K čemu přirovnat bolest při augmentaci

Myslím, že tohle opravdu záleží kus od kusu. Někoho to bolí hodně, jiného málo ,skoro vůbec. Každý vnímá bolest jinak a každý vnímá i různé typy bolesti a v různých oblastech těla různě. Třeba já při porodech nechtěla žádné tišení bolesti, liposukce taky nebyla žádná hrůza, ale třeba nesnáším zubaře nebo ušaře(ta bolest ani mi tak nevadí, ale prostě, že je to v pro mě nepříjemné části) a i ta prsa mě bolela opravdu dost. Přirovnala bych to k bolesti, pokud jsi někdy měla zánět pohrudnice(tak ta bolest, pokud zrovna silně zakašleš). Ale ta bolest rychle ustupuje, po týdnu už to bylo OK.

To by mne také zajímalo,dosti o tom uvažuji A já netušila že se mohou po kojení prsa až tolikhle zmenšit?!

Caisy
Taky je to i tím, že jsem zhubla asi 6kg a už nenabrala zpět. A já nejdřív a nejvíc hubnu právě v prsou.

mně říkala kámoška, že to bolelo jak prase,ale tak týden a teď už se z nich těší a má radost. Podle mě na to rychle zapomeneš. Pokud by to bylo jako můj porod, tak do toho jdu hned zítra

Já mám každý měsíc stašnou migrénu a když to porovnám s augmentací, tak bych raději šla každý měsíc na opku.

Bolest je typově podobná jako při přecvičeném a neprotaženém svalu, když se vyplaví kyselina mléčná. Ale je to znásobené samozřejmě. Já mám uložení pod sval, bolest jsem nevnímala jako hroznou, spíš obtěžující. Co mě bolelo daleko víc byla záda - kvůli spaní na zádech. Njevětší bolesti asi týden, pak to pomalu odeznívalo. Pocukávání a úpony svalů jsem cítila asi 2 měsíce.

Já mám imploše jen pod žlázu, ale nějakou extra silnou bolest jsem necítila. Po ránu to bylo těžší a bylo těžké ráno vstát. Jinak trvalo tak 3 -4 měsíce než se tělo z toho vzpamatovalo úplně, ale jak říkají holky, je to velice individuální. Každopádně výsledek operace stojí za to!

Tak přesně takto mě to bolelo - samozřejmě na to člověk rychle zapomene, když má co dát do podprdy. Tak za mě bolest srovnatelná s porodem (ale každý to má pravdu jinak)

danca888
Já jsem po operaci 18 den. Mě bylo nejhůř tak 4 - 5 dní, bolel a vadil mě ten tlak na prsou, prsa po ránu jako kameny. Ale záda mě bolela ještě víc. Nejhprší je to asi fakt první týden....ale prášky které dostaneš v nemonii na tlumení bolesti taky zabírají.
Mě dnes asi nejvíc vadí, že nemohi zvedat těžké věci, nemohu zvedat děti a dávat ruce nad hlavu, ale manžel pomáhá jak může.....Taky mi vlastně vadí spánek na zádech.
Já byh třeba nepřirovnala bolest k porodu, já měla teda druhý porod šílený, už nikdy nechci rodi! Operace je proti tomu sranda.

ja by som to vôbec neprirovnávala k pôrodu.pôrod je niečo úplne ine a nemá s touto bolesťou nič spoločné.augmentáciu by som opísala ako keby mi prvé dni ležalo na hrudi 50 kilové závažie a to mi tlačí na plúca,a do toho poriadna svalovica,takže je bolestivé každé nadýchnutie,pohnutie ruky,každý pohyb tela.druhý a tretí deń bol u mńa najhorší,pretože ma všetko bolelo akoby raz toľko a nepomáhali ani tabletky od bolesti,ale štvrtý deň bol u mňa prelomový a na hrudi som nemala už 50 kilové závažie,ale len 20.do toho týždńa ešte tlak na hrudi síce bol,ale už by som to neprirovnávala k závažiam,takže už nebolo treba ani tabletky od bolesti,ale sa prechádzať,menej polihovať,stačilo sa viacej hýbať,aby nebolo telo také stuhnuté.všetko s mierou,ale verte mi,pohyb veľmi pomáhal.ako prešiel týždeň,už boli dni celkom dobré a dali sa zvládnuť aj bežné veci v domácnosti,takže už by som vôbec nehovorila o nejakej bolesti.dni už sú po tom týždni síce dobré,ale ešte v noci,tým,že sa nemôžete polohovať a ten chrbát už ozaj začína dosť bolieť,telo sa potí a nemôžete zaspať,no v noci je to ešte ozaj na nervy.v noci telo zase stuhne a tak ráno vstávate zase s tlakom na hrudi,ale chce to opäť sa rozhýbať a je zase dobre.po dvoch týždňoch cez deň dobre,v noci lepšie,rána tiež ovela lepšie.po troch týždňoch už ani pomaly neviete,že vás niečo bolelo.po šiestich týždňoch už vôbec neviete,že vás niečo bolelo a takto ako ubiehajú týždne sa z nových prs iba tešíte,obzeráte si ich,a neviete sa dočkať,kedy si nakúpite konečne podprsenky,po akých ste pred tým tak túžili.po tých troch mesiacoch vám prska pekne zmäknú,usadia sa a nadobudnú tvar aký majú mať a na bolesť si už ani len nespomeniete.ja som teraz šesť mesiacov od operácie a nie že si len na bolesť nespomeniem,ale už nemám ani len ten pocit,že tie prsia nie sú moje.kludne by som to podstúpila zas,čo o pôrode som po tak krátkej dobe povedať nemohla

Horší je pro mě bolest v krku . Raději bych šla na opku než prodělat angínu

Jak mám problémy se zády, tak o těch jsem skoro nevěděla. Nicméně pro mě byla augmentace nejbolestivějším zážitkem vůbec a to myslím nejsem žádný bebíčko. Mám je pod sval.

Těsně po opce jsem měla takový bolesti, že jsem litovala, že jsem na to šla. Pořád jsem si opakovala, že jsou lidé po autonehodách, úrazech atd... ve velkých bolestech a já se nechám pitvat dobrovolně.
No a teď? Díky bohu, že jsem šla, ten pocit, kdy si vezmeš tričíčko bez podprdy, je k nezaplacení. Strašně moc mi stouplo sebevědomí. A neustále slyším lichotky od mého muže. Je mi fajn a nelituji toho.

Jo a taky si myslím, že ta bolest nejde k ničemu přirovnat. Kdo to nezažil, neví, o čem je řeč.