Jaká je vaše tchýně (stávající nebo budoucí)

Moje tchyně je zlo, rok jsem vydržela mlčky snášet narážky a veškeré výpady vůči mě a dnes i manželovi ale od té doby co jsem otěhotněla se s ní ani s tchánem nestýkám. Taktéž manžel. Před svatbou udělala hysterický výstup kvůli nezvednutému telefonu a kvůli témuž byla schopná se zříci i vlastního syna, nepřišla na svatbu ani tchán protože on prý bez ní přeci nemůže jít po svatbě se chtěla udobřovat ale ani slůvko omluvy, toho že jí to mrzí zkrátka nic a hájila se s úsměvem na rtech tím, že ona je už zkrátka taková a ve vzteku řekne a udělá cokoliv. Nyní jsem v 8 měsíci těhotenství a nikdo ani tchán ani ona se nezeptali jak se mi daří, co mimi, kdy je termín ani neví jestli je to jedno mimi nebo pohlaví zkrátka vůbec nic, nezájem Jen urážející a napadající sms mě i manželovi. Já jsem ho dokázala prý perfektně zmanipulovat atd. Nestýkáme se a až na ty sms máme klid.

Moje bývalá tchyně byla perfektní, rozumná ženská, se kterou jsem trávila hodiny nad čajem nebo vínkem a rozebíraly jsme všechno možné. Současnou tchyni jsem viděla jednou, když u nás byla na týden (žije docela daleko od nás ) a až mě děsí jak jsme si podobné
Bohužel nezávidím mému příteli jeho tchyni Moje mamka je celkem v pohodě a mám ji moc ráda, ale jakmile zjistí, že mám já nebo brácha trochu vážnější vztah, tak se začne chová naprosto příšerně a hystericky. Vypadá to tak, že nás celkem vydírá, že dáváme přednost někomu cizímu před ní (je mi 29 a bráchovi 26), mluví o našich partnerech ošklivě, v hádce je schopná být sprostá a urážet nás všechny. Bráchova ex se jí vyloženě bála, mého ex byla schopná během jeho tříhodinové návštěvy naprosto ignorovat- a to seděla skoro celou dobu vedle něj. Ohledně mého současného přítele jsem si taky vytrpěla poznámky typu- co na něm vidíš, tenhle člověk mi nepřejde přes práh domu...Stojí mě to hodně energie, ale pořád se nevzdávám a věřím, že všichni společně najdeme nějaké řešení...

Tak moje potenciální tchýně se zatím jeví jako fajn ženská. Možná má taky pár chyb, je přecitlivělá, spoustu věcí dělá úplně opačně než bych třeba ráda ve své budoucí rodině já, ale za těch pár návštěv jsem si ji oblíbila. Tím že tam nejezdím často nebo z povinnosti, tak se na tyto návštěvy těším, je to příjemný relax. Je obětavá, příteli snad do jeho výběru nemluví a kdyby naše vztahy zůstaly tak jak jsou, tedy že se vidíme jednou za čas a do ničeho nám nekecá, strašně ráda bych si ji do budoucna jako tchyni nechala , a ráda bych ji (i jejího manžela) měla jednou za prarodiče pro svoje děti.

(A to je teda u mě co říci, jelikož po zkušenostech s ex-potenciálními tchýněmi jsem už asi hodně zatvrzelá a kritická )

Já jsem měla na své "druhé rodiče" veliké štěstí, jak tchýně tak tchán jsou fajn lidi, bydlíme s nimi v jednom domě, domácnosti máme samozřejmě každá rodina své. Co se týče domácnosti i výchovy dětí mi absolutně do ničeho nemluví, naopak kdykoli potřebujem s dětmi pomoci a pohlídat, nikdy s tím nebyl problém. Žijeme společně asi šest let a zatím vždycky jsme se dokázali na všem domluvit. V tchýni jsem našla druhou mámu, za kterou můžu vždycky přijít, je to velice příjemné a jsem šťastná, že to tak je, tchýně razí zásadu, že když přijde ke snaše domů, i kdyby leželo na zemi ***** tak ho překročí a mlčí

