Jak získat důvěru kočky

Nejspíš ji furt otravujete Kočka je samostatná, svéhlavá bytost, která se bude mazlit pouze ve chvíli, kdy se bude chtít JÍ!! Rozhodně ne, když se bude chtít vám
Nechte ji chvíli, pár dní být, jen jí dávejte jídlo a pití, při příchodu pozdravte...ale rozhodně na ni nesahejte, nesnažte se ji chytit, ulovit, pomazlit...to kočky nesnášejí a snažila by se někam schovat.

Ono se to srovná, neboj...přijde čas až bude ona chodit za tebou, že chce pochovat

Chce to čas, ale je možný, že třeba nikdy extra mazlivá nebude, to bohužel neovlivníš.

V jedné knížce jsem četla, že je dobré dávat kočce misku s jídlem čím dál tím blíž místu, kde se vyskytuju - třeba ke gauči v obýváku... A nechat kočku, aby se odvážila přijít blíž... Nijak na ni nenaléhat a nepokoušet se ji hladit, když už k té misce dojde... Prostě ji nechat, ať si zvykne na moji přítomnost a na to, že jí nic neudělám...

To není nedůvěrou, to je tím, že je to kočka, ne pes. Každá kočka je osobnost, a když nechce, abyste na ni sahali, tak prostě nechce. A z mojí zkušenosti - britky jsou dost dámičky netykavky, tuplem kočky, kastrovaní kocouři jsou obecně většinou mazlivější. Zkusila bych to, co radí farahh, ale pokud má takovou povahu, nic s tím neuděláte.

Taky mám takovou kočku v okolí, nenechá na sebe téměř sáhnout, před dotekem uhýbá, vadí jí, nemá moc ráda mazlení, přijde se pomazlit jen, když se chce jí, jinak je jí to na obtíž... To je povahou a s tím se asi moc dělat nedá

Tak je třeba si uvědomit, že pes je zvyklý žít ve smečce, proto je více důvěřivý, hravý, mazlivý a kočka je prostě divoká a individualistka. Také bych jí nikde netahala a nenutila ji. Pokud budete vyžadovat mazlení apod., tak začne být agresivní a mimo sebe. Viděla jsem nějaký pořad na animal planet, tam přímo chlap radil lidem, jak si vychovat kočku a tam ta kočka lítala, ježila se, škrabala a kousala právě proto, že si jí pořád někdo všímal, naháněl jí apod. Některé kočky moc tulivé nejsou. Já jednou našla kocourka v popelnici, tak jsem si ho vzala k sobě a nikdy se nechtěl mazlit, když byl menší, tak si hrál a pak už si nás nevšímal. Pořád se jen olizoval a byl velmi čistotný. Pak zmizel. Ex měl zase moc mazlivou kočičku a ta se ráda nechala masírovat a nic jí nevadilo.

Mám britku 11 let a do teď není chovací, je to dámička a nemá to moc v oblibě a volám na ni: Anabelle, pojď, jestli chceš kromě šustění granulek, nebo ťuknutí o plechovku a vůně syrového masíčka, to kámoší hned. Měsíc se s námi nebavila vůbec a možná rok i déle trvalo, než si mi přišla sama sednout na klín u telky. Musí mít náladu sama, být tebou, tak jí nechám, časem přijde určitě a bude chtít tak muchlovat, že jí budeš mít dost Mám po ní i černého britského kocourka, od kotěte ho syn tahá, je hravý, úžasný, ale jak ho chceme(kromě malýho, od toho si nechá líbit vše)zvednout a pomuchlovat my, nelíbí se mu to. Je to prostě Britka

Reaguji na mala.alenka: Jak Ti tu radí ostatní, přestaň kočku nahánět a nutit k mazlení, až bude chtít sama tak přijde.

Všechny kočky mám vymazlený a muchlovací, ale pro každou to je něco jiného. Jedna chce spíš ležet na klíně a hladit, druhá vedle mě, třetí je zase ráda v náručí atd.. Zkrátka jsou to osobnosti a i když se rády mazlí, tak po svém a někdy prostě taky nechtějí.

Tak Britky jsou proslulé tím, že nejsou mazlivé, nenechají se jen tak pochovat. Spousta lidí si je vybere jen kvůli tomu, že se jim líbí vzhledově a nic si o tomto plemeni nezjistí, a pak pláčou, že se kočka nenechá pohladit... přitom je tolik jiných ras, které jsou povahově skvělé, já na britkách nevidím nic úžasného. Proto myslím, že se to to u tvojí kočky bohužel moc nezlepší, už to není malé ustrašené koťátko, ale prostě má takovou povahu... Samozřejmě nejsou všechny britky takové, vyjímka potvrzuje pravidlo, ale většina taková je.

Bratr má taky britskou kočku a je od malička odtažitá. Teď jí jsou asi 4 roky a nějaký mazlení nebo bližší fyzickej kontakt neexistuje, je s nima v domácnosti ale drží si odstup. A když vidím, jak jsou na strejdovi a jeho rodině doslova přisátý některý venkovní kočky, tak jenom žasnu. Na kočky nejsem expert, ale je zřejmý, že u nich si nelze nic vynutit ani vycvičit, na to tu máme parťáky - pejsky musíš se s tím smířit, a není to vaše chyba, je to v ní.

Tak to bohužel bývá, ale já bych z toho byla nešťastná... Na co mi je mít doma zvíře, starat se o něj, krmit ho, dávat nemalé peníze za péči o něj a nakonec se s ním nemoci ani pomazlit? U nás to tak naštěstí není, nedávno jsme adoptovali ročního kocourka a nemá akorát rád nošení na rukou, ale jinak se rád otírá, nechává drbat, lehne na klín a nechává se hladit... A jsem za to ráda, pořídila jsem si kočku proto, abych se s ní mohla pomazlit, ne ji sledovat z dálky... Zrovna u britské jsem ale myslela, že je přítulná jeden známý má britského kocoura a je to mazel, tak asi záleží na jedinci... (je fakt, že je nejspíš kastrovaný a ti jsou mazlivější)

Přítel má kastrovaného britského kocourka a ten se chová jak pejsek příjde na zavolání nechá se duchlit, spí pod peřinou, pořád se dere na klín já bych taky asi byla smutná kdyby se kočka nenechala vůbec pohladit ale asi to bude tím, že je kastrovaný..

Reaguji na Gill175: Taky si myslím, že je to hlavně o povaze kočky. Naštěstí ta moje má povahu víc mazlivou, naštěstí.

Reaguji na mala.alenka: Kde se ta číča vzala - co má za sebou, kolik jí je ? Kdyžtak můžete napsat do SZ. Povahou jsou číči mazlivější méně, nebo více, ale že se kočka bojí svého člověka není normální stav. Existuje úžasný pořad, český překlad je "Má ďábelská kočka" na Animal Planet, je tam skvělý kočkopsycholog Jackson Galaxy a ten podobné případy řeší a zvládá. Stojí zato koukat.