Jiný politický názor než partner

Tak já třeba ráda o politice diskutuji, ale nevnucuji svůj názor druhému Mám v rodině prarodiče, kteří stále ještě volí komunisty no a dokážu se o politice bavit i s nimi aniž bych se pohádala Tak nevidím důvod, proč by to vadilo u partnera........

Třeba tak.

Diskutovat je fajn, ale reálný život to stejně ve výsledku neovlivňuje Maximálně si vylepšíte argumentaci (viz.příspěvek lasičky). Problém by asi nastal ve chvíli, kdy by jeden z partnerů byl líný nemakačenko, kterému vyhovuje levicová sociální politika dávající všem a druhý podnikatel, který chce pravicovou politiku nedávající nikomu - ale takové extrémy se nejspíše nesetkají

Tak To by Ti vadil asi i Pavel Kohout, který byl v 50.letech v KSČ, jejich ideologii propagoval až do pražského jara. ovšem v sedmdesátých letech už to byl disident - tak co, byl dobrý (disident) nebo špatný (komunista)? K čemu se přikloníš? Ona totiž není jen černá a bílá ale dost odstínů šedi. A pro mě je velký rozdíl členství zemana v KSČ v letech 1968-1970 a členství Fišera v KSČ v druhé polovině 80.let.........
Doufám že stejně Ti vadí i třeba bývalý svazák Nečas

Jakmile začneme lidi rozdělovat podle toho, zda byli v KSČ nebo ne tak se chováme naprosto stejně jako komunisti!

Nechci teď řešit konkrétní případy, to prosím do jiného tématu, tohle jsem zakládala za jiným účelem. Rozhodně je to ale dobrá poznámka (a souhlasím s ní) a já za ni děkuji, jsem totiž ještě mladinká a v politice se nevyznám, tak spoustu věcí neřeším vlastní hlavou, ale přebírám z okolí.

Ono se tohle může i během života dost měnit. Např. já mám v rodině prarodiče, kteří byli pravicově smýšlející, ale nyní jako důchodci jak pozorují, že důchody se téměř nevalorizují, zdanění se přesouvá z roviny přímých daní do daní nepřímých - a pro ně tedy i díky DPH si potravin a léků z důchodu mohou kupovat stále míň, poplatky u lékaře, zdražování, atd. - no tak nakonec oba volí levici

Znám i podnikatele, který se takto z pravice přeorientoval na ČSSD i proto, že za jejich vlády si spočítal, že ty podmínky k podnikání měl výhodnější (ale bylo to i snad o tom, že tam nějaké lidi znal a byl zklamaný jak to v ODS chodí), no a jako největší paradox mi přijde ryze dělnická rodina mojí kamarádky, kteří volí ODS z důvodu, že to tak dělají všichni už od r. 89 a víc nad tím nepřemýšlí - prostě rodinná tradice.

Z mýho pohledu jediný, co bych asi hůř zkousávala, když by ten člověk nechodil k volbám vůbec (a pak asi ten extremismus).

My se s partnerem shodujeme naprosto ve všem a nedovedu si představit že by můj životní partner byla osoba která by mě nepotporovala v tom co si myslím a naopak. To že se neshodujeme s přáteli nebo rodinou uplně ve všem je docela normální a běžné ale partnera se kterým žiju jsem si vybrala podle toho jak moc si ve věcech rozumíme . A musím říct že nevím o ničem v čem bychom se názorově rozcházeli. Není nic lepšího než věďet že máte doma někoho kdo za váma stojí 100% a když vás vaše okolí nechápe nebo naštve tak víte že doma máte někoho s kým se nebudete muset dohadovat. A rozhodně to není o tom že by jeden potlačoval svoje názory ve prospěch toho druhého!

A jak to vidíš - myslím v čem vidíš ten rozdíl? (Já se ptám proto, že se v těchhle osobnostech zas tolik neorientuju - Zeman tam vstoupil teda před nebo po srpnu 68?)

Souhlas, taky myslím, že nejde takhle paušalizovat.

