Hemangiom na hlavičce u novorozence

Ahoj, mýmu synovi se měsíc po narození objevil na spodním rtu malý flíček -hemangion, řeší se to leaserem pokud do pěti let věku nezmizí a pokud se samozřejmě nezvětšuje, jinak se musí zakročit hned, malému byly nedávno dva roky a za měsíc s tím jdem ke kožnímu se poradit, malýmu se to nezvetsuje, má to pořad stejný, takže bych to teď netěšila, on na sebe nenechá vůbec sáhnout, takže si nedokážu představit ho někde násilím držet a oni mu to budou dělat laserem, takže počkáme až bude mít víc rozum, pokud to teda do té doby nezmizí....

A hemangion jinou metodou, než odstranit
leaserem, léčit nejde, pokud se zvětšuje, tak by nad tim doktorka mávat rukou teda neměla, objednejte se na kožní a poraďte se, zvetšování už může být prý nebezpečné

Reaguji na Petra.Gucci: Děkuju moc. Jsme objednaní. V čem konkrétně to může být nebezpečný? Děkuju za odpovědi.

Hemangiom škodlivý není, je to nezhoubný shluk cév. Je normální, že během prvního asi půl roku roste. Pak by se měl růst zastavit a postupně zmizet (cca do těch pěti let). Pokud ani do té doby nezmizí, lze jej odstranit laserem. Ale odstraňovat to u miminka je nesmysl, je to jen kosmetická vada. Syn to také má, stejně tak syn mé kamarádky - je to poměrně časté.

Tak holky, hemangiom nakonec vyrostl do 2x2cm a 0,5cm na vejšku. Rostl rapidně do konce šestinedělí. Jeho růst se pak hodně zpomalil. Pak začal asi ve 3m hodně světlat, bohužel velikostně zůstal stále stejný. Nezměnil se prakticky skoro rok. Dcerka má 18m a ve čtvrtek podstoupí operaci v Motole u Mudr. Vaculíka. Strašně se bojím, zítra vyrážíme do Prahy, máme to přece jen přes celou republiku. Myslete prosím na nás. Budu dávat info, třeba se to bude někomu hodit, kdo prochází stejnou cestou.

