Kariéra a děti

Osobně si myslím že to dohromady nejde....logicky vždycky musí být jedno na úkor druhého a kdo tvrdí že to tak není,lže sám sobě...mám teď taky dilema,jestli na VŠ protože když má být k něčemu chce to mít alespoň nějakou praxi a ne hned nastoupit na mateřskou...pak se práce blbě hledá i s VŠ...Prostě nějde být 100% úspěšná a mít vysoké postavení a zároveň 100% se věnovat dětem ....

Jde to pouze za předpokladu, že máš hodně peněz na to aby ti někdo hlídal děti, jinak opravdu tohle nelze ani náhodou, přesně jak píše Kristiasek jedno je na úkor druhého,já sama jsem v na vysoké pozici setrvala pouze do té doby, dkokdy jsem měla finance a manžela, který mě podporoval, potom mi manžel"utekl" a já se rázem ocitla na pracáku, s malou doma a na vysoké škole při kombinovaném studiu, chvíli jsem to táhla sama ale prostě to opravdu nelze, možná tak někde na západě, ale u nás bohužel máš na výběr , buď být úspěšná kariéristka nebo dobrá máma anebo mít toho manžela, který se obětuje a rodinu a "mateřské" povinnosti převezme na sebe.

Ahoj,
přesně toto jsem řešila před 10-ti lety - zda jít na VŠ, nebo ne (protože studentka jsem byla prý chytrá). Nakonec zvítězila rodina.
Děti jsem si prála snad už od 9. třídy a vidina toho, že dostuduji ve 25 letech, pak ještě minimálě 2 roky praxe, abych nebyla absolventka, tato doba byla pro mě hrozně dlouhá, navíc chceme 3 děti (děti bereme jako dar a smysl života - proto tu na světě vlastně jsme, že)... no jak už jsem psala, zvítězila rodina a ničeho nelituji. Teď, jsem ukončila 2. rodičovskou dovolenou a v práci potřebovali záskok za můj záskok na rodičovské, takže jsem nastoupila na 2 dny a je to teda síla. Chodit na celé dny bych prostě nezvládla. Takže i od září, kdy půjde nejmladší do školky, jdu jen na poloviční úvazek a po obědě šup domů a věnovat se dětem. Naštěstí finanční stránku zajišťuje manžel.
Takže za mě si myslím, že být 100% úspěšná a navíc se 100% věnovat rodině nejde.

pak se ale rodině nevěnuješ sama, ale máš na to "lidi" a na tohle se myslím zakladatelka neptala, protože péče matky je určitě něco jiného, než péče od chůvy.

Reaguji na netík:
Je spousta žen,které prostě na mateřské nejsou a po šestinedělí už zase pracují.Péče o dítě lze jistě i při práci,však dítě má i tatínka,pokud jsou hodné babičky tak super a pokud ne,tak paní na hlídání.
Pokud si nechceš pořídit houf dětí,tak jeden či dva kusy se zvládnout dá.

Reaguji na EvaHav: ..když jsem byla v práci , měla jsem chůvu, samozřejmě, nedokážu si předsavit, že bych malé dítě brala ssebou na jednání apod...když jse přišla z práce, byla jsem dobrá máma, to vše jsem dávala za podpory manžela a dobré fin. situace, kterou jsem měla, proto tvrdím, že kariéra a děti(na to se ptala zakladatelka) nedjou k soběě, momentálně jsem zaměěstnaná u prřítele na poloviční úvazek, dodělávám poslední rok VŠ a jsem ta dobrá máma, která může trávit se svou dcerou spoustu času...bohužel ale mé zaměsnání mě neuspokojuje a chtěla bych se vrátit na post, který jsem měla, to půjde až "malá" bude "velká".a doufám že i rozumná a chápající dcera, která mi dá prostor na to abych se mohla realizovat v práci která mě baví...

