Je důležité jíst denně teplé jídlo?

Určitě bych to nepodceňovala. Hodně lidí tady píše, že jim je špatně, kdy si nedají pár dní něco teplého. Já s tím souhlasím. Neřekla bych, že je to "jak u koho" - řekla bych, že takhle to v první fázi působí na ty citlivější. Ti co tohle praktikují dlouho to poznají později. Někdo z vás funguje (jak vy tvrdíte) a žije, ale dodělává si tak žaludek. Prostě alespoň jedno teplé jídlo denně by mělo být. Samozřejmě pokud to tak není třeba o dovolené, nic se nestane, ale dlouhodobě si tím vážně doděláváte žaludek, aniž si to uvědomujete. Tedy alespoň mohu soudit dle lidí co to tak praktikovali. Fakt je to blbost. Určitě je dobré si dát denně jedno teplé a hlavně kvalitní jídlo. Nemyslím tím třeba knedle s těžkejma omáčkama, ale třeba teď na léto opečenou rybku s bramborem a zeleninovým salátem. Nebo kuřecí maso s broskví a rýží. Těch lehkých jídel je hodně a nikdo vám neříká abyste se jich přejídali. Ale prostě můj názor je (i ze života, z praxe), že dát si teplý oběd je fakt dobrá věc, kterou pro své zdraví můžete udělat.

Reaguji na EleanorWoods: Tak když to říkal trenér, který se dá mezi námi děvčaty považovat za odborníka, tak na tom asi něco bude. Otázkou zůstává proč

A není to jedno? Stejně se ta teplota v těle mění. Někde jsem slyšela že při studeném člověk spotřebuje víc energie protože si to tělo ohřívá. Ale co je na tom pravdy...

To já právě nevím, tak proto jsem založila tuto diskuzi Permanentně dostávám od babičky vynadáno, že nejím pořádně, tedy, že nejím teplé obědy, tak mě zajímá, jestli to není jen takový zvyk nebo jestli na tom opravdu něco není

Je to zvyk. Asi daný tím, že pod pojmem "studené" jídlo si lidi automaticky představují pokrm tzv. neplnohodnotný, v podstatě nějakou přesnídávku nebo tak něco.
Osobně jsem ještě neslyšela nic, co by mě přesvědčilo, proč by aspoň jedno teplé jídlo mělo být nutností.
(Předesílám, že sama jsem léta na syrové stravě, takže si o tom "plnohodnotném" a "výživném" jídle myslím svoje - taky z praxe )

Některé názory mě dokáží na chvíli znejistět. Nepříklad: "MUDr. Michal Kolář, internista a gastroenterolog si myslí, že: "Vředy dvanácterníků a vředy žaludku mohou vznikat v případě, že člověk nejí pravidelně teplou stravu alespoň jednou denně. Teplá strava je důležitá pro normální funkci žaludku, dvanácterníku i celého zažívacího traktu." ale....

Mám stejný názor, (nejsem na živé stravě - snažím se ale zařazovat postupně co nejvíce tepelně neupravených věcí do svého jídelníčku).
Když sleduji přeměny lidí, kteří přešli z konvenčního stravování na syrovou, tak si prostě musím myslet, že jedno nebo x teplých jídel denně není třeba nebo lépe řečeno je na škodu. Jsou to snad nejzdravější a nejlépe vypadající lidé. Mnozí z nich si vyléčili živou stravou spoustu závažných zdravotních problémů.

no nevím, na mne vitariáni nepůsobí vůbec zdravě - spíš naopak - jakoby se měli každou chvíli rozsypat

A vysvětlil nějak, jak souvisí vznik vředů s nedostatkem teplého jídla a čím teplá strava pomáhá zažívacímu traktu? Maximálně může být "stravitelnější" pro někoho, kdo má narušené trávení, ale to už je zase jiná záležitost.

A ty nějakého vitariána osobně znáš?

Reaguji na mau-mau: znám jich víc než dost. Dokonce i často chodím jíst do vitariánské restaurace protože to jídlo je chuťově moc dobrý.
ale to, že si vitariáni raw stravou vyléčili nemoci bych zas až tak nedramatizovala. Správnou stravou lze vyléčit cokoliv a člověk nemusí skončit na raw

Tak já osobně jsem nikdy nebyla nějak hodně nemocná, ovšem trpěla jsem takovými těmi "obvyklými" problémy, jako jsou menstr. bolesti, migrény, sem tam rýmička, křeče v nohou, "problémové" partie i přes celkově štíhlou postavu... Fakt je, že např. s depresemi mi pomohl už přechod na veganskou stravu + úplné vynechání cukru, soli, mouky.
Ovšem co jsem 100% raw, tak pro mě výraz "zdraví" dostal úplně nový rozměr. A jsem opravdu šťastná a vděčná, že jsem na tom raw nakonec "skončila"

K těm pochybně vyhlížejícím vitariánům bych asi dodala jenom tolik, že a/ každý přechází na raw v jiném stavu, b/ každý si pod vitariánskou stravou představuje něco trochu jiného - někdo se cítí být vitariánem, když jí 70% syrového, někdo by se za vitariána neoznačit, pokud by nejedl syrově ze 100%. Navíc ne všechno, co někteří vitariáni jedí, bych třeba já osobně označila za syrovou nebo lépe řečeno "živou" stravu. Právě z toho důvodu mě např. ty vitariánské restaurace zase tak moc nelákají, pro mě je živá strava trochu o něčem jiném, než o vytváření náhražek "normálního" jídla.
Což mi připomíná - on taky může být problém v tom, že třeba ne všichni vitariáni s čistě syrovou rostlinnou stravou skutečně v nitru souzní a jdou do toho bez nějakých skrytých, podvědomých obav z toho, že jim bude něco scházet. On člověk od života většinou dostane přesně to, co od něj očekává.

Reaguji na mau-mau: já vitariánství nezpochybňuju, každý ať si jí co chce. Člověk sám musí cítit co mu dělá nebo nedělá dobře a uzpůsobit to sobě.
já nemám jen ráda, když se řekne, to a to je dobře a pokud to budeš jíst, budeš zdraví. To je kravina, pokud budu jíst raw nebo makrobiotiku, a budu z toho zpruzená, tak stejně zdravá nebudu, protože nebudu vnitřně spokojená

Já jsem to na konci naznačila, že člověk na to musí být nastavený a přijímat to jako svou cestu.
Podle mě je raw nejpřirozenější způsob stravování, ale je mi jasné, že to není pro každého, protože prostě na to většina lidí není připravená, má zafixováno, že se přece jí "jinak". Třeba právě zakladatelka diskuze - uvažuje o nutnosti teplého jídla, nevidí v tom žádnou logiku, ale přesto má obavy, jak by bez teplého jídla dopadla. Neposlouchá svoje tělo ani svoji vlastní hlavu, svoje instinkty a řídí se podle ostatních, kteří se stejně chovají pravděpodobně ze stejného důvodu (většinou).
Např. teď přešel na vitariánství herec Jaroslav Dušek, což mě vůbec nepřekvapilo, vlastně jsem se pořád divila, že tak dlouho nebyl raw. A právě on je dobrý příklad - je to svéráz, dělá věci a vede řeči, kvůli kterým ho spousta lidí považuje za cvoka. Ale on se prostě jen nebojí být jiný (nebo je mu to jedno) a nemá pocit, že něco musí dělat jenom proto, že se to tak dělá "odjakživa", např. když všichni "potřebují" teplé jídlo, tak že to prostě musí být pravda.
Když se člověk nestará o to, co se "musí", tak postupně zjišťuje, že vlastně nemusí vůbec nic. Že kolem jsou jen samé vzorce chování, který mu od malička okolí vnucovalo, ale který jsou mnohdy naprosto zvrhlý a mimo.

P.S. Že je to obecně naprosto jediná cesta ke zdraví, jsem myslím nikde nepsala (i když si to myslím ) Ale to nastavení ducha je tam taky důležité. Ovšem myslím, že na stav psychiky má strava velký vliv a není tak úplně jedno, co jíme, i když se přitom nějakou dobu cítíme fajn. Někdo je ale na stravu citlivější a pak to víc cítí.

Reaguji na mau-mau: jo, to máš pravdu. Společností je nám neustále určováno to jak bychom se měli nebo neměli chovat a je těžké se z toho vymanit.
My sami máme doma jídelníček odlišný od 90% populace a všichni na nás koukají jako na exoty a to jíme dalo by se říct vše. Jen jsme zvyklá si všechno dělat sama a nekupovat polotovary a jídla nadupaná chemií a věcma co za jídlo ani nepovažuju.
Já sama třeba byla půl roku na makrobiotice, ale prostě to nebylo pro mne. Navíc jsem se po tom vůbec necítila dobře, měla jsem rozhašené krevní testy, po těle spoustu modřin ač jsem byla dalo by se říct, pod dohledem zkušených lidí. Vitariánská strava mi dělé lépe, ale mně osobně to teplé jídlo fakt chybí a je pravdou, že mi z virariánských jídel je dost těžko od žaludku. Trvalo mi cca tři roky, než jsem vychytala to, co mi 100% vyhovuje a kdy se opravdu cítím dobře. Je to samozřejmě za cenu, že jsem společností vnímána jako exot, protože si nikde nedám kafe, nedám zákusky, nebudu jíst jen tak něco v restauraci atd. Ale to mi je tak nějak šumák.
Náš tříletý syn do dneška neměl žádnou věc, kde je cukr. je neuvěřitelně těžký jít někam s ostatníma matkama a dirigovat to tak, aby mu to ostatní nenabízeli, aby mu to nějaké dítě nervalo do pusy, ale dá se to

No já tedy nevím, ale pokud by mi "diktování" společnosti opravdu tak vadilo, tak se přestěhuji do pralesa. Osobně vitariánství vidím jako další trend věčných dietářů, pro které je jednodušší přistoupit na něco takto radikálního, než aby se v jídle uskromnili a jedli rozumně.. Dodávám, že pro to mám pochopení, ale jejich filozofie mi přijde praštěná..
Proti Jaroslavu Duškovi nic nemám, ale co se týče jeho stravování, tak to svým způsobem cvok je. Vždyť je tím proslulý. Ať si hlásá jak je spokojený, ale pokud člověk jídlu podřídí svůj společenský život, tak mi to v pořádku moc nepřipadá..
Jinak teplé jídlo považuji za základ (aspoň jednou denně). Někdo se bez něho asi dokáže v pohodě obejít, ale já se pak cítím unavená

no to je vskutku úžasný názor, takový krásně primitivní kdo chce ať s davem splývá, ale jde o to, že pokud si chce někdo dělat něco jiného, má na to právo a neměl by být odsuzován, tak jako jsi to právě předvedla ty...

pro tvou informaci, vitariánství není dieta, ale životní styl... nevím, zda jsi schopna rozlišit rozdíl, ale zkusit bys to mohla

a co ti přijde v pořádku? že když půjdou všichni skákat z okna, tak půjdeš taky, abys náhodou nevybočila z davu?

jinak já sama nemám ráda extrémismus, ale řídím se heslem: žij a nech žít. Takže je mi jedno co kdo dělá, jak to dělá, pokud mi tím neotravuje život. Pravdou je, že dost lidí, kteří žijí makrobiotikou, veganstvím, vitariánstvím mají tendence tento svůj životní styl nutit okolí. To je moje zkušenost - bohužel a sami si tím kazí image a poškozují to, čemu věří. kdybych já tu měla vyprávět jakýmu terorismu jsem vystavena ze strany makrobiotiky (jen pro příklad, tchýně chtěla adoptovat našeho syna, protože dle ní s manželem hledíme na vlastní zájmy, nebo poslední perla, starám se špatně o dítě, protože mi maso zatemňuje mysl - a starám se o něho špatně proto, že když je nemocný odmítám, aby ho tahala ven a mohla bych pokračovat, je to na knihu).

já s tímhle nemůžu souhlasit. Děda je z devíti dětí a všichni se dožívají vysokého věku... jeho bratr ještě v 87 letech řídí auto, babička v 80 vypadá na 60, druhá to samé a jejich jídelníček je otřesný z hlediska zdravé stravy. Naopak strýc, který žil "zdravě", praktikoval klystýry, nevzal by do pusy nic špatného, zemřel v 55 na rakovinu. Takže ne, jen o jídle to fakt není