Jak pořídit své bydlení?

Reaguji na panda08: Bydlíme v Brně, přítel taky, ten je zatím u maminky a vyhovuje mu to tak do budoucna určitě chce jít pryč ale až tak během 2 až 3 let prý. Já mám jen problém se spolubydlením, protože jsem docela nervák na klid

uvažovala bych podobně jako bakalářka, tzn. že pokud v tom bytě bydlí rodiče a ty, tzn. 3 lidé, měla bys platit maximálně třetinu celkových výdajů...a moc se mi nezdá, že by výdaje za byt dělaly 15 000,-

pak jdi bydlet někam do podnájmu a šetři.
Jinak vzít si hypo na byt je něco,co nechápu.Budeš to platit x let a ten byt stejně ve finále neprodáš,protože pochybuji o tom,že půjdeš pak do další hypo na domek.Být tebou v klidu bydlím v podnájmu a čekám s manželem si pak můžete pořídit společný dům na společnou hypo.Není kam spěchat.

Reaguji na Tiakia: Díky, jiná možnost mi asi ani nezbyde teď

Já bych zkusila přítele ukecat do spolubydlení. Pokud budete mít spolu jeden pokoj a v bytě bude třeba už jen jeden další člověk, tak budeš mít docela klid, zároveň si ověříš, jak moc vám to bude fungovat a ještě opravdu hodně ušetříš.

jdi do podnájmu s přítelem nebo s kamarádkou.. hypotéku si můžeš vzít až ti ji banka bude moct poskytnout.. kdykoliv to pak můžeš prodat a hypotéku tak zaplatit.. takhle to udělala kamarádka.. nebo co ty víš, jak na tom budeš finančně v budoucnu, můžeš to pak pronajímat

Mě také přijde 5.000 plus ještě něco za jídlo hodně...Sice je supr, že chceš rodičům pomoct a píšeš ještě, že dohromady mají plat nic moc, stejně mi to ale přijde dost. Za těch 5.tis by si měla pronajatý malý byt...Ale také bych ukecala přítele a šla do toho ve dvou, případně nějakou kamarádku.

Kolik je ti let? Máš nějaké stavbko, nebo tak? Najdi si druhou práci. To je asi jediná možnost a bydli dál u rodičů. Až něco našetříš, vem si hypotéku. Do nájmu bych taky nešla. Jsou to opravdu vyhozený prachy za cizí. Jo, když někdo nemá jinou možnost, tak ok, al ty ji máš. Případně si vezmi hypo na byt a vezmi si tam spolubydlící

Ahoj, jsem na tom podobně a vyřešili jsme to s přítelem tak, že naši mají velký dům na dvě patra a jelikož je tam jeden pokoj navíc - nevyužit k žádným účelům, tak jsme si z něj udělali obýváček a další pokoj, který jsem měla už odmala máme jako ložnici. Říkala jsem si, že na začátek nám to takhle bude stačit a radši si budem šetřit na něco svého než vyhazovat za nájem. Naši po nás moc peněz na bydlení nechcou, právě proto aby bylo co nejjednodušší si našetřit. Takže v tomhle směru to máme hodně ulehčené. Jediné co mě děsí je to, že zjišťuju, že i za vybavení dvou pokojů utratíme hoodně peněz a když si představím, že bychom chtěli jít v příštích letech do svého, tak je mi těch peněz líto. Ale tak zase na druhou stranu nevíme co bude. Za jak dlouho budeme schopni postavit se na vlastní nohy, takže asi tak. Nehledě na to, že už je mi 26 a to už je dle mého taky čas začít přemýšlet o dítěti a ve dvou pokojích s dítětem by už to bylo horší. Takže je to celkově pro mladé celkem složité nějak začít budovat.
Doporučila bych ti najít si taky nějaký větší rodinný domek, kde budete mít s přítelem třeba vrchní patro pronajaté - otázka je však za kolik??
Ale kdyby se podařilo nějak dobře, tak je to taky řešení...

Tímhle stylem myšlení se budeš celý život jen trápit
Ber to tak,že nelze sedět doma na zemi a dávat peníze do šuplíku,aby za deset let bylo na nějaké jiné bydlení a tam si teprve něco koupíš.
Zkus se vyrovnat s tím,že život prostě stojí peníze a ve chvíli,kdy budeš mít na krku hypo teprve zjistíš,jak je to tvrdé.

přesně tak !
Pak se ještě může stát, že zjistíš, že hypotéku neuživíš, svého standardu se ovšem nebudeš chtít vzdát, takže se budeš muset přesídlit o "pár" km dále za prací, ... a co teď s bytem !?

Reaguji na Moňas: já 24 a přítel 30, žádné stavebko nemám

Reaguji na Tiakia: jak říkáš, souhlasím...

Jak říkám, našla bych si další práci a šetřila a dál zatím bydlela u vašich

Jsi ještě mladá, spousta lidí tvého věku ještě studuje a bydlí doma nebo na kolejích a své vlastní bydlení kolikrát řeší až kolem třicítky, někdy i později...tím spíš mi ale těch 5000,- co dáváš rodičům přijde jako dost.
Pokud vám to s partnerem vydrží, měl by to být i vzhledem k věku spíš on, kdo by měl mít hlavní starost o vaše bydlení, ne ty.