Tak tuhle situaci teď řeším taky... a od pol. srpna nastupuji na MD s tím, že v práci dodělám ještě do konce měsíce a zpět se vracím po skončení MD a na RD budu docházet do práce na zkrácený úvazek...hlídat mi budou naši (jsou v důchodu) a přítel je týden doma a týden v práci, takže to snad půjde...do práce to mám do 10ti minut, kdyby byl problém...postavení mám v práci dobré a nechci o místo přijít, k tomu rekonstruujeme dům, takže přivýdělek uvítáme...
Je mi jasné, že bude spousta neg.reakcí,ale jinak to s penězi a prací v téhle době nejde

Tak já mám štěstí, že moje rodina i přítelova je úžasná, takže hlídání bude a přítelova maminka dělá ve škole (ředitelka) takže ten čas má jaksi volnější - ale jak říkáte, chci se dítěti věnovat na plno, ale taky pracovat - nikdy nechci práci na úkor rodiny, ale když přijde a bude dobře placená, tak přece se jí nevzdám a nepůjdu prodávat - přítel dělá na 3 směny a je mi jasné, že by vypomohl jak by to jen šlo - jen po noční to moc nejde - ale jinak doufám, že si najdu práci takovou, kterou budu moci vykonávat buď z domu a nebo tam prostě budu chodit na poloviční úvazek. Vše je daleko, jen mě to zajímalo.
Četlaj sem v ženě a život právě příběhy od matek a všichni tam psaly, že se musely vzdát toho, co dělaly, protože to jinak nešlo.
Reaguji na Junkyska: takhle bych to chtěla taky, takže já tě v tom podporuju a pokud se dítěti dává láska tak je jedno dle mého jestli 24 hodin denně nebo 16 hodin.
Vždy se říká kariéra nebo děti, co když chci obojí :/ netoužím ani tak po kariéře jako dobře placené práci - nechci přepočítávat každou pětikorunu.

Reaguji na Laky: to si mě potěšila
Reaguji na EvaHav: tak to mám já no budu studovat (doufejme) tak do 24 plus 2 roky praxe minimálně plus stavba baráčku (tam kde bydlíme se nevejdeme skoro ani my ) takže počítám tak v 29 první dítě (pokud vše půjde jak se dá) ale neumím si představit ještě 8 let čekat - s přítelem jsme spolu 6 let, takže bych si to uměla představit i teď. Ale chci dostudovat.

Jedna věc mě tu zarazila...rozhodně nemám v úmylsu se někoho dotknout ale to co psala EvaHav...na to dost žen dojelo. Jak píše, že o tu finanční stránku se stará manžel....kdyby tě opustil, našel si jinou...(což ti samozřejmě nepřeji) ale já bych se bála být závislá na muži.
Bohužel tento přípda jsem zažila u sousedky...2 děti ona nemusela nic moc řešit..boty za 700 žádný problém...nic nebyl problém...prostě si řekla manželovi a bylo...postavili si baráček a on si našle mladší...Na děti uplně kašle a vychovává cizí a ona s platem dělnice teď kouká jak je vše drahé...prostě pád na hubu. Nikomu to nepřeji jen opravdu popřemýšlejte zda by vám tak moc vadilo mít dítě třeba v těch 28...po VŠ a praxi....

Reaguji na tarabell:
mně by to třeba vadilo, protože když se v Tobě probudí mateřský pud, tak vše jde stranou.. ale chápu, že někdo to tak nemá... navíc jsem psala, že se do práce vracím, plně závislá na manželovi nejsem. A na druhou stranu se střední školou s maturitou bych dělnici snad dělat nemusela...
ale chápu, co tím myslíš, že se na to koukáš z druhé stránky věci, ale ten mateřský pud je fakt hodně silný

No s dětma a plánem tři kusy nebudeš na trhu práce nic extra,maturitu už dnes musíš mít i jako pokladní v marketu takže snad tvůj manžel dokáže minimálně padesát tisíc měsíčně vydělat

Tak vzhledem k tomu, že mi šéf volal, jestli bych se nemohla vrátit, tak myslím, že i se 2 dětma jsem pro něj stále užitečná, ale vím, mám SKVĚLÉHO šéfa, takže ne všude to tak chodí a on je výjimka.

Jinak s tou maturitou jako pokladní - to pochybuji. U nás dělají pokladní kdejaké ukrajinky apod., takže maturitu mít asi nebudou.

Ale nemyslím si, že s vysokou školou roste i plat.

Reaguji na netík:

Tak to jsi mě potěšila Je pravda, že spousta známých to tak má taky a zatím jsem nějak extra špatné ohlasy neslyšela, ale co není může být...ne všichni ví, jak to s mateřskou myslím...ale když vidím kamarádku, která nikdy nepracovala a má tři děti, nejmladšímu byl nedávno rok a začala pracovat a to několikrát v týdnu třeba 12ky, tak zůstávám v klidu.....
V práci budu na půl úvazku 4-5 hodin a do 12hod.dopoledne jsem doma...manžílek ať se taky "stará" a naši se mi ohledně hlídání nabídli a to jsem ani ještě nebyla těhotná