Ahoj holky, včera jsme se vrátily z Motola. Bylo to dlouhé, psychicky a fyzicky hodně náročné, jsem ráda, že to máme za sebou. Popíšu, jaké to bylo, třeba někomu pomůžu, protože mně by se tyto informace před operací hodně hodily.
Do Prahy jsme přijeli v úterý, protože máme Prahu přes víc jak půlku republiky a měli nás přijmout do nemocnice ve středu, ale večer mi volal Mudr. Vaculík, že mají neodkladný případ, takže se vše posune o den. Naštěstí nebyl problém prodloužit si ubytování v místní ubytovně. Ve čtvrtek nás přijali. Ten den se nedělo skoro nic kromě papírování. Malé oholily sestřičky vlásky, aby se dalo lépe dostat k hemangiomu. Dostaly jsme pokoj, já spala na rozkládacím křesle. Jídlo jsme dostaly obě dvě. Večer jsem zjistila, že malá jde na operaci jako druhá a že poslední jídlo je večeře a že pak od sedmi nesmí ani pít.
V pátek to bylo náročný dopoledne, protože malá chtěla pořád pít a měla hlad. Operace před náma se malinko protáhla, takže dcerka šla na řadu v poledne. Premedikaci zvládala zvláštně, protože místo toho, aby ji uspávala, tak ji docela naspeedovala a hodně se se mnou a s mužem prala, protože jsme jí nemohli dovolit chodit. Celá se motala v postýlce, takže by to bylo pro ní nebezpečné. Mohli jsme s ní jít až před sál a tam ji opusinkovat. Operace trvala skoro dvě hodiny. Operoval ji nakonec Mudr. Libý a asistoval Mudr. Táborský (vypadá jako Vojta Dyk ). Oba dva jsou super sympaťáci. Na sále byla dcerka probuzena a poté převezena na normální pokoj. Oba doktoři se nám ihned po operaci věnovali a sdělili, že hemangiom hodně krvácel, dcerka přišla o hodně krve, ale díky Bohu nebyla transfúze potřeba. Řez museli udělat větší, aby to dobře zašili, ale stejně mi ta jizvička přijde malá. Poté jsme šli za dcerkou. Cca 3 hodiny po operaci byly náročné. Dcerka špatně snášela následky celkové anestezie, ale naštěstí nezvracela. Opět se s náma prala, chtěla vstávat, hodně plakala a asi ji bolel krček, protože byla zaintubovaná. Byla napojená na monitor srdeční činnosti, ale vše bylo ok. Teploty neměla. Po cca 1,5 hodině jsme jí mohli dát lžičku čaje, pak po 5 minutách znovu a navýšit objem tekutin a pak jsme snižovali intervaly a zvyšovali dávku tekutin. Pláč byl evidentně způsobený anestezií, na ránu na hlavičce neukazovala. Na chvilku usnula a po probuzení na tom byla lépe. Večer dostala hlad a snědla jogurt a piškoty. Ke konci dne už seděla na postýlce a listovala svojí milovanou knížkou. Spinkala docela dobře, ale dvě hodiny jsem ji musela uprostřed noci nosit v šátku. Dvakrát dostala antibiotika.
V sobotu měla převaz. Rána vypadala klidně, nic neprosakovalo, jen se vydesinfikovala, přelepila a dostala pruban. V poledne jsme měly na stole propouštěcí zprávu a večer jsme byly doma. Na vyndání stehů bysme mohly jít i u nás doma, ale já bych ráda, aby ji zkontrolovali odborníci, takže za 10 dní od operace jedeme do Prahy znovu. Doufám, že pak už budeme mít klid a hemangiom nebude prorůstat jizvu. Jsem ráda, že jsme se k operaci odhodlali.
Kdybyste někdo řešil podobný problém nebo měl někdo nějaký otázky, ráda zodpovím tady nebo v sz. O hemangiomech jsem si toho nastudovala od porodu opravdu hodně. Visela jsem na netu a louskala publikace zahraniční i naše, účastnila se diskuzí a sondovala nové informace, takže si myslím, že mám dost znalostí v tomto směru.
Jinak bych chtěla moc poděkovat všem z oddělení dětské neurochirurgie za opravdu profesionální přístup a hlavně zmíněným doktorům za operaci. Jste fakt úžasný!

Ještě bych ráda napsala nějaké rady, tipy a moje poznatky o pobytu pro ty z vás, které operace čeká:

1) Na oddělení je hodně teplo, není třeba nějakého teplého oblečení.
2) Děti mají nárok na (myslím) 7 plen denně.
3) WC a sprcha je na pokoji, toaletní papír je na každém záchodě.
4) Matka má nárok na spaní na rozkládacím křesle v pokoji dítěte. Není to nic pohodlného, ale dá se to vydržet. Může být ale rozložený od 19-7 hod. Pak se musí složit.
5) Sestřičky jsou opravdu hodně ochotné, milé a profesionální a často dají informace navíc, protože doktoři nemají čas a operujou. Jejich psychická podpora je super.
6) Televize je v herně, na pokojích není.
7) JIP jen hned vedle standardních pokojů na stejném oddělení.
Herna pro děti má hodně hraček, děti se tam zabaví na nějakou dobu.
9) V areálu je snad všechno - restaurace, divadlo pro děti, kaple, kadeřnictví...
10) V areálu neseženete ale žádný alkohol (měla jsem stresy z operace a chtěla skleničku vína na uklidnění).
11) Pokoje jsou po 3 (v případě přítomnosti matek po 5).
12) Na oddělení je kuchyňka s varnou konvicí a mikrovlnkou.
13) Návštěvní hodiny tam nejsou; je ale nepsaný pravidlo, že moc brzo ráno a pozdě večer nejsou návštěvy úplně košér. Vše je ale o domluvě.

Držím palce všem, které operace čeká!