Holky, já mám tchyni, která leží v žaludku celému příbuzenstvu a půlce města...znala jsem ji od malinka, a už tehdy jsem věděla, co je zač, jen jsem ve školním věku netušila, že budu jednou s jejím synem..její problém je chorobná lhavost, vymýšlení, sledování každého, kdo se kolem ní mihne, trochu je zakomplexovaná ze svého vzhledu, takže to tam taky hraje roli...problém s ní má skutečně každý, ona dodnes s někým chvíli mluví, pak ho pomluví, tak se s ním rozejde a pak zas za ním doleze, a takhle to běží celý život...taky mně nemohla vydýchat, nesnesla, že syn má někoho opravdu rád, já s ní ale docela vycházím, když slyším, že zase lže, tak jí sprdnu, protože tak se na ní musí..její muž a její syn ji nikdy neposlouchali a tak se jejími výplody netrápili, bohužel neumím být hluchá...byly doby, kdy jsem s ní pět let nemluvila a ona doma plakala, jak by mně chtěla vidět a jak je líto, že mi ublížila - co mi udělala, nechci rozebírat - a tak jsem ji i s tchánem vzala na milost, po čase jsem se omluvy za křivdu nedočkala a přestal s ní komunikovat i její syn a naši dcerku více jako rok neviděla....zase jsme jí dali šanci a už se léta stýkáme bez nějakých rozkolů, ale jen díky tomu, že jsem nad věcí a mám v sobě pro ní dost pochopení...jinak je to dobrá hospodyně, ráda a dobře vaří, že jsou to nezdravá jídla, je jiná věc...není lakomá, to je taky důležité, ale ráda si přivlastní něco, co jí nepatří, už s ní máme své zkušenosti...jinak, když jí vidím, ráda si s ní pokecám, pochválím jí jídlo, poděkuji za dárky, co nám dává, vytrhám ji obočí, schválím ji nákup nových šatů, ale když jí chytne ta její huba, tak tvrdě řeknu názor a protože je ona dost splachovací, tak mi hned přitaká, i když předtím tvrdila něco jiného...pravda je, že vnučku ode mne nemá tolik ráda jako vnučku od své dcery, ale už jsme si na to zvykli a bereme to jako folklór....mohla jsem mít lepší tchyni, mám to, co mám, a beru to jako fakt a už mne to netočí, tak jako dříve....někteří lidé prostě budou stejní a náprava možná není, ale s každým se dá nějak vyjít...

sheila
Jo tak to jsme natom hodně podobně, ale já se radši o své potencionální tchýni vyjadřovat nebudu to by neuvěřil nikdo....

Ahoj. Tak moje potencionální tchýně je supr ženská...nebo aspoň zatím
Ale ta dřívější to byl děs! S přítelem jsem byla 3,5 roku a rozchod byl kvůli ní. Bydleli jsme spolu v JEJICH bytě...teda oni už tam nebydleli(postavili barák), ale pořád to byl JEJÍ BYT! A největší gól byl když tam začala jezdit uklízet,protže se jí zdálo, že to dělám špatně a nakonec mě seřvala, protože jsem si dovolila použít vršek pračky jako poličku v koupelně (mimochodem měla jsem tam jen těloé mléko a líčidla) Ale třeba toho, že jsem vydrhla vanu, na kterou několik let kapala voda z "bojleru" a byla celá rezavá toho si nevšimne...a přitom já tam nechala skoro ruce(drhla jsem to 3hodiny) Ale madam byla dokonalá a pro syna chtěla minimálně ing a to bohužel já nejsem
Naštěstí už mám klid a mám super tchýni, které nevadí ani věk. rozdíl mezi mnou a přítelem, čehož jsem se bála.
Jinak všem kdo mají něco podobného co já předtím držím palce a přeju pevné nervy!

Ahoj holky, já jsem se svým přítelem 4 roky a dosta času trávím u něj doma. Asi tak první rok-2roky jsem k němu jezdila jen na víkendy, ale teď tam trávím celé týdny a jen asi 10krát v měsíci si odskočím na kolej, kde oficiálně bydlím. Přítelova mamka je fakt hodná ženská, milá a obětavá, aspoň tak se mi to zdálo na začátku vztahu,když jsem k nim jezdila na návštěvy. Problém je v tom, že přítelova mamka už asi 20let nemá chlapa a ani žádnýho nechce-tím pádem je dost závislá na svým synovi a celej život žila i se svými rodiči ve svým domě-(1bytová jednotka).Já si to sama neumím představit bydlej s rodiči v jednom bytě.Jenže teď, co přišla o oba rodiče chce po nás s přítelem, ať se nestěhujeme pryč- (proč utrácet miliony za byt, když mají v Praze vilu) a máme tam bydlet s ní.No já mám z toho dost velkej strach, protože nevím, co si ta ženská myslí- šíleně se přetvařuje a nikdy si nemůžete být jistí,že to co říká, je pravda nebo ne.
Nemáte někdo zkušenosti se společným bydlením s tchýní?

Ahoj holky,

ve všech předchozích vztazích jsem měla štěstí na super "skoro tchýně",
s jednou jsme kamarádky dodnes, ačkoliv s jejím synem už roky nechodím.
Zato teď jsem narazila a vážně to stojí za to. Horší už to být nemůže, je
fixovaná na svého syna, nesnášela všechny jeho partnerky, celkově
žije nepokojený život a ventiluje to tak, že je zlá, zahořklá, neustále
citově vydírá, hroutí se, uráží se, je manipulativní (má předepsaná antidepresiva,
ale nebere je). Je mi líto, ale nenašla jsem u ní ani jednu kladnou
vlastnost a nemohu o ni říci nic pěkného.

Tak já si nemůžu ani stěžovat. Moje skorotchýně je super ženská. Vždycky žila pro rodinu tak je hodně starostlivá a můj přítel i jeho dva bráchové vyrůstali ve fajn rodině a je to vidět i teď, když se každej víkend schází. Je milá, obětavá a miluje svou rodinu. Do ničeho se nám neplete a vždycky pomůže. Takže já jsem spokojená

Hm tak před půl rokem bych sem asi napsala, že moje tchýně je fajn....každý má své chyby. Ale dnes! Bohužel jsem se propracovala až k nenávisti, což já moc ani neumím.

Musela bych napsat román, abych ji vylíčila. Je omezené stvoření, které zajímá jen prachy, drby a alkohol. Ke všem se chová hnusně a od každého vyžaduje úsměvy a pozornost a běda jak není po jejím! Z oblibou řve v noci, vlastně se hádá kdykoliv má potřebu, bouchá věcmi a dveřmi. Po půl roce společného domu(ne domácnosti ) jsem pochopila, že litovat ji nebo jí pomáhat nemá smysl. Už nemá ani kamarádky, nemá co na práci tak buzeruje lidi kolem. Skončila jsem s ní, když mi začala organizovat život - měla bych mít dítě, neumím vařit apod.... Ne nehádám se s ní, hraju jí divadlo... ale nevím jak dlouho to vydržím.

Zabitý případ - a až příště přijde tchán s tím,že chce utéct tak mu řeknu - měl si to udělat už dávno - uteč a užij si zbytek života!

Ke všemu mě šokovalo zjištění (které mi před svatbou nikdo neřekl), že oba dva jejich synové jsou upsaní v úvěrové smlouvě na jejich restauraci. Můj manžel jako 20-ti letý klučík neutušil co podepisuje, snažil se pomoci rodičům (kteří mu slíbili, že to po roce zruší) - hm a takhle to dopadá! Takže jsme prozřeli oba dva. Řeči o tom, jak nám chtějí pomoc do života si můžou strčit víte kam... Jestli ho z úvěru nevyvážou tak to asi nezvládnu. Chci z tama pryč a to co nejdřív! A potom ji nechci nikdy vidět!

Moje tchýně i tchán mě nikdy moc vážně nebrali,ale měli jsme spolu vztah založený na respektu.Po letech kdy jsem jejímu synu a mému muži zachránila život se vše obrátilo a oni mě měli i rádi.Jenže můj muž prodělal velmi těžkou nemoc a psychicky se pomátl na rozumu.Začal až nepřirozeně žárlit.A udělal mi ze života peklo a to doslova.Odstěhoval se od nás s dcerou k takové opravdu tlusté a ještě přihlouplé ženské a oba mě pomluvili,že jsem v jeho nejtěžší nemoci měla chlapy.Teď už tam není,ale jeho rodiče mě po 14 letech odsoudili.Sice jsem s manželem,ale k jeho rodičům nesmím.Včera se ženil jeho bratr,ale mě nikdo nepozval..........Dělám hrdou,ale obrečela jsem to.

Moje vztahy s tchyní se velmi zlepšily, i když to vypadalo beznadějně. Mohlo to být tím, že v období po naší svatbě se jí blížil přechod, nebo tím, že si na mě časem zvykla a já na ni taky.

Momentalně žijem u přitelovych rodiču a už se nemužu dočkat až se odstěhujeme. Moje budouci tchyně je sice velmi hodna a mě ma rada, dokonce se ke mě chova lip jak k vlastnimu synovi A v tom je ten problem. Ona ho pořad provokuje nějakyma blbostma, hadaji se denodenně a přitel je pak naštvany A taky se pořad snaži nam pomoct a řešit naše životy a nechape že o to nějak nestojime. Takže tchyně je nejlepši když bydli daleko

Sice je to už dost staré téma, ale taky přispěju. Moje skoro tchýně je naprosto skvělá, je hodně mladá, takže leccos chápe. Je to takovej generál rodiny, má tři naprosto skvěle vychovaný synky, všichni jsou (nebo budou až vyrostou) nejmíň o půl metru vyšší, ale dokáže je perfektně srovnat. Moje sestry měly zatím na tchýně děsnou smůlu, takže jsem nadšená za tu svojí, kterou bych nevyměnila za nic na světě. Co mě spíš zaráží je velká starostlivost ze strany přítelovy babičky. Trošku je rozmazluje. Ale to můžu opominout. Zas tak často ji nevidím. Jsme v dobrém vztahu, tak ho nebudu kazit.