Jak máte rozděleny platby v domácnosti?

trošku špatně jsem to vysvětlila. není ani nebude to tak na dlouho a zrovna teď je to daný tím, že nic nekupuju, připadám si tlustá a kosmetiky mám nakoupeno na měsíce dopředu. ale stejně mě to štve, protože on utrácí strašně moc a ještě k tomu úplně neracionálně. to já bych si raději nasyslila někam do fondů. ale taky si za ten nepoměr můžu trošku sama, protože jsem přehnaně emancipovaná a nerada jsem na někom závislá a říkat si o peníze není můj styl.

Ahoj holky. Momentálně jsem na mateřské. Máme dvě děti (jedno společné, jedno moje).Domek zatížený hypotékou a leasing na auto. Manžel platí úpně vše-hypotéku,inkaso,půjčky.leasing,všechny platby okolo dětí. Já si nechávám 7600kč na jídlo a dostávám jěště 12000kč na měsíc na útratu. Nakupuji z toho oblečení, výlety, hyg.potřeby, prostě vše potřebné. Pokud jsme pracovali oba, všechny peníze byli všech. Můj manžel vůbec neřeší za co a kolik jsem utratila. Myslím, že je rád, že se o nás dokáže postarat. A já si opravdu stěžovat nemůžu. Jsme spolu už 11let. Někdy bylo hůř, někdy líp. Mělo by to ale vyhovovat oběma.

u nás se nerozlišuje , že ten bude platit to a ten to.Jsme manželé=- máme společnou kasu .Složenky se platí příkazem z účtu. Nákupy děláme společně manžel je gurmán on nakupuje rád a ještě ve větším množství než já, takže vlastně výhoda Neomezujeme se navzájem manžel má zálibu v elektronice já zas v jiných věcech takže si každý koupí co se mu líbí bez výčitek. Dostávám od něj i poměrně dost dárků. Manžel vydělává já se starám o domácnost a takhle nám to vyhovuje.

Já beru rodičák 7600Kč, z toho platím 4tis. nájem a zbytek je na mou potřebu /i když samozřejmě často něco koupím dceři, pak akutní věci jako lékárna atd./. Manžel vydělává skoro 4x víc jak já a platí zbytek nájmu, mobily, vše ohledně auta, jídlo, oblečení sobě a dceři,... prostě veškeré další výdaje.

Přesně. Mě taky můj chlap říká, že je rád, že se o nás může postarat. Jsem doma a "jeho" peníze jsou prostě nás všech.

Tak jak koukám píšete tady Vy co máte peněz dostatek.Ráda bych znala i názory z opačného konce.Jak to děláte Vy co počítáte každou korunu?

Ahoj rakave. Byli doby asi 5let zpátky, kdy jsme taky počítali každou korunu. Bydleli jsme v pronájmu a měli tehdy 1 dítě. Oba pracovali a manžel měl dokonce 2 práce, aby jsme to zvládli. Dával mi úplně všechny peníze a já přidala svůj plat a platila vše, co bylo potřeba, nakupovala a na útratu moc nezbylo. Věděl, že dokážu vyžít z mála, tak to nechal na mě. Když potřeboval nějaké penízky pro sebe, nechal si něco z druhé práce. Moc dobré časy to nebyly, ale nějak jsme to zvládli. Jsme spolu už 11let. Už máme 2děti a teď asi 3roky prožíváme nejlepší období v našem životě. Víc jsem psala včera večer. To špatné nás ale hodně spojilo. No takže si toho, že máme teď peníze dokážeme opravdu vážit a pořád myslíme na zadní vrátka. Máme 2děti, krasný domeček za Prahou. Ale spoustu dluhů. takže platíme,platíme.

Díky Chrastítko.
Já se obávám,že tady u nás na Ostravsku to bude stav setrvalý .Manžel pracuje u soukromníka,domů chodí až večer,takže u něj druhá práce nepříchází v uvahu.Když se zaměstnanci ohradí proti nízkému platu je jim řečeno ať jdou jinam.Takže já pracuji na zkrácený úvazek jako prodavačka a proto jsem to já kdo má ještě jednu brigádu.Ale říkám si peníze nejsou vše-hlavně ,že se máme rádi!

Rakave nezoufej určitě bude líp. Mi jsme se v tom plácali asi 5 let a to už jsem ani nedoufala, že bude líp. Taky pocházíme z moravy (Opavy). Manžel šel za prací do Prahy 9let zpátky a já šla za ním. Synovi byly tehdy 4 roky a já šla s ním do Prahy. Ty začátky byly fakt peklo. Musela jsem si najít práci,klukovi školku, bez pomoci známích a babiček. Na vše sama, manžel dělal od nevidím do nevidím. Tak doufám, že to, že se máme teď dobře jsme si fakt zasloužili. Musíš doufat,že bude líp a pokud to spolu zvládnete, tak k sobě patříte. A jestli nemáte děti, tak je vše mnohem jednodušší. Věř mi.

