Inteligence jako překážka ve vztahu

Většina chlapů mi přijde nedospělých, potřebujících mít pocit, že jsou těmi hlavami rodiny, a pokud žena tuto jejich pozici ohrožuje, jde pryč..., i když se vše třeba děje jen nevědomě/podvědomě...
Přijde mi, že jen silný, vyrovnaný muž se necítí nijak ohrožen na své mužnosti, pokud má vedle sebe silnou, chytrou a třeba i úspěšnou ženu...

Jako mlaďoch jsem si dávala inzeráty na net, konverzace se pěkně rozjela, s dotyčným jsme si písemně dobře rozuměli, pak se zeptal, co studuju..., a protože to byl třeba ,,jen" (to je skutečně v uvozovkách, ale on to tak cítil...) středoškolák a já studovala VŠ, tak to stopnul - taky z důvodu, že by mohl vedle mě vypadat jako blbec... Stalo se to vícekrát.

Jediné, co můžeš, je hledat (nechat se najít?) toho skutečného Mužského.

Reaguji na Princeznouive30ti:
A mohla bych se zeptat, jaké partnerky, či přítelkyně mají ti kamarádi?
Nějak se mi nechce věřit, že by chodili s náročnýma mrchama se slepičím mozkem , ale podle podle toho, co ti řekli, asi ano.
Vůbec nevěř, co říkají kamarádi.
Jde jen o to, čemu věříš ty

Tak... bude to asi i o určité inteligenci, no. Nemluvím teda jen o tom, když jeden má VŠ druhý SŠ, vždyť i středoškolák může být inteligentní, jen se mu třeba nechtělo studovat VŠ... záleží prostě na tom, jak si rozumíte ve všech směrech.

Tohle si myslím, že není moc o přílišné inteligenci, jen už víš, co chceš.

přijde mi, že si vybíráš špatné typy chlapů

ahoj...no asi bych mohla mít podobný problém, ale myslím si, že je to o hledání toho pravého
já sama mám dvě vysoké školy, v rámci ČR prestižní ve svém oboru...občas na muže působím jako příliš chytrá, když se o mně dozví tohle...no některým se to nelíbí, zvlášť když takové vzdělání sami nemají...naopak znám muže, kteří takové ženy vyhledávají a s nějakou holkou, co má jen maturitu, by si dlouhodobý vztah nezačli, loví prostě v jiných vodách
můj ex-přítel, se kterým jsem se kdysi rozešla, mi samozřejmě vyčetl i to, že jsem příliš chytrá a že chce ideálně přítelkyni, co má jen základku...bylo to úplně z trucu, aby mě vytočil, za chvíli začal dolízal zpátky s tím, že si uvědomil, že chce vedle sebe inteligentní vzdělanou holku a začal mě vychvalovat do nebes, i moje vzdělání
chlapi občas neví, co chtějí, mají svoje ideály, jakože hloupou holku, co bude v posteli dělat na co si vzpomenou...jenomže to je tak na jednu noc, možná i na dvě a ne do reálného života
můj současný přítel si váží toho jaká jsem, včetně vzdělání, sám se věnuje úplně jinému oboru, takže navzájem své profesi rozumíme jen povrchně, každý je odborník na to svoje a je to víceméně vyrovnané, takže žádné tyhle problémy nenastávají

Mám velmi podobnou zkušenost a trvalo mi pár let než jsem narazila na vhodného muže (tj.kompatibilního s inteligentní ženou). Navíc já mám ještě požadavek, že chlap inteligentní být musí, jiný mi prostě vůbec neimponují a to já potřebuju ve vztahu cítit. Být tebou nedávám laťku moc dolů, dlouhodobý vztahu by stejně ukázal nedostatky a nebylo by to ono. Podle mě je možné vybudovat kvalitní dlouhodobý vztah jen u dvou vyrovnaných sebevědomých lidí. Nevzdávej to, určitě se najde chlap, který tvoji inteligenci ocení!

Mám stejný problém. Já jsem tedy nikdy s žádným SŠ nechodila, vždy jen s VŠ, takže rozdíly nemohu posoudit (jsem ale přesvědčená, že o školách to není), ale ti muži mi vždy přišli hloupější než já (i když dva z nich měli změřené IQ přes 140 - no co je to platné, když nezvládají gramatiku nebo nemají absolutně žádný kulturní přehled) Vedlo to vždy k tomu, že jsem ve vztahu začala být hodně dominantní a oni mě přestávali bavit, proto jsem se s nimi vždy rozešla.
Teď poprvé mám pocit, že mám vedle sebe partnera, který je stejně inteligentní nebo inteligentnější než já, a je taky první, kterého si opravdu vážím - tím pádem nejsem ve vztahu s ním tak dominantní a celé mě to víc baví.
Ale i on mi říká, že moc přemýšlím a že v hlavě nosím zbytečně moc věcí.

