Cituji Aprilia2009: nechápu, proč to tolik řešíš... prášky je jediná cesta, jak mu pomoci, ale nečekej, že ho prášky vyléčí.
No,tak to já i chápu,měla jsem dogu epileptičku a teď mám Lhasa Apso epileptika,po lécích to nebyl on,úplná mrtvolka,naštěstí jsme je mohli vysadit a pejsan je v pohodě,záchvat ale maličký má max.1x do roka.Dřív ho jako maličký,měl poměrně často
Moc držím palce!
Mám fenku , 10 let, letos v červenci to dostala poprvé. První a třetí záchvat byl dost velký, ale časově jsme se vešly do minuty. Frekvence kolem tři týdnů, dvakrát se záchvat do osmi hodin po prvním zopakoval, teď měsíc. Kontaktovala jