Jaký máte postoj k "sektám"?

Tak já jsem přímo v sektě nebyla, protože když mě osloví na ulici, odmítnu je. Jednou u nás zazvonily taové dvě clasaté holky, že mi jdou zařídit šťastný život, tak jsem jim přímo z toho okna s úsměvem řekla, že já šťastná už jsem, tak řekly, že jsou rády a odešly. Nevím, co mi vlastně chtěly nabídnout.
Já sama věřící vůbec nejsem.

Doporučuji si přečíst knížku Mrazivý ráj od Jana Frey....dívka v 16ti u svědků Jehovových...

Já jsem ji koupila na poště za 19Kč..

drsná....

Sekty neuznávám, přijdou mi divní, nalákají lidi a pak se jen těžko dostávají zpět...

podle mě je o to moci a o tom, že lidé chtějí vlastnit druhé a nebo být originální a dělají samé novoty atd....protože to stare je už ohrané....ale to je hloupost, já to vidím naopak...

Jediné, co uznávám je víra v Boha v křestanství - katolická víra a pro mě nejbližší je českoslovenksá husitská...chodíte do kostela, můžete požádat o radu...oni se moc tyto víry neliší, jen že ke zpovědi jdete v katolickém kostelíku a musíte říkat, co jste udělali špatně, kdežto u českoslov.husitské myslíte na své hříchy a v duchu jich litujete...a u těch katolických mi vadí, že jsou tu hodně poláci a někdy mám dojem, že mě se snaží přesvědčit, což u té československé husitské ne, tak mluví a říkají věci s Bible a rozebírají a já jen sama v sobě s údivem souhlasím.....

Jj, sekty jsou pastí pro lidi, které mají problémy. Nikdo, kdo je vnitřně silný a v rovnováze do sekty nepůjde. Sekty vyhledávají lidi, kteří mají problémy se svou identifikací v životě ... mají pocit, že jim nikdo nerozumí ... hledají "spřízněné duše" .. touží být součástí něčeho.
Vůdci sekt to, myslím, dovedou skvěle odhadnout a nabídnout "ovečce" přesně to, po čem touží. A ovečka je v pasti.
O to drsnější je, že sekty nezřídka k sobě přitahují mladé lidi, využívaje jejich pubertální rozháranosti a touhy po odlišnosti.
Víc už nenapíšu, protože by to už nebylo ve vší slušnosti a toleranci, jak chtěla zakladatelka fóra.

vyšla na toto téma docela dobrá kniha - náboženstí, kde jsou popisovány všechny možné směry náboženství, jejich odnože a i vzniklé sekty (kde přímo opisují, jak se do jaké sekty dostat a co je předně to, co nás do té sekty přiláká - obecně do jakékiliv víry přiláká)
mezi popisované tam bylo předně
- neporozumění okolí
- samota
- nevěření sama v sebe
- hledání cesty životem, najítí nějakého směru
- zoufalství

a jiné, které naruší naše seběvědomí a o to víc raději naslouchámě někomu, kdo nás pochopí, kdo nám rozumí, kdo nám chce pomoct

je pravda, že na prokouknutí zpravidla již nedojde - bo náš mozek a naše chápání je tak narušeno vymývání dotyčného vůdce společenství, že pak asi není cesty zpět

jiná dobrá kniha o sektách - nevím, jak se jmenovala, nechala jsem jí u jednoho zámého - popisovala skutečné příběhy různých společenství - předně sekt - které končily hromadnými sebevraždami, upáleními, poslední příběh dopadl relativně dobře

jistý ne příliš sebevědomí a krásný chlapec se potkal s dívkou, které měla nějaké problémy doma, ve škole, v práci - a ona k němu shlížela jak k bohovi
odpustila mu vše, co na ní páchal - nějaké to mlácení, křičení, podvádění (dokonce proto, aby si ho udržela si obstarala kamarádku, kterou mu nastrčila na sex a ještě pro jeho úsměv je obskakovala)
abych to zkrátila - kamarádek bylo víc, on se prohlásil jako vůdce čehosi, odstěhoval se se svým harémem kamsi do hor, opíjel se, užíval drogy, znásilňoval své ženy - jak jim říkal, posléze děti takto zplozené, svým ženám prováděl operace všehosi - jedné se pustil bez narkozy do operace břicha, druhé uřízl ruku - no bylo toho víc
holky byly tak zblblé, že mu ze strachu a z oddanosti sloužily a dělaly, co on chtěl, ani nepípli, najíst nedostávaly, děti taky ne, on si žil jak král
osvobodila je po několika pokusech policie, on nějakým způsobem nešel ani do vězení a konec byl takový - ža až mimo té první a té s tou uřízlou paží se k němu všechny vrátily a to i s těmi dětmi (o které si do výchovy nezažádali prarodiče)

To je ten příběh z knížky, co dopadl dobře? To je strašný.
A chudáci ty nevinné děti, které ale opravdu za nic nemůžou. To bych se bála číst tu knížku.

