zdravím, mám dotaz zda tu někdo má tip jak se udržet v psychické rovině až do dne operace. Hlavně mám strach, aby psychika pak nepůsobila na fyzično, protože ze stresu je oslabená imunita a nemoc má šanci, tudíž pak nejde udělat operace Mám jí 19.března tak už nervíky začínají pracovat.-(( Neříkám, že to zatím nejde zvládat je to spíš jen občasný nával uvědomění, ale je mi jasné, že se to s blížícím datem bude stupňovat...děkuji
Ahoj, já jsem měla stejný problém, pořád jsem řešila, jestli mi zabere narkóza, jestli to bude vypadat dobře, jestli nebudu pak implantáty v sobě cítít atakdále (mimochodem všechno bylo samozřejmě úplně mimo mísu). Projížděla jsem taky nějaké diskuze tady a hodně holek se odvolávalo na homeopatika (i co se hojení týče), tak jsem si řekla, že to také zkusím, a nevím, jestli jsem si to vsugerovala nebo jestli to fakt zabralo, ale byla jsem nakonec klidná, až jsem se sama divila (normálně jsem spíš nervák). Kromě arniky a staphysagrie na hojení jsem užívala i něco právě na tu nervózu, myslím, že to byla nux vomica, a fakt jsem byla úplně v pohodě. Teda kdybych si to nevyzkoušela na sobě, tak bych to taky brala s rezervou, ale za zkoušku nic nedáš, nejsou drahý a dají se sehnat snad už v každé lékárně. Chápu, že řeci typu "ničeho se neboj, všechno dobře dopadne" ti asi moc nepomůžou, ale opravdu je to tak, ničeho se neboj, všechno dobře dopadne Operace je samozřejmě riziková každá, ale myslím, že přijít o život můžeš při daleko prozaičtějších činnostech...
Děkuji moc za reakci mám přesně ty pocity co popisuješ a taky si říkám jaký to pak bude když to bude ve mě a jestli to bude hezký, co bolest jaká je atd.-) Ale vím, že to chci a je to asi stres co má každá) Akorát právě nechci, aby se mi to pak odrazilo v nemoci( A určitě kouknu do lékárny díky moc za tip)
Děkuji moc za reakci mám přesně ty pocity co popisuješ a taky si říkám jaký to pak bude když to bude ve mě a jestli to bude hezký, co bolest jaká je atd.-) Ale vím, že to chci a je to asi stres co má každá) Akorát právě nechci, aby se mi to pak odrazilo v nemoci( A určitě kouknu do lékárny díky moc za tip)
Mě ty homeopatika přijdou naprosto zbytečný, všechno je to většinou v hlavě a zase nikdy nevíš jak prášky na tebe budou reagovat, abys po nich pak spíš nebyla v háji, nikdy nevíš jak na tebe budou působit. A i po OP sem se snažila, aby mi sestra dávala co nejmín léků a krásně jsem to vydržela bez bolestí, mě jen trápily drény, tak sem po OP vůbec nespala, bála sem se abych si je nějak nevytrhla v noci. Jinak já to řešila tak, že jsem týden před OP na diskuze nelezla nic nečetla a na nic nemyslela, jen jsem spíš bojovala s nachlazením, ale i to bylo podle mě vsugerovaný. Takže zachovat chladnou hlavu, nemyslet na to a dělat co nejvíc činností.Klidně bych si to hned zopakovala. Držim palce a pak se nám pochlub
Adel: Koukala sjem že máš pod žlázu , tak to většinou bolí mín než pod sval(( No taky si právě říkám, že pak sem už nepolezu, protože mě to bude rozhazovat a budu jen pozitivně myslet.-D Každopádně je to zvláštní pocit vědět, jak to utíká..
Ahojky, mám to také tak. Jdu na konci března a už teď si nadávam, že jsem si nedala dřívější termín.....jak jsem nervózní pořád mi trošku něco je...minulý týden jsem měla rýmu, tenhle zase pokašlávam...joo psychika je mocná, tak snad to všechno přemůžu a budu fit...držím pěsti ať to také zvládneš...
chcete je, tak nerešte hlouposti, zbytečné stresy,... nezabrat narkóza...holky... pokud se bojíte, tak nechodte... kdybych se bála jít do krámu pro rohliky, tak bych doma umrela hlady...občas ta nová témata stojí za zamyšlení... prijdete tam, reknete jim dobrou a když se z narkozy proberete, tak je to
úspech..:-)
méně než
10 příspěvků
Reaguji na Ajuskaaa:
Je fakt, že asi ne nadarmo mi doktor říkal, že se mám připravit hlavně psychicky. Že prý nakonec se třeba rozhodnou raději ani neoperovat. Nejlepší je, aby ses tím tolik nezaobírala a ještě si sama ty pocity dobrovolně nevsugerovávala. Klidně si pročítat diskuze, zjišťovat si atd., to k tomu patří. Ale myslet na to od rána do večera....to je na zbláznění. Já se teda taky hrozně bála narkózy, ptž. jsem před tím na operaci nikdy nebyla. Už s kyslíkem na obličeji jsem se jich ještě rychle ptala "a máte nějaké přístroje, podle kterých poznáte, že fakt spím?". Tak ze mě museli být hotoví. A pak už se vzbudíš, ani nevíš jak. Před opkou mi pichli něco na uklidnění. Nezblblo mě to, že bych se cítila nějak malátně, ale nechápala jsem, že jsem tak v klidu a nepociťuji nejmenší strach.
Nemáš se čeho bát, je to pohoda. Hlavně nehysterči a sama se nepřiváděj k šílenství, je to zbytečné a k ničemu to není.
Já se bála taky a jak..den před opkou jsem se pořád rozmýšlela, brečela,..zda mi to za to stojí a tak..i když bych brala krapet větší (člověk si hned zvykne) tak to za to stálo..vždy, když jsem měla takový pocit, tak jsem se podívala na fotky holek,co jsou po a jsou spokojené, tak mě to na chvilku uklidnilo ) Hodně síly a zdaru. Určitě pak litovat nebudete
Cituji TMartina: jestli mi zabere narkóza
Tohle je momentálně můj největší strašák
Jinak se nebojím ničeho.Bolesti, jak budou vypadat .... budou nádherný, to je jasná věc, komplikace taky nebudou .... ale ta narkóza, no .... ještě jsem dnes,blázen, sledovala pořad, kde se narkozy "nepovedly" No docela šílenost ... ale je to dost let zpátky, teď jsou doktoři někde jinde .... Bude to v pohodě
Akorát si oslabujete imunitu.Jestli takhle budete přemýšlet i po opce,tak vám z těch koz hrábne.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.