Jsem na gymnázium a po maturitě bych si chtěla udělat vyuční list na kadeřnici ( je to pouze na 1 rok ), myslíte, že je to fajn nápad? Doma jsem to zatím ( radši ) neříkala, ale už nějakou dobu mi to vrtá v hlavě. Vím, že by mě radši viděli někde studovat na výšce ...... Známky mám v klidu, takže učení by mi snad problém vůbec dělat nemělo a střihat bych se snad naučila - uplně levá doufám nejsem
Docela bych ocenila příspěvky, co si o tom myslíte a popřípadě, kdyby se někdo našel, kdo má osobní zkušenost díky
to by mě taky moc zajímalo, popřípadě klidně i kosmetička...... Jsem na vysoké škole,ale vůbec mě to nebaví, radši bych byla kadeřnice než úřednice
A už jsi někoho někdy ostříhala? Jak to dopadlo? Máš to v sobě? Já šla stejnou cestou, jako ty, ale tu práci vlastně dělám od dětství. Byli tak se mnou tací, kteří se prostě rozhodli, že se to naučí a ve finále to stejně nedělají. Já myslím, že dobrá kadeřnice se s tím prostě narodí. Představ si, že třeba budeš stříhat nasucho chlápka s mastnou palicí plnou výrůstků...Tím Ti to nechci vymlouvat, to ne , práce je to nádherná, ale musíš k ní mít opravdu vztah, navíc je to práce s lidmi, vyslechneš si spoustu cizích starostí, drbů, názorů...někdy je to náročnější, ale já bych neměnila. Rozhodni se , jak to cítíš.
Reaguji na dudliiik:
No je fakt, že to asi někdy není žádná sranda. Lidi sou různí a přijít mi tam někdo takový, no konec . Ale zase je fakt, že každá práce má svoje plusy i mínusy.
No nevím, budu to must asi hooodně pokoumat. Jinak párkrát sem stříhala kamarádku- výsledek celkem dobrý. Jasné, nebyly to bůhvíjaké střihy. Jinak pravidelně barvím vlasy, ráda vytvářím účesy a tak. Myslím, že bych vztah k tomu měla.
to je fakt nějakej omaštěnej dědek ještě s výrustkama, to bych se bála že něco chytnu....to by chtělo pracovat v lepším salonu, kam si ty dědci nemůžou dovolit finančně jít a ani by je to nenapadlo....ale to chce zase už praxi atd...což znamená prokousat se přes dědky....možná lepší bejt kosmetička, aspon pro mě,...sice je to taky hnus, ale pro mě nějak přijatelnější
jsou rekvalifikační kurzy na kadeřnici i kosmetičku. trvají kolem 3 měsíců a výstupem je certifikát....což k založení živnosti stačí, i k zaměstnání by mělo...
Pokud nechceš jít studovat na VŠ a chceš se věnovat oborů kadeřník,tak bych do toho určitě šla.Myslím si,že tímto povoláním se da dobře užívit,pokud je člověk šikovný a baví ho to.Samozřejmně u kadeřníků je důležité stálé se zdokonalovat,účastnít se různých školení atd..protože stále příchazejí nové a nové trendy ve střihu,v přípravcích na vlasy a podobně.Jak už jsem psala pokud by tě to bavilo,tak bych neváhala a šla bych do toho.
To, že by ses vrhla do kadeřnictví není vůbec žádný poklesek. Možná by se ti to rozleželo v hlavě a potom už bys věděla co bys chtěla dál napevno. Studovat vš můžeš jít i o rok později...rozhodně do toho jdi! Už proto, že ne každý má rekvalifikaci na dvě povolání ...moje kamarádka dělala poštovní a letos končí právě ještě tu kadeřnici. Pokud bude chtít pokračovat nic jí nebrání. Bude mít možnost uplatnit se ve 3 směrech, kdežto já po gymplu možná nikde....vtípek, rozhodně se někam vrtnu...
No právě navíc je to jenom na rok, takže potom kdybych chtěla tak můžu zkusit tu výšku a nebo zůstat u té kadeřnice. No těď to jenom nějak našim oznámit a dobrý .
Ahojky,
taky mám už nějakou dobu vztah ke kadeřničině, stříhám, barvím a tak celou rodinu Teda, když je čas. Certifikát jsem si udělala, ale po pravdě - opravdu to ty tři roky studia ani v nejmenším nenahradí. Kdyby bylo nějaké zkrácené studium Kadeřnice, tak bych do toho šla. Slyšela jsem o nějakých vzdělávacích školeních, že je to něco na ten styl, prý dost finančně nákladné, ale nikde jsem o to nenašla info, říkala mi to kdysi právě jedna holička...
Jsem kadeřnice a řeknu vám to prostě upřímně-né vždy dostanete do rukou klienta,který by se vám líbil,to co se tu píše-umaštěné vlasy,výrůstky,to je jen mizivé procento toho co uvidíte I u žen...s delší praxí sem zjistila že hodně ženských jsou horší než chlapi...Já si myslím,že to co vás naučí na nějakém rekvalifikačním kurzu na tři měsíce nebo na rok,je málo,i po tom tříletém učilišti neumíte všechno a ta praxe je prostě potřeba...jasně,pokud není holka velký talent který na sobě dře od rána do večera...
Reaguji na missys: Pokud jsou tyto práce pro tebe hnus,tak nechápu proč je chceš dělat....
Reaguji na Anetth: :V tom ti dost fandím.Já jsem také na střední(prestižní škola) a nečekám,že bych šla na výšku.Rodiče ano.Už sem se dost pohádala,že chci jít dělat to rekfáčko na 1 rok(je pravda že chci spíš něco hooodně odlišného než ty),ale celkově jsem stejně jako ty.Držím palce
Já jsem přesný opak, vyučuji se kadeřnicí ale lituji že jsem nešla na gympl. Možnost jsem měla. Myslela jsem si opravdu jsem věřila že by mě to bavilo ale ted už vím že až udělám závěrečnou zkoušku, pujdu dál studovat a na nůžky už nešáhnu. Ale holky co jsou tam se mnou to milujou, a nelitujou že tam šly. Ale dobře si to promysly. Příde mi že v tomto oboru vidí každý jen to hezký a na to horší nepomyslí..... Neber si to osobne nebo tak, myslím to obecně. I ted mi příde tohle řemeslo krásný ale mě to prostě přestalo bavit a vůbec mě ta práce nenaplnuje.
Reaguji na youngSasha:
Tak je pravda, že člověk, když to dělá ve volném čase a nevěnuje tomu tolik, co právě pak ta kadeřnice v praxi v tom nevidí to negativní. Třeba to, že mají kadeřnice dost často problémy se zády (třeba foukání dlouhých vlasů bylo během rekvalifikace, jak jsem na to nebyla zvyklá pro mě taky záhul a vždycky jsem ty záda dost cítila a bolely) anebo to, že si ničí nehty... V každé profesi je prostě něco, nikdy není vše jen o tom krásném, že
Třeba si k té profesi ještě najdeš cestu až budeš studovat, tak se Ti po kadeřničině zasteskne, co Ty víš Co bych já nemohla, tak jsem si říkala, že spíš to, jak se ty holky musí pořád stříhat a barvit navzájem Jako, kdyby mě někdo ošmikal křivě nebo tak, to bych asi byla vyrízená
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.