Hellp syndrom - obavy z druhého těhotenství

Reaguji na Baďula: ahoj, samotnou mne to nepotkala, ale pracuji jako porodní asistentka a minulý rok jsem měla rodičku, u které Hellp přišel ve IV.d.p. - tedy asi 30min po porodu placenty.
Nevěděli jsme zezačátku co to je, nakonec jsme zareagovali rychle a ženu zachránili - miminko bylo v pořádku.

Pokud se u tebe počítá s Hellp syndromem - budou tě hlídat jako oko v hlavě. Nebudu ti psát aby jsi se ničeho nebála - myslím, že to máš nastudované a znáš rizika...Mohu tě jen uklidnit, že management Hellp syndromu budou mít v době tvé přítomnosti všichni v malíku, budou všichni připravení kdyby se stalo cokoliv okamžitě zareagovat.

mrkni se spíš na diskuze typu:

www.modrykonik.cz
emimino
baby-café

a jistě by tě v těhu více hlídali. Já byla během 10dnů po porodu celkem v 3porodnicích a narazila jsem tam na 2 maminy s tímto syndromem a vše dopadlo celkem dobře, dr. reagovali ihned-jedno mimčo se narodilo o pár týdnů dříve, druhé teda ještě o něco dříve, ale bylo na to už připravené, maminy byli úplně v pohodě.
Já měla v těhu taky problémy, které se bohužel nedali odstranit, nikdo z lékařů nedokázal určit, co mi je ani po několika týdnech strávených v nemocnici a nakonec jsem díky těm problémům porodila o 1,5měsíce dříve. Bojím se druhého těhu strašně, moc bych chtěla 2. dítko, ale ty obavy jsou hrozný a vím, že by mě ihned od 3.měsíce více hlídali, musela bych mít absolutné klid na lůžku nebo i přímo v nemocnici, ale to taky nezabrání tomu, že bych opět mohla rodit dříve a klidně i o více.

Já o tom čtu prvně, jelikož jsem podle tématu nevěděla o co jde, tak jsem si to našla na netu. Docela mě zaráží, že u HELLP syndromu je mortalita až 40%, to se mi zdá teda dost vysoké riziko úmrtí, a rozhodně bych druhé dítě neriskovala a pokud bych měla touhu po miminu dalším, vzala bych si ho z kojeňáku. Na druhou stranu ne každý se dokáže ztotožnit s tím, že by neměl doma "svoje geny". Jinak mi to teda přijde příšerné, na to existuje nějaký spouštěč nebo jak se to odhalí (jen náhodně?)

http://hellp-syndrom.blog.cz/
tady je například psané, že druhé těhotenství je v pohodě, jsi víc pod dohledem lékařů, protože tuší riziko...

Reaguji na eve.: věřím, že bych byla pod zvýšenou kontrolou a pokud by u mě opakovaně došlo k syndromu, následky by nebyly tak závažné, ale hrozím se i toho, že by u mě měli provést akutní císařský řez, dejme tomu už ve 25. týdnu a ta představa, že u nevyvinutého miminka nastane plno jiných komplikací mě děsí! I když možná to také dělá pracovní deformace a jako zdravotník na toto pohlížím jinak, možná i přehnaně..
U prvního těhotenství se na to přišlo v 39tt., takže miminko bylo už zcela vyvinuté, dcerce se dařilo velice dobře, následky to na ní žádné neponechalo, se zotavováním jsem měla problémy naštěstí spíše jen já.
Ale děkuji za odpověď a OT jinak chválím povolání, marně se už 3 roky pokouším dostat na stejný obor, zatím bez úspěchu

Reaguji na Didli:
na weby jsem už koukala, hledala jsem pouze, jestli se najde někdo i tady
Když byla dcerka malá, dlouho jsem si nepřipouštěla, že se vůbec něco takového stalo, nejvíce to zasáhlo manžela a blízkou rodinu, kteří do teď tvrdí, že druhé dítě "už nikdy", u manžela už to polevuje, a já jsem pořád nechápala, proč tak vyšilujou, vždyť všechno dopadlo dobře, ale asi to bylo tím, že když se zdrav. problémy týkají Vás, tak je nevidíte (nebo nechcete vidět?) a samozřejmě pro mě v tu chvíli byla největší prioritou a vodítkem v uzdravení dcerka..když se plánovalo moje propuštění z JIP, tak sem se hodně překonávala, možná i trochu svoje objektivní uzdravení fingovala, jen abych už mohla na poporodní

ale bohužel teď, už se u mne taky objevují...

toto mě samozřejmě taky napadlo, já bych byla pro, když jsem dělala praxi na kojeneckém, chtěla jsem si je vzít domů všechny , ale bohužel manžel s tímhle nesouhlasí..chlap na ty "geny" dá asi více :-/

u mě na to přišli při poslední kontrole, kdy jsem donesla moč, měla jsem zvýšenou bílkovinu + TK, který jsem měla vždy tak 90/60, byl najednou 140/100, takže mě poslala gynekoložka k hospitalizaci pro vysoký TK, u ní zatím bez podezření, v nemocnici už TK 165/115 a bylo mi neuvěřitelně zle od žaludku, zvracení, bolelo mě celé tělo, nemohla jsem uležet a nesnesitelná bolest v místě, kde máme položenou játru..to samozřejmě jsou pouze subjektivní příznaky (krom TK), které pociťuje pacientka, ale vše nakonec odhalí krevní rozbor, kdy dochazí k úplnému rozvratu, jaternímu selhání, rozpadu trombocytů..ale specifická skupina rodiček, u kterých se nemoc vyskytla, neexistuje..prý se nemoc nedá odhalit ani jí zabránit, pouze akutním císařským řezem v kterémkoli týdnu 2.-3. trimestru, pokud teda nedošlo k nějakým novým objevům..

četla jsem a člověk doufá, aby měl taky takové štěstí no..

nechval, není co - utíkám od toho. Jdu zpět na klasické oddělení. České porodnictví je na katastrofální úrovni co se týče o psychologickou péči o rodičku a plod...a zlepšení nebude, dokud lékaři budou stát za lékařským vedením porodu. Rodit se dá bezpečně ale i šetrně - ale to je moc práce a taky to stojí uznání, že to co porodní asistetky a rodičky už několik let požadují je krok vpřed a ne dozadu.......P.S. nejsem pro porody doma Tot mimo OT