U nás není žádný společný účet. Manžel má svůj, já mám svůj, momentálně (už půl roku) menší plat než manžel.. Platí nepsaná dohoda, že manžel platí hypotéku, leasing na své auto a vše kolem svého auta, alimenty, veškeré poplatky (elektřina, voda, plyn, odpad, pojištění), své podnikání, jídlo pro zvířata, sem tam nákup potravin pokud nakupuje on. Já platím většinou jídlo, drogerii, drobné nákupy do domácnosti a veškerý provoz svého auta. Co nám zbyde, to si necháváme, komu se podaří něco našetřit, ten zaplatí třeba dovolenou. Já zatím vyžívám z úspor, které jsem si nadělala v době "vyššího platu".

Až mi peníze dojdou, prostě se nějak domluvíme na jiném přerozdělení financí Určitě nic nesčítáme a nedělíme dvěma. Debaty na toto téma už jsme několikrát vedli a pokud bychom začali vést účetnictví nějak pečlivěji, tak bysme asi složili na nějaký účet každý určitou částku dle výšky platu a nechali bysme si každý stejně. Prostě princip solidarity. Já utrácím za hadry a trošku za kosmetiku, manžel zase za cigarety a za různé hifi vybavení a vylepšováky. Ale utratím za věci své osobní potřeby asi více než on, on je jinak nenáročný. On určitě utratí víc za domácnost a provoz, uvědomuji si to a vážím si toho velmi. Model aby vše platil on rozhodně neschvaluji (mimochodem, manžel ten model měl v prvním manželství - platil vlastně stejné věci co teď plus dával manželce celkem vysokou částku ještě navíc, ona platila jídlo plus "provoz dítěte", její plat jí v podstatě zbýval. Jamile mu v práci snížili plat, doma bylo velké dusno, obrovské hádky, výkřiky, že je manžel chudák... prý.)

My dohromady vyděláme 28.000 Kč, nájem 4.500 Kč, přítel platí půjčku 3.000 Kč, telefony celkem tak 600 Kč, internet 250 Kč, benzín měsíčně 1.000-1.500 Kč, teď třeba budeme platit opravu auta a technickou 6.000 Kč+ já chodím na obědy což je 1.000 Kč, potraviny, drogerie,sem tam oblečení, přítel má výdaje za cyklistiku,kterou jezdí závodně, takže doplňky stravy,závody atd. něco stojí, pes cca 500 Kč, po odečtení všech nákladů většinou přítelovi nic nezbyde, protože toho platí víc než já (půjčku a auto hradí jen on),takže se snažím tak 4.000-5.000 Kč z výplaty ušetřit a mít rezervu,zatím se mi to kupodivu celkem daří, protože nejsem náročná a nepotřebuju drahé hadříky ani šminky. Samozřejmě horší to bude, když budeme mít mimčo, to pak bude muset přítel slevit ze svých výdajů na koníček-kolo a celkově to nebude na žádné rozhazování, proto chci mít nějakou rezervu. Ale důležité je jak píšeš, hlavně že se máme-máte rádi, to pak jde všechno líp

a to je podle tebe formulace štěstí?? My s přítelem vyděláváme oba stejně, máme, řekla bych na náš kraj nadstandartní příjmy, ale i kdyby přítel vydělával 2x méně než já a já se o něho musela starat (jako že se to klidně může stát), tak by to neznamenalo, že bych byla o něco méně šťastnější než jsem teď.

rakave
taky jsme z Ostravy
Já jsem momentálně na mateřské,takže můj příjem 7600Kč, manžel má teď díky krizi práce méně takže plat kolem 15tis...
Účet máme společný - mi chodí mateřská přímo na účet a z účtu se platí nájem+inkaso+pojistky, takže to výjde tak akorát že mi tam zůstane asi tisícovka.
Manžel dostává výplatu na ruku, 3tis z výplaty mi pošle na účet. Na peníze co jsou na účtu už nesaháme, ty tam jsou jako železná zásoba kdyby byla nějaká nečekaná platba nebo prostě bylo třeba nějaké finance vydat navíc.
Takže z manželových 12tis celý měsíc žijeme -platba za telefon (asi 1200Kč),úvěr (1500Kč), jídlo (asi 4-5tis), kosmetika (1tis), drobné opravy v domácnosti..vycházíme v pohodě,sem tam ještě i něco ušetříme.

My máme také společný účet...

U nás je to jednoduché. Jeden účet, dvě karty. Manžel vydělává asi tak 10-ti násobně co já, nikdy jsme se nehádali skrz peníze. Když bylo před lety zle, jasně jsme si nalajnovali, která částka je na co a z toho co zbylo (nebo nezbylo ...) jsme museli vyžít. Dnes je to tak, že "svoji" výplatu v podstatě utratím za kde co, veškeré náklady spojené s domácností, domem a auty platí manžel, já se starám o domácnost, o děti, hlídám si firmu i své zaměstnance a vyhovuje nám to. Asi nejsme "klasická česká domácnost", nemáme půjčky, leasing, měsíčně šetříme dost a nijak se neomezujem, ale i tak si vážíme každé koruny, kterou máme. Zítra to totiž může být naopak.