Ignorace ze strany sestry

Člověku se dost uleví, když mu to dojde.. Trvalo mi pár let, že jsem k tomu dozrála.

ještě jedou se připojuju, svoje vztahy se sestrou mám srovnané, stejně jako s rodiči, nic jim nemám za zlé a jsem ráda, že mě vychovali, tak jak mě vychovali,
netrpím ani závistí, ani nenávistí, v žádném vztahu se nepitvám, bo život se má užívat každým okamžikem a ne se užírat minulostí a přemýšlet nad tím co by kdyby

řešili jste tady téma, že se pisatelka zdála dotčená tím, že si její sestra volá s jejím přítelem
jako jediná se jsem tady zastala její sestry a vy ostatní jste se do mě pustili

pak asi nemá cenu o něčem diskutovat, když už předem jste přesvědčeni o své pravdě a o tom, co je dobré a co je špatné

Matadi, já tě ale chápu, protože jsem to zažila. Takže všichni se do tebe nepustili, tak to neber.

Takhle věta mě naštvala a proto jsem byla potom ironická, jak se ptáš.. Naposled vysvětluju, že ona je tak, která volá a on to zvedne, protože je slušnej.. nezakazuju mu to, protože mi nevadí, když si popovídají, jsem ráda, že se mají rádi.. Jediný, co my vadí a co my ostatní tady řešíme, je to, že ségra radši zavolá jemu než mě a to i v případě, že se to týká nás obou a stejně se nakonec dohodneme spolu, mrzí mě to, že ona nepreferuje mě, ačkoli jsem její sestra a měly bysme k sobě tedy logicky mít blíž..

Můžu se tě zeptat, proč teď už voláš sestře a ne manželovi?

Nejsem přesvědčena o své pravdě, proto jsem toto téma založila a snažila se dobrat toho, proč to tak je.. může to být samozřejmě i moje chyba, bohužel mi to moje ségra neřekne, protože si myslí, stejně jako asi i ty, že žárlím na to, že mu volá..tak to není.. viz odpověď výše..

Ale děkuji za tvůj názor..je dobré to probrat i z druhé strany..

Jinak si vážim všech vašich názorů..

protože sestru nechal zadlužit a odstěhoval se k jiný kopretině

tohle téma jsem problara se sestrou, jí to tedy nikterak nevadilo, že jsem si s ním volala, bo jsme byly rodina a záležitosti, které jsem řešili, byly praktického rázu, a bylo to spíš vyjíměčně, že jsme potřebovali telefonovat
jinak jsem se nevykecávali - což neděláme ani teď, prostě stroze, co, kdy, kde a jak a to většinu den předem, kdy má přijet, bo bydlí asi hodinu busem od nás - detaily probíráme osobně

souhlasila se mnou, že si nejsme nikterak blízké, abysme spolu probírali intimní detaily svého života, řešíme práci, rodiče, děti a takový ty běžný záležitosti
nicméně je to spíš proto, že já jsem spíš intorvert, takže nemám tendenci se někomu svěřovat
obě jsme se shodli, že se naše životy vyvíjí jiným směrem - tedy každá si žijeme ten svůj,
ano, držíme spolu jako rodina, pomáháme si jako rodina, ale jak já, tak ona tak naši rodičové žijí svůj život, - to si myslím, že v našich letech je asi normální, i když připouštím, že třeba ve dvaceti, pětadvaceti jsem to taky viděla jinak

No jo..jenže já s přítelem nežiju..Asi bych to brala jinak, kdyby jsme byli manželé a bydleli spolu a ona by zavolala na nějaký mobil, jedno jaký, víš..

Já jsem se ale rozhodla to už neřešit, pokud bude moje ségra chtít, tak bude volat mě, když ne tak ne, no..

myslím si, že tohle je to nejrozumější, cos mohla udělat, nemá cenu se pitvat v detailech a maličkostech, život je krátký a krásný na to, aby se pořád něco řešilo

matadi

To máš pravdu..