Kamarádka mi jde po mém příteli

No jo, jenže Lenas to ví, a i to může poškodit důvěru v kamarádství...

Ale když na to přivede řeč a zeptá se jí jakoby v žertu, tak ta její kamarádka bude reagovat jak ty píšeš jen pokud by to byla pravda, nezdá se Ti?

Lenas
Přítel o Tvých obavách ví?

A ty myslíš, že když se to ta kamarádka bude snažit utajit, že jí řekne, že se jí líbí a že je do něj zamilovaná?
Spíš by to možná řekla, kdyby na ni Lenas trochu zatlačila a zeptala se vážně. Nebo já nevím, těžko říct, jak se zachová a co řekne, třeba to opravdu přizná, ale nevím, co se tím vyřeší, spíš se ztíží situace pro všechny, nikdo nebude vědět, co dělat.
Já bych se spíš zaměřila na přítele, prostě když se mu ta kámoška bude líbit, tak by to mohlo být pro Lenas špatný v tom, že by si s ní třeba opravdu mohl začít a když se mu líbit nebude, tak se kámoška může snažit, jak chce a on stejně bude dál s Lenas. Já myslím, že už to trochu moc řešíme.

hašlerka
nene..neví.

Lenas

Tak se ho jakoby jen tak mimochodem zeptej na tu kamarádku, třeba řekni, že nechápeš, proč se bráchovi nelíbí, že tobě ano a uvidíš, jak zareaguje, pokud řekne,že ty jsi stokrát hezčí, pak nemusíš mít obavy. Pokud řekne, že není zase tak špatná a celkem ujde, tak pak si dávej bacha

anna
Tak jsem se ho na to musela zeptat jestli se mu ona líbí.Odpověděl nelíbí,na otázku je ti sympatická? Odpověděl:No tak normálně..bavím se s ní kvůli tomu,že je to tvoje kamarádka.Jinak já se sní nepotřebuji bavit(dodal..) Takže tak..

Lenas
No, jsem si říkala, že kdyby věděl, stačilo by se s ním domluvit, že před Tvojí kamarádkou občas prohodí, jaká jsi pro něj životní výhra a jak si neumí představit svůj život bez Tebe... To by zabralo raz dva. A proč mu to neřekneš? Aby mu nepřerostlo ego? Přece jenom, primární dvojice jste Ty a on, pokud něco začalo ovlivňovat Váš vztah, což začalo (nenech ty myšlenkové konstrukty v sobě narůst do zbytečně velkých rozměrů), měl by to vědět, ne?

anna
Prý nemá šmrnc..a je s ní nuda.Ona je hodně tichá..nenápadnější..ale je hodná.Já jsem dosti temperamentí,takovej malinko živel,vzpurný

Tak je to jasný, pokud je objektivně oproti tobě nic moc, tak se fakt nestrachuj a nech ji, ať si dělá, co chce, přítele to nechá chladným.

hašlerka
Díky..moc za názor...zajímavé..jsi fikaná

anna
Díky moc...

Jo, to by jí zasadilo asi definitivní ránu a vzdala by to. Nebo pokud o tom příteli nechceš říkat, tak můžeš třeba i ty před ní říkat to, co pro tebe přítel všechno dělá(můžeš to i trochu nadsadit), jak moc tě miluje, co vše s tebou plánuje, atd....Po tomhle to vzdá stopro.

Taky souhlasím... Nelámal bych si s tím hlavu, spíš bych se soustředil na to, aby všechno fungovalo... třeba ještě líp...

No já bych v tom neviděla hned, že je do něj přímo zamilovaná. Ale v každém případě bych jí asi nechala být a u srdíčka by mě hřálo, že tvůj přítel o ní pronesl zrovna to co jsi psala Takže bych se nebála, nicméně kdyby do něho hučela neustále, měla potřebu se ho dotýkat aj., rázně bych jí usadila.

Ještě má zkušenost..měla jsem nej kamarádku, chodila s nej kamarádem mého ex, byli jsme taková 4ka. Jenže..ona sice nebyla tichá, byla až neuvěřitelně hlučná, řvala na hlas, pištěla, ječela, chování a IQ malého dítěte. Na základce jí dělali akorát naschváli, možná, že bych řekla i šikanovali. No a milá nej kamarádka mi pořád něco hustila do mého ex, když jsme někde byli ječela, vřískala, "smála se", pořád do něho rýpala, šťouchala do něj, osahávala, vynucovala si pozornost. Štvalo to jak mě, tak toho jejího, já jsem pak ani neměla náladu se bavit. Pak to nějak přerostlo a vyjela jsem na ní, ať si šťouchá do toho svého a jestli na něho musí pořád sahat. Čučela jak puk, ale nic to nepomohlo. Dělala to naschvál, začala mě i ve velkém pomlouvat, když jsme se s ex pohádali, musela za ním hnedka běžet a dát mu za pravdu. On na ní pak začal i vejrat, když byl opilý a to byl často. Protože v opilosti je každá bohyně, že jo to mě dopalovalo ještě víc a jí to dělalo dobře, vysloveně si v tom rochnila. On ve střízlivosti vždy říkal jak je odporná, jenže pak to bylo Lucino sem, Lucino tam, jelikož mu dělalo dobře, že po něm někdo "jde". Utla jsem jak kamarádství, tak po čase vztah. Ale zamilovaná do něho nebyla, jen si vynahrazovala, že o ní nikdo předtím nezakopl a chtěla být ve středu pozornosti a mě zastínit. Byla šťastná, když já jsem byla nešťastná. Teď má s tím svým dítě, šikanuje ho, když jde na jedno do hospody, vlítne tam jako fůrie, vrazí mu facáka, přede všema na něho sprostě řve a odtáhne ho domů. No jo no.

Já bych netlačila, spíš bych se snažila ukázat pochopení, že se taková věc může stát a že kamarádka i tak zůstane kamarádkou, pokud po něm nijak nevyjede. Třeba to kámošce dodá odvahu a přizná se. Když ne, aspoň ji nejspíš napadne, že jsi ve střehu. Jinak bych se zkusila zeptat těch lidí, co tvrdí, že je do něj zamilovaná, jestli k tomu mají nějaký objektivní důvod.