Existují úspěšné návraty k bývalému partnerovi?

Reaguji na im4fun: A jaký byl přibližně u nich důvod? Já nevím, ale myslím, že třeba taková něvera hodně pošramotí důvěru, do toho bych už asi nešla,ale záeží na situaci..

Promiň, ale nemáš strach, že zas přijde a řekne ti, že tě zase nemiluje? teď jo, teď ne... jsem ve stejný situaci. Přítel se chce vrátit po tom, co mi řekl, že mě nemiluje a mě to nejde, zklamal mě, zradil mě... vždyť to není jen tak, když někdo řekne, že už nemiluje...

Já myslím, že on tě nepřestal milovat, jen si to potřeboval uvědomit. Je pravda, že deset let být spolu bez jakékoliv změny je chyba.

A jak poznám, že si to opravdu uvědomil nebo že je mu "jen" smutno? Mám strach, že to udělá zas a už to nechci zažít...

To já nevím, i když bych ti ráda poradila.

A myslíte, že k takovýmto obnoveným vztahům dochází potom, co ti se z těch dvou "v rámci možností" stali přátelé, nebo že spíše naprosto přerušili kontakt a potom se náhodně potkali?

Člověk si to nejspíš uvědomí, když toho druhého ztratí, chybí mu a nemůže bez něho prostě žít, pořád na něho myslí, takže podle mě uplně bez kontaktu...Přeci jen když se někdo s někým rozejde, tak si hned druhý den nepíšou, jak se máš apod.

Spíš než co ti řekl, zachoval se nějak ošklivě? Matně si pamatuju tvé vlákno o rozchodu a nepamatuju si, že bys psala, že váš rozchod měl nějaké ošklivé okolnosti (drsné hádky, urážky, podrazy....)
Na jednu stranu vyslovit "nemiluju tě" je jen slovo. Zrovna tak, jako když chlap říká holce, že ji miluje, ale podle toho se nechová. Přijde mi, i podle témat zde, že spousta holek si nechá ucpat hubu tím, že chlap řekne ta dvě kouzelná slůvka, ale přece za chlapa nemluví slova, ale činy. Podobně to může fungovat i naopak, jak to máš ty....
To, jestli to ne/udělá znova, ti nikdo bohužel nezaručí....Ale na druhou stranu, kterej vztah je jistota? žádnej....

Rozešli jsme se po sedmi letech (už jsme měli syna,ale nebyli jsme vzatí) ,říká se ,že je to krizová doba.Rozchod jsem vyprovokovala já,ptž se mi nebílo,že s námi tráví málo času a dává přednost kamarádům a koníčkům před námi.Myslela jsem si,že se zalekne,efekt byl opačný,ale u něj zase z toho důvodu,že je hrdý a urazilo ho,že na něj tlačím.Takže jsme byli asi 3-4měsíce od sebe,ale nedalo se to.To,že se milujeme se nedalo jen tak přejít takže jsme se k sobě vrátili,samozřejmě jsme si o všem promluvili a já po něm chtěla kompromisy.
Po návratu se opravdu vše o hodně zlepšilo,pak se nám narodila holčička.Když jsme spolu byli 10 let tak jsme se vzali a za 14 dní oslavíme 13let co jsme spolu (tu pomlku nepočítáme,říkáme,že jsme si jen něco potřebovalio vyjasnit a pořád jsme spolu byli )
A myslí,že na důvodu opavdu záleží,ale každý má jiná měřítka.Někdy to tak opravdu je,že si někdo musí něco ujasnit,pak zase záleží jak to hodl dělat a taky jak dlouho.

Ne ne, vůbec nic špatnýho jsme si neudělali, za ty roky i za ten rozchod bysme vlastně na sebe mohli bejt hrdý. Máme se nadále hrozně rádi, ale se slovem: miluju tě jsme nikdy moc nešeredili. Nejde o ty slova, jde o to, že přišel s tím, že už s tím půl roku vnitnřě bojuje, že už to tak necejtí, že už mě nemiluje. A právě tohle zabolelo nejvíc. A teď přijde po dvou měsících, že si všechno uvědomil a že mu chybím? Je tohle na návrat k němu? Vám by to šlo? Já to nějak nemůžu překousnout...

Reaguji na Mado: Mado, jsem taková povaha, že já bych mu asi ještě dala šanci. Ale ještě chci říct tohle...znám taky dvojici, které se stalo přesně to, co vám. Asi po 3-4 měsících se k sobě vrátili, dokonce se po nějaké době vzali, jsou svoji 2 roky a v současné době ona uvažuje nad rozvodem - děje se přesně to, proč se tenkrát rozešli.

Zda je to na návrat k němu, když řekne, že si to uvědomil, těžko říct. Záleží, co ty k němu cítíš... Nikdy nevíš, jak to dopadne, musíš prostě jednu z možností zkusit. Já, pokud bych ho milovala, vrátila bych se.

Tohle bych nikdy už nechtěla zažít, aby se opakovalo, že mě nemiluje.... proto jsme skeptická..I když jsem myslela, že tohle přesně chci, aby si všechno uvědomil a chtěl se vrátit, teď mi to prostě tak nějak vnitřně nejde. Říkám si, že je asi čas jít dál, že jsme si asi už dali, co jsme měli... Nikomu jsme nezbyla a k nikomu se nebudu vracet jen pro to, že mu chybím, že je mu teď smutno.. To já jako ženská mám nárok na to, abych chlapovi dělala drahoty, aby on se bál, ne naopak...

Máš pravdu. A určite to platí aj o mne.
Musím si to uvedomiť a nie čakať.

My když jsme se po 10 letech rozešli kvůli tomu, žejsme to přechodili, tak jsme utnula veškerý kontakt, odstěhovala jsme ho, apod., aby si vážně přišel na to, že mě tímhle ztratil úplně, že nejsem a nemůžu být kamarádka po rozchodu, aby si mě nechal, když bude potřebovat podpořit... a aby si plně uvědomil, o co přišel... a zafungovalo to... Po 4 měsících, co jsme od sebe a bez sebe, si na všechno přišel a začínáme spolu od začátku, začínáme randit...

Vidíš a se mnou se přítel rozešel kvůli jiné a přitom mi od rozchodu každý den psal (trvalo to týden a něco) právě to jak se mám, neustále vyzvídal, co dělám, kde jsem byla a s kým, přijel ke mně domů bez ohlášení, pak mi i vynadal, že jsem nebyla doma, že si vypínám mobil a že neodepisuju. Do teď jsem nepochopila, o co mu šlo