Jak splácet alimenty při ztrátě zaměstnání

bych se bez ní nevdávala

to je taky nejlepší řešení

i když si myslím, že když jednou to dítě zplodil, tak by tedy taky platit měl, i když třeba jenom z principu

To je taky dost hrozný, asi nemá co na práci. Neumím si představit takhle někoho špehovat a zjišťovat, co vlastní a co ne.

Po tolika letech už snad ani nemám sílu,když už si člověk myslí,že bude chvíli klid,tak mi začnou chodit sprosté sms,výhružky už i od jejich dcery a druhý syn mi sprostě nadává do mobilu,bývalka píše o sto šest....fakt už nemůžu.,myslím,že se tomu říká stoolking ne?

lollo
Tady vidíš, že víc bejvalek nemá co na práci. Jsou to nemocné osoby, tohle normální člověk nedělá. Nejsou schopné si zajistit vlastní kvalitní život a proto ubližují ostatním. Při tom si člověk říká, proč to dělá, peníze má. Taky si požádal o snížení, protože byl rok na ÚP. Ale bejvalka si to ošéfovala na soudě. Je to strašné, když se tyhle babizny neštítí ničeho!

Hlavně to byl zkraje on, kdo dítě chtěl. Mno a teď je to nějak opačně Ale já jsem ráda, mám krásnýho kluka ušatýho a veselýho. A když se s tátou neuvidí nikdy, tím líp. Ale platit bude muset, o to se tedy postarám.

taky jsem to tak měla, jen s tím rozdílem, že se spolu - otcem mého dítěte dokážeme domluvit bez jakýchkoliv emocí - tedy prakticky

matadi
To se máte, to vám závidím.

Když se od bývalky odstěhoval její starší syn,tak za ním přijela,aby se vrátil,aby si dal zpátky k ní trvalý pobyt,že ona kvůli němu přijde o peníze ze socky.Je to nechutné.

twik69

prostě nesamostatná, závislá žena, jo některý jsou pěkný potvory,

Je možné navrhnout soudu,nebo si vyžádat provedení psychologického vyšetření bývalky?Ona opravdu není normální,fakt je blázen.

asi jedině, kdybyste žádali o dítě do vlastní péče, jinak asi ne, tedy, pokud nebude stát před dveřma s flintou v ruce, posílat anonymy a jinak vyhrožovat,

twik69
Rozhodně asi ne v žalobě o snížení alimentů.

Škoda,že jsme museli my s přítelem podstoupit sezení u psycholužky,když bylim děti školního a předškolního věku....Bylo to kvůli dceři,že je kvůli mě labilní a odmítá se proto stýkat s otcem.Tenkrát jí bylo asi 10 let.Závěr psycholožky byl,že dcera je naprosto v pořádku úměrně svému věku,ale labilní je matka.Zda o tom existuje dokumentace nevím,nehledě na to,že jediný kdo by si ji mohl vyžádat je soud,nebo příslušný orgán.

K čemu myslíš, že by to bylo dobré?

Tyhle věci se liší případ od případu - někde je kr.va bejvalka, někde je kret.n chlap a někde je kr.va jeho současná. I já mám svou zkušenost - v 18-nácti povinná svatba, porod miminka, po třech letech rozvod na mou žádost a to jsem si zřejmě dovolila moc...stěhování s malým synkem do pronájmu garsonky za 5000Kč, příjem na mateřské tehdy kolem 3tis. Kč...načerno jsem si přivydělávala v baru jako servírka o víkendu, kdy si bral syna jeho otec nebo mi hlídala sestra u mě v bytě...kdo nezažil - nepochopí...v začátku neplacení alimentů - snad natruc, abych si uvědomila, že s ním jsem se měla líp...ale neměla...člověk si dnes sice koupí za peníze téměř vše, ale nekoupí si štěstí, nekoupí si rozum, nekoupí si čas, nekoupí si smích...kdybych měla popsat jaký to je, bojovat v životě nejen za svůj důstojný život, ale především za důstojný život svého dítěte, tak pochopí jen ten, kdo si prožil to samé...odsuzuji chlapi, kteří si pořídí dítě nebo dokonce děti a odmítnou se finančně podílet na jejich výživě, (to, že i výchova je občas pořádná dřina už ani nepočítám) oni mají větší možnosti a větší šance vydělat si, než ten, kdo zůstal sám s malým dítětem...odsuzuji matky, které z trucu činí spořádaným otcům problémy a brání třeba i ve styku s dítětem..."co bolí druhé, nás přece nebolí..."