Jinak je všeobecně známo, že hloupější lidé (a u žen to platí dvojnásob) to mají v životě jednodušší - mají nižší nároky, spoustu lží a drobných podvůdků vůbec neprokouknou, nezkoumají problémy do hloubky atd. Prostě se jim žije lépe.

Normálka, já jsem většině lidí kolem sebe dobrá, tak akorát na to abych jim poradila s problémem ve škole (nemyslím to úplně doslova). Nedávno se mě jeden kluk ptal, co dělám za bakalářku, tak jsem popravdě odpověděla (barevná dioda řízená z počítače, přes jeden druh programovatelného procesoru), ten člověk vystudoval stejnou školu a málem u toho dostal záchvat smíchu, protože prý tohle slyšet od ženský je fakt divný...

Tohle je relativní - já chodila s matfyzákem, na IT byl bedna, ale za inteligentního jsem ho nikdy nepovažovala, protože byl v reálném světě dost mimo...možná by to chtělo místo "inteligence" operovat s trochu jiným pojmem, řekněme sociální inteligence nebo jakási přirozená bystrost? Ta bystrost podle mě většině mužů chybí - jsou takoví nějací tupí

Taky si myslím, že jsi natrefila na špatné chlapy. Můj přítel má maturitu a já studuji vš a nepřipadá si nějak méněcenně vedle mě. Vzájemně se doplňujeme, on ví věci, který nevím já apod. Takže i když má "jen" maturu, tak já k němu i tak vzhlížím. Zase na druhou stranu vím, že on na vejšku má a že by to pro něj nebyl takový problém, ale je dost pracovně vytížený, takže by se to těžko kombinovalo a plat má také super, takže ani nemá motivaci k dalšímu studiu.

Pěkně řečeno a naprosto souhlasím Mám to teď stejně a je mi skvěle Ostatních jsem si sice taky vážila, ale tenhle vztah je narozdíl od nich..plnohodnotný..

Já potřebuju chlapa, ke kterému můžu vzhlížet a svým způsobem ho obdivovat..který mě neustále obohacuje a ne abych já musela všechno vysvětlovat, zařizovat apod.

Znám, jeden můj známý, co je odborník na přírodní vědy, je úplně ohromený tématem mojí diplomky (humanitní obor) a pořád to téma vytahuje, když se setkáme s někým, kdo mě ještě nezná. Myslí to spíš s úctou a uznáním, ale někdy je spíš na .
Fakt bych už nešla pod úroveň, aby chlapa zajímalo jen to, jestli večer hraje Sparta nebo Slávie a jestli má v ledničce pívo (a to taky není o vzdělání, ale o nějakých hodnotách). Chtěla jsem mužského, vysokoškoláka, co umí zatlouct poličku a bez kecání, uvaří oběd a ještě sežene lístky na filharmonii. Mám to štěstí, že jsem takového našla.

Myslím, si že chlap nesmí pociťovat to, že se nad něj holka povyšuje. Znám dost takových holek, které se tváří jako by to byl nějaký zázrak mít vysokou školu a jak jsou inteligentní a jak je studovat strašně těžké a pod. Tohle když slyší kluk tak uteče. Neříkám že to je tvůj případ , ale jedna taková si začala rozumět až s cizincem, protože se moc povyšovala nad normální kluky vysokoškoláky a podvědomě jí asi nebyli dost dobří, to že je její přítel cizinec je pro ní asi něco víc a proto se nad něj nepovyšuje a dokáže s ním normálně fungovat

Tvůj problém není v inteligenci, ale v tom, že to máš v hlavě srovnaný a hledáš trvalý vztah. Nezmiňuješ se, kolik je ti let, ale může to souviset s věkem, protože mi přijde, že v dnešní době chlapi (samozřejmě ne všichni, ale velká část) pomýšlí na "usazení" až tak kolem třiceti, do té doby samý chlastačky, "užívání si života" apod., na což ty pravděpodobně nejsi.

Že jsi moc hodná - holt si musíš počkat, až potkáš někoho, kdo to ocení.