárny Když do ní vyrazíš určitě doporučuji ledovou nebo horkou čokoládu se šlehačkou a višněmi Mňam!

Friends Coffee House v Palackého ulici http://milujikavu.cz/en

kamarád si hrozně chválí knihovnu v Klementinu, ale musíš si donést vlastní kávu

Reaguji na Étoile: nebo Týnská literární kavárna, ale tam se kouřilo. Dlouho jsem tam proto nebyla. A co třeba zapadlý Starbucks nebo podobný řetězec, kde si koupíš kafe a můžeš tam bez trapného pocitu sedět hodiny? Ono se to učení po kavárnách celkem prodraží

Dobrej býval studentskej klub K4 v Celetné. Ceny lidové a nikdo tě vyhánět nebude.

Souhlasím

Tady zas nesouhlas, člověk do studovny nesmí s jídlem ani pitím, dokonce si musíš i odložit větší tašku v šatně. Když jsem studovala, tak jsem si raděj všechno vyfotila, než ty knížky číst tam. Ale prostředí je tam nádherné.

No, pokud bys chtěla ušetřit (za kafe), tak mám pár tipů:

Klementinum - je tam studovna (kam se samozřejmě s jídlem nesmí), ale také takové hezké sedačky se stolečky na chodbě, kde se smí mluvit i jíst a pít. Je tam taky docela levný bufík a wi-fi. A hlavně je to skoro zadarmo (cca 100 ročně).

Knihovna na Mariánském náměstí - wifi, klidné prostředí, levný bufet poblíž, zadarmo.

Anděl nákupní centrum - v posledním patře jsou stolečky a židličky s wifi zdarma. Jíst a pít vlastní pití tam můžeš. Je tam ale občas docela rušno.

Přesně tak, bez trapného pocitu... tam kde každou chvíli přijde číšník a koukne se ti z půl metru do hrnečku a zase na pár minut odejde, to není úplně ono...

Doporučuju řetězec CrossCafe, jak už bylo řečeno třeba nějakou zapadlejší pobočku. Tam se dá učit fakt dobře. Zapadlejší je ve Štěpánské ulici (kousek od Václaváku), tam fakt bývá nebývalý klid a koupíš si tam kafe, čaj a dál se o tebe nestarají. A je tam i wifina.

No jo, na Cross cafe bych úplně zapomněla. Kafe tam tedy není nic moc, ale chutná mi jejich horká čokoláda, mají celkem dobré a originální dorty a v létě je výhorné jejich ice coffee.

Já tam mám ráda i kávičky, i když obvykle si dávám jen jednu nejoblíbenější, a to je Iced Mocca. Jinak si tam dávám tmavou i bílou horkou čokoládu a z dezertů čokoládový Mousse a Charleston. A docela klid je i na Andělu, tam mají prostory v přízemí i ve sklepě a tam je to opravdu takové "komorní" a na učení super.

Café Klárov - http://www.facebook.com/pages/Cafe-Kl%C3%A1rov/517 177604965877?fref=ts )

Nově otevírané Costa coffee na Karláku nebo IPáku. Jsou ještě poloprázdné.
Monolok http://www.monolok.cz/ u Náměstí míru.

Slavii ani Starbucks nedoporučuji. Jsou často plné turistů, příliš velký ruch na soustředění se.

Knihovna Klementinum je určitě skvělý nápad. Dříve jsem tam chodila. To místo ma skvělou atmosféru a ticho je podmínkou pobytu.

Já můžu také doporučit kavárnu Slavie. Je tam velmi příjemná atmosféra, spousta spisovatelů tam chodilo popíjet kávu a psát. Občas se tam objeví někdo z divadla a dalších známých osobností. I když je velká, tak se tam člověk cítí útulně, není namačkaný vedle někoho a není tak rušná jako některé další. Potom bych asi doporučila cukrárnu Myšák nahoře, protože tam je příjemná obsluha a nikdo ně nevyhání. Jsou tam i velké stoly. málo lidí, klid na učení. Ostatní kavárny co znám jsou moc rušné, je tam zakouřeno, špatný vzduch..Nedávno jsem šla do kina do Lucerny a zašla jsem tam do té kavárny a tam je také klid, pokud tam nesedíš ve večerních hodinách to je tam občas i dost narváno.
Pak možná cukrkávalimonáda. Tam pracují takové mladé holčiny a neřeší jak dlouho tam sedíš a je tam také klid.
Řetězce jsou fajn, ale tak na pokec, to raději doporučuji koupit si tam kávu a jít se učit někam do parku, ale teď už je blbé počasí.
Čajovny jsou také v pohodě. Já chodila do Sivy a tam máš i pohodlná křesílka, ale já bych se tam učit nemohla, protože se mi tam vždy chtělo spát a ještě když jsme si dali vodnici, tak jsem byla úplně taková utlumená, že jsem se skoro nedostala domů