Žraloček
ten tam dopadl nejlív, ve všech ostatních popisovaných přípabězích - dle skutečných událostí - všichni skončili sebevraždou nebo vraždou - tady aspoň se aspoň někomu podařilo odejít

Svědkové Jehovovi nejsou sekta Souhlasit s nimi nemusíme (jejich názory mi opravdu blízké nejsou) a to jejich "vnucování se" jim mimochodem pochválil i papež a dal je za příklad ostatním křesťanům (svědci Jehovovi také vycházejí z Bible, tudíž jsou považováni za křesťany). Měla jsem možnost být s touto skupinou ve styku, utvořit si vlastní názor - a nyní jsem v pravidelném kontaktu s jedním manželským párem a tak skvělé a rozumné lidi aby u nás ne-svědků pohledal...

Nejde napsat, že SJ nejsou "sekta", je to prostě "nová" náboženská odnož, která je klasicky mezi "sekty" řazena. To, žes potkala pár jejích členů a byli fajn, je sice super, ale to neznačí nic o tom, jaká forma organizace to je. Představa, že když je někdo členem "sekty", tak musí být minimálně úchylný a divný, je dost zcestná. Obvykle se členy podobného hnutí stávají docela vzdělaní a normální lidi, kteří zkrátka hledají něco víc, než nabízí klasické církve.
Je ovšem docela možné, že během let se SJ stanou normálně uznávanou církví, protože jejich počet rapidně narůstá. A vlastně už teď jsou v ČR legálně zaregistrovaní.
Problémem spíš bude to, že většinová společnost na ně bude, stejně jako na všechny "pánbíčkáře" hledět skrz prsty. Díky jejich misijní činnosti asi ještě víc než obvykle.

Misy, můj příspěvek opravdu nebyl směřován tobě, která má spousty informací a přehled (klobouk dolů), spíše byl věnován lidem, kteří nemají ani jedno, zato spousty předsudků... já je měla taky

Red_fire
Aha, no tak když už jsem to téma založila (vlastně za účelem zjistit, jaké je tady povědomí o pobodných jevech), tak mi to nedalo nezareagovat. Ta první věta byla totiž přímo provokativní . A to jsem sem původně do toho vůbec zasahovat nechtěla, spíš si nezaujatě potvrdit teorie o předsudcích a vlivu médií na démonizování NNH. Ale nedalo mi to

Mám kamarádku a ta se nechala umluvit a vstoupila do Svědků Jehovových.Změnila se k nepoznání,rozpadlo se jí manželství,majetek věnovala sektě,je mi jí docela líto,ale nedá si říci v ničem.Manžel od ní odešel,protože nemohl snášet její "vymývání mozků".Docela tragedie,ale je na každém,čemu a komu věří.Nicméně bych byla opatrná.

Byla jsem 15 let u Svědků Jehovových..dnes už je to minulost a já se zpět na to období dívám jako na cennou životní zkušenost, bylo to prostě hledání nějaké duchovní cesty, byla jsem mladá, zapálená a naivní.
Ze začátku se mi jejich učení moc líbilo.Byli usměvaví,vždy podali při setkání ruku ap.Ale již brzy po křtu, jsem si uvědomila, že mi něco vadí.Na shromážděních jsem měla deprese, místo aby mě povzbudili..měla jsem malé děti.manžel tam byl taky.Museli jsme chodit 3krát týdně na shromáždění a ještě "do služby", tedy dům od domu nabízet časopisy.Bylo to velmi těžké, chdit po cizích domácnostech s malými dětmi, lidé nás většinou odmítali.
Časem na nás začali vyvíjet tak silný tlak a kontrolu,že jsme tam přestali chodit, stali jsme se tzv."nečinnými"Začali nás obtěžovat doma a chodit k nám na "pastýřské návštěvy" a "mluvit nám do duše".Bylo to dost nepříjemné.po letech jsme se nechali vyloučit,na mě to následky nezanechalo, ale manžel má velké šrámy na duši a naprostou nedůvěru v duchovno.Katy.

Amal 2211
Páni, díky za upřímnou výpověď. Vystoupit z církve musí být opravdu velmi těžké, co? Ztráta sociálních kontaktů, jistot...

Misy
bane, naopak, byla to úleva...Katy