Falešná kamarádka

Přesně tak to myslím, není to jen tak někoho odstřihnout..

No chvíli jsem myslela že to bude lepší, ale nevím. Během týdne až se uvidíme si s ní zkusím promluvit. Ale začínám nabývat dojmu, že takový lidi mají spíš problém samy se sebou a jen tak se nezmění..

Už bych vůbec neměla náladu se s takovým člověkem bavit. Vůbec bych se jí neozývala, a když tak si počkala, až napíše ona. A pak bych řekla, že teda sorry, píďo, byla jsi sladká, ale už si nerozumíme a já už se s tebou dál bavit nechci.
Řeším teď něco podobného, znám jednu holku už asi 4 roky, občas jsme se sešly, pokecaly, psaly si na icq, řešily nějaké problémy, fajn, ale ted jsme se začaly stýkat častěji a tím pádem jsem měla možnost ji poznat zřejmě v její skutečné poloze a najednou mi takový člověk absolutně nesedí, nemám ráda mentorování a upjatost, poslední dobou jsem byla akorát z naší konverzace pěkně vytočená. Přestala jsem se jí ozývat, pokud se ozvala ona, zdvořile jsem odpověděla, ale bez jakéhokoliv zájmu o ní. Myslím, že je game over a už se ozývat nebude. Pokud ano, zkrátka jí to napíšu, jak to je.

Reaguji na prskafka: Taky jsem měla podobnou kamarádku. Byli jsme si blízké, řešili společně svoje problémy. Věděla, že máme s přítelem nějaké problémy. Mě utěšovala jak to bude dobrý a najednou zjistím, že se s ním za mými zády domlouvá na kafe. Když jsem to zjistila a uhodila na ně co to má znamenat, tak mi bylo řešeno, že jsem paranoidní a o nic nejde, že jsou jen kamarádi. A od té doby se ona se mnou přestala bavit a začala chodit "nenápadně" úplně všude kde byl i můj přítel a jako hrozně dobrá kamarádka s ním řešila jeho problémy. A po půl roce se jí to povedlo a uhnala ho. Takže máš pravdu není nad dobré kamarádky.

ifka.d pokud máš sama pocit, že své kamarádce nemůžeš věřit z mého pohledu to přátelství dál nemá smysl udržovat. Můžeš si s ní o tom, zkusit promluvit, ale jestli to někam povede těžko říct.

myslím si , že za tím bude hlubší problém , třeba z dětství , z rodiny , nebo je
psychicky labilní a třeba potřebuje tvou pomoc a tak trošku popostrčit někam do JISTOTY ...

Reaguji na ifka.d: Má zkušenost je ze SŠ: ve zkratce, slečna měla malé sebevědomí a vymýšlela si - má staršího kluka, už ho nechce, jel za ní - zabil se, měla leukemii, její praví rodiče jsou z Francie, umřeli při nehodě, ona má dědit jejich firmy, každý víkend lítala do Francie, kde spravovala firmu, byla těhotná, její adoptivní rodiče se rozváděli, umřel dědeček... To vše za asi rok a půl a vypsala jsem vše, co nebyla pravda - rodiče se rozvedli asi o 4 roky později, dědeček umřel asi o 2 roky později... Musela jsem s ní vyjít, chodily jsme spolu do třídy, bydlely na intru. Jakmile jsme se rozutekly, tak jsem s ní přestala komunikovat - teď jsme na takovým levelu, že si jednou za čas napíšeme zprávu, jak se máš a konec... Nestýská se mi, když jsem potřebovala, tak mi poradila, ale kamarádka pravá to nebyla. Na druhou stranu jsme přes to všechno spolu prožily fajn 4 roky, nasmály jsme se... Ale už nikdy víc