To je pravda. Přítelkyně, která by byla např. velká zastánkyně školného, tak tu bych teda hnal

S přítelem sledujeme politiku denně a rádi o ní diskutujeme. Oba jsme se shodli, že bychom nemohli žít s někým, kdo by měl jiný politický názor. Pro nás oba je politika důležitá a zajímá nás. Ale to jsme samozřejmě na začátku nevěděli, takže jsme oba měli štěstí, že jsme se našli. Nevím, jaké by to bylo s někým jiným. Možná bych se o politiku zajímala méně intenzivně nebo bych o ní spíše zkrátka nemluvila. Takhle se v zájmu o ni podporujeme, když se o ní bavíme, ukazujeme si nové články a kauzy. U nás běží čt24 většinu dne, co jsme doma .

Myslím, že jsem četla/slyšela, že před srpnem. Ono taky většinou dost dlouho trvalo, než Ti to schválili, dlouho tě vedli jako kandidáta strany, takže když byl v KSČ od roku 68, tak mohl žádat o členství třeba rok, dva předem - tj. v době pražského jara. V té době byli lidé nadšení ze změny poměrů a z "komunismu s lidskou tváří", takže je dost pravděpodobné, že vstoupil právě z nadšení (stejně jako z nadšení vstupovalo dost lidí po válce/v 50.letech, dky se budovalo a měli být na co pyšní). No a nevystoupil hned po srpnu prý pro to, že zezačátku se nezdálo, že to bude tak beznadějné a politické špičky (Dubček a spol) se vzdávali a byli nahrazováni až postupně. Nevím teda, zda vystoupil sám nebo byl vyhozen (jedno jsem četla, jedno slyšela), každopádně v době normalizace již v KSČ nebyl. Naopak Fischer vstoupil v 80.letech - tedy v době, kdy všichni věděli, co je KSČ zač, v době normalizace kdy rudá knížka byla většinou cestou spíše k lepšímu zaměstnání/ulehčení si života než že by lidé vstupovali z nějakého nadšení.......Z tohoto pohledu byl Fischer tedy karierista, který vstoupil do strany aby se měl lépe. Neodsuzuji ho za to, můj dědeček byl také v KSČ aby mohl vykonávat své zaměstnání (dělal inspektora středních škol) a aby ulehčil život své rodině a dětem (praděda byl 9 let vězněn komunisty a děda měl velké problémy se dostat na VŠ a udržet se tam, tak nechtěl, aby děti měly podobné problémy). jen je otázkou, zda zrovna takový člověk je ten pravý pro prezidentský úřad........

Pokud by to nebyl extrémista, pak je mi to jedno, jsem docela tolerantní, ale totéž čekám i od druhé strany. Radši budu diskutovat s někým s jiným názorem, než být s někým bez názoru či někým, kdo se o to vůbec, ale vůbec nezajímá. Nemyslím si, že by se kvůli tomu dva museli rozcházet.

Děkuji, že to bereš takhle, určitě to nemělo být rýpnutí, spíš poznámka Ještě poslední příspěvek lehce OT - jak jsem psala, mí prarodiče byli v KSČ (jeden vystoupil po roce 1968 ) a volí je vlastně dodnes a málokdo chce odsoudit své prarodiče, tak sjem se prostě snažila pochopit jejich úhel pohledu. Ne, že bych si to vzala za své, ale chápu, proč byli v 50.letech tak nadšení přestože se zde dělo to, co se zde dělo - byli to totiž úplně obyčejní lidé a v té době žili, ne že by o ní pouze slyšeli......
Proto si také ymslím, že žít s někým, kdo má jiný politický názor může být naopak obohacující. Akorát to chce velkou míru pochopení a umět tu politiku přestat řešit Osobně si myslím, že kdyby se lidé snažili pochopit názor toho druhého (byť je sebejak odlišný), tak by se teď tolik lidí nedivilo, jak může někdo volit komunisty a že měli takové výsledky v posledních volbách......

V r. 68 vstoupil a myslím o tři roky později byl vyloučen ze strany z důvodu nesouhlasu s okupací Československa a potom ho v průběhu let asi 3x propustili z práce apod., tak si to u nich zavařil .

Jinak my se s přítelem naštěstí ve většině politických názorů shodujeme, do určité míry odlišný názor by mi nevadil, ale zapřísáhlého voliče Dělnické strany nebo Komoušů bych doma nesnesla (to už souvisí i s postojem na život).

Vadil by mi za těchto podmínek:
1. chtěl by volit Bobošíkovou - předpokládám, že bych poznala dřív, že je idiot
2. byl by to komunista - naše hodnoty by byly natolik rozdílné, že bych to jistě odhalila na prvním rande
3. pravicový/levicový extrémista - platí obojí výše uvedené.