Hypnóza

Byla jsem u psychiatra, který je i psychoterapeut a dělá hypnoterapii.
Pokoušel se o to i u mně.
Neúspěšně. Bohužel. Oba jsme se snažili, několikrát, ale moje podvědomí ho prostě nepustilo.

Tvému manželovi bych doporučila spíše regresní terapii, u které hypnóza není nutná.

Já bych potřebovala něco, abych se zbavila panického strachu ze tmy a pravidelných nočních běsů (nevím příčinu).

Venuše

No manžel to ještě není, ale co není, může být A promiň, že se ptám, ale co je reresní terapie? Víš, chci vyzkoušet všechno možné, co by mu mohlo pomoci. Opravdu není příjemný dívat se na milovanou osobu, která se trápí. Díky

Já byla u 3 a ani jeden mě nezhypnotizoval. Údajně jsem nehypnotická,či jak se tomu říká

petulkaaa: mám zkušenosti, a dobré. Akorát jak píše Venuše: motivovaný musí být především on.

jajaja: ano, HAP a/nebo hypnoterapie je v tomto případě účinná metoda

On je motivovaný, chce, aby se to vyřešilo to jo Ne jenom já, chceme to oba.

Ahoj, byla jsem u předního hypnoterapeuta/psychologa, bohužel neúspěšně. Ani jednou ze 3 sezení se mi nepodařilo upadnout do hypnotického stavu. Škoda, chtěla jsem si pomocí svého podvědomí pomoci s problémy které neumím vyřešit - alespoň částečně.

Těm z vás kterým se to povedlo - jak jste se cítili? Já maximálně tak, že jsem měla zavřené oči, slyšela hluk z ulice, puštěný počítač, měla jsem pocit že mu děsně trvá než vysloví další číslici a cítila že občas dělá nějaký pohyb, což jsem mohla dělat i doma u televize s maželem Každopádně je to od sezení krátká chvíle, uklidňuji se tím, že mi třeba pomůže jen ta samotná sugesce toho co mi v tu chvíli povídal... Třeba si to mé "podvědomí" postupem času nějak přebere a nebo si to nějak přeberu já sama

Ono hraje někdy roli, že je to cizí člověk, a přirozeně máme pocit, že se musíme chránit před vnikem cizího člověka do naší dušičky.
Asi by se mělo začínat běžnou relaxací, abychom se dokázali uvolnit.

Mně to u hypnoterapeuta taky nešlo, ale jednou se mi povedla autohypnóza, a to jsem se až lekla. Mailem mi přišly takové ty optické klamy, bylo jich víc, a stupňovaly se. Ke konci už jsem cítila, že se mi mění vědomí, a lekla jsem se toho, rychla jsem se probudila.

Takový ten pocit, jako když se očima díváš "skrz", nebo "do blba", a najednou tomu začneš podléhat, začne Tě to pohlcovat.

Mám známou psychoterapeutku, a podle ní je to normální (nebo aspoň relativně častý) jev. Klient je v hypnóze, všechno je jak má, reaguje (případně nereaguje) jak má, prostě hypnóza jak z učebnice, a on se pak probudí, a prý že to žádná hypnóza nebyla

Tak ja chodím k paní Švarcové do Kroměříže (teď se ale bude bohužel stěhovat do Prahy) a mohu ji vřele doporučit. Do úplné hypnózy, kdy bych nevnímala okolní zvuky (jak tu někdo píše) jsem se nedostala a zřejmě ani toho nejsem schopná. Paní doktorka mi ale i přesto oznámila, ze na tom, jak moc je člověk hypnabilní vůbec nezáleží a mnohdy málo hypnabilní člověk může mít lepší výsledky než člověk, který se dostane do hluboké hypnózy. Záleží taky na tom jaký způsob hypnózy hypnotyzér provádí. Existuje klasicka hypnóza, kdy jede hypnotyzér podle nějakých předem daných pravidel a nebo hypnoza Ericksonova, kde hypnotyzér bere ohled na to, co se člověku v životě děje (to právě provádí paní Švarcová) - problémy v rodině, atd.
Taky jsou dva (asi) způsoby uvedení do hypnózy. Jeden, kdy se třeba díváte upřeně na nějaký bod a hypnotyzér např. postupně odpočítavá od 10 do 0 a vy se tím dostanete do hypnózy. Nebo druhy, kdy si vklidu zavřete oči (nebo taky nemusíte) a relaxujete a hypnotyzér něco vykládá a vy se postupně dostáváte do hypnózy (opět způsob paní doktorky).
U mě to probíha tak, že psycholožce vykládam svoje životní peripetie, ona si podle toho vycucne důležitou část (nějakou větu, myšlenku), kterou si zapíše a poté použije vhodným způsobem v hypnóze. Poté se usadím, zavřu oči a paní doktorka vykládá a vykládá. Myslela jsem si, že jsem vůbec v hypnóze nebyla, ale při druhém sezení, jsem si uvědomila, že ruky, které mě studily před hypnozou, tak jsem si uvědomila, že během hypnózy jsem na ně uplně zapomněla a uvědomila jsem si, že me zase studí az po hypóze. Dále se objevují pomalu změny v mém životě a myslím si, že se dějou kvůli hypnóze.
Pokud váháte nad hypnoterapeutem, tak doporučuji se podívat na stránky ADRESÁŘ HYPNOTERAPEUTŮ 2009 (bohužel mi zatím nejdou vkládat odkazy na stránky), kde je seznam všech hypnoterapeutů, kteří mají osvědčení k hypnóze.

Taky mám momenty, kdy o tom uvažuju. Je tu vlastně vůbec někdo u koho to bylo úspěšné?

James Kirk

Za akým účelom to hľadáš?

No, ja jsem byla zatim jenom 4x, ale vysledky uz vidim. U me ten problem trval asi 12 let, takze to samozrejme nejde behem mesice zfouknout, i kdyz by to bylo fajn. Nejdulezitejsi pro me je, ze vim v cem byl zakopany pes a proc to s nejvetsi pravdepodobnosti vzniklo a tim padem s tim muzu pracovat. Dle mého se nemusíte ničeho bát, pokud nepujdete k nejakemu sarlatanovi. Ja osobne se tedka na kazdou terapii tesim, protoze se diky hypnoze dycky dostanu do takoveho prijemneho stavu. A nebrala bych si za vzor porad Vim, cos delal v patek vecer, kde se pan Zika hypnozou zabyval. Takhle sice hypnoza muze taky probihat, ale s terapii to podle me, nema nic spolecneho. Tam se spis jednalo o experimenty s fyzicnem, nez s psychikou.
Jinak doporučuji knižku od Jay Haley:Neobvyklá psychoterapie Miltona H.Ericksona. Pro laika vynikajici knizka, kde jsou i případy lidí, kterým hypnóza a psychoterapie za pomoci ericksonovske metody pomohla. Vcera jsem nad ni misto puvodne planovane pul hodiny stravila dve hodiny.