Jaký "netradiční jazyk" se vyplatí začít se učit

Určitě arabština a naopak, není vůbec těžká, stačí se naučit písmo, gramatika je pak poměrně snadná :)

čínštinu - mandarínštinu

Chtěla jsem napsat to stejné...
Já kdysi zkoušela jako samouk holandštinu a chorvatštinu. Arabštinu doufám nikdy potřebovat nebudeme.Fajn jsou určitě severské jazyky a ta maďarština může bejt velká výzva, hm?

Reaguji na Jane_Doe:

A co to písmo? To asi bude těžké, co? Vím, že hebrejština má jen souhlásky a pokud to slovo neznáš, tak ho nepřečteš...(jestli se pletu, tak se omlouvám)

Já jen koukám - to je tak lehký naučit se jazyk a pracovat s ním? Protože znám lidi, co se učí i leta letoucí, studují ten jazyk a stejně nemají na to ho používat funkčně, natož třeba tlumočit. Tak jestli jde jako o plán "v další pětiletce", nebo se dá za dva měsíce naučit novej jazyk? (předpokládám normálního člověka, né génia...)

Reaguji na yvonne_s:

Za dva měsíce asi ne...ale s tím snad nikdo nepočítá xD Za tři roky se to dá, pokud je člověk nadaný, tak určitě i dřív.

Co se týče arabštiny, ano, má jiná nářečí, jinak se mluví v Iráku a jinak například v Sýrii a jinak v Tunisku....

Já se teď učím půl roku španělsky, moc hezký jazyk a uplatníš ho dle mě i v praxi Jinak mám kamaráda Vietnamce a vietnamština je jednak velmi zajímavá a jednak velmi žádaná, protože je potřeba se dorozumívat např. na ciz. policii s Vietnamcema Kamarád si takto pěkně přivydělává

Reaguji na morrighan: Jasně, to je reálná doba. Já jen jestli se to běžně fakt zvládá levou zadní, že se člověk prostě "naučí jazyk" jen tak...

ono by stálo se zamyslet i nad tím, co potřebuješ ve svém oboru... když vezmu sebe - angličtina je naprostý základ, k oboum mým oborům se hodí ještě němčina. Pro antropologii, pokud bych chtěla dělat výzkumy například v jižní americe, tak by to chtělo španělštinu/portugalštinu. na divadelku to je jasná francouzština, pro mě při specializaci na tanec se zase hodí italština. Lidé, kteří se zaměřují na antiku, tak to je zase šikovná řečtina, přičemž latina se považuje za samozřejmost. To už máme X jazyků, které by se mi hodilo umět, a to se pohybuju v dost úzce zaměřených oborech (ale jelikož jsem na jazyky trouba, tak se domluvím jen anglicky, a další jazyky, současné či dávno minulé - němčina, norština, nyní italština - považuji za takové snaživé odbočky)
S netradičním jazykem se uplatníš v mnoha firmách. S vietnamštinou asi ne, chtělo by to zemi, která je například zajímavá ekonomicky a není zde tolik rodilých mluvčích - kamarádi co umí holandsky mají uplatnění výborné, protože holandských firem tu pár je, ale není tady tolik rodilých mluvčích, kteří samozřejmě ten jazyk budou umět lépe než ty (a pokud zde žijí dlouho, budou umět i česky). Takže pokud ti žádná země není nijak zásadně milá, zkus vybírat tímhle způsobem, v jaké se chceš pohybovat oblasti, a jaký jazyk bude dobře uplatnitelný tam.

nene, ale jde to rychleji, když se člověk vyskytuje v prostředí, kde se tím jazykem mluví... jinak i blbá němčina trvá pár let, než se to člověku zažere pod kůži...
----
šla bych do čínštiny, to může být vedle angličtiny velká výhoda, ale zakladatelka píše, že ne a já se nedivím já bych šla každopádně (teda ne "bych", já už tou cestou jdu) do toho, naučit se těch jazyků opravdu co nejvíc... jeden po druhém, nebo dva současně, pak další a další a je jedno, v jakém pořadí

Ja mam v planu turečtinu:-)

Reaguji na yvonne_s:
Jak už zmínila Christal, je to rychlejší, když jsi v tom daném prostředí. Ale pokud se učíš fakt jen ve škole/na kurzu, tak je to delší.

Jinak dneska není těžký se nějakým jazykem "obklopit", máme youtube, dají se koupit učebnice, filmy v daném jazyku, hudba atd atd. Já myslím, že to hlavní u jazyka je "zvyknout si na něj", začít ho nějak chápat vnitřně. Když ho pochopíš, můžeš v něm improvizovat bez přemýšlení. Myslím, že to "obklopení se" v tomhle hodně pomáhá. To pak začneš přemýšlet v daném jazyku ani nemrkneš xD

Christal, Morrighan:
Máte samozřejmě pravdu, ale vzhledem k tomu, že se pohybuju v prostředí učení cizích jazyků, tak mi cesta od "naučit se jazyk" po skutečný naučení přijde dost dlouhá a těžká. Něco jinýho to opravdu je, když někdo odjede na měsíc a dýl do ciziny, ale tak to většinou nebývá. A to, že dnes umí anglicky a německy každej je sice obecně pravda, ale až taková sláva to taky není. Jedna věc je naučit se konverzační úroveň pro turistiku a setkávání s kámošema, druhá je tlumočení a využití obchodního jazyka v práci. Možná mám v tomhle nějaký vyšší měřítka, ale ani po maturitě lidi ten jeden jazyk neovládají a to se ho dá se říct učí aktivně minimálně čtyři roky. Proto mi přijde zvláštní mluvit o tom jakože brnačka, naučím se jazyk. Člověk k tomu musí mít hodně pevnou vůli a ne každej jazyk dotyčnýmu sedne.

Reaguji na yvonne_s: S tím souhlasím, mnoho lidí tvrdí, že umí např. anglicky, ale je velký rozdíl umět říct pár frází někde v hotelu s jiným cizincem (neangličanem - jejich jazyk je vždy jednodušší než u rodilého mluvčího) a něco jiného je umět konverzovat během obchodního jednání a mluvit o tématu do hloubky.
K té arabštině - učila jsem se jí několik let a mohu říct, že je to značně jednoduchý jazyk v porovnání např. s němčinou nebo francouzštinou, alespoň co se týče gramatiky. Trochu větší problém je jejich výslovnost, některé souhlásky v evropských jazycích neexistují a my je neumíme ani foneticky "vyrobit". Ani písmo mi nepřišlo složité, myslím, že mají i méně písmen než je v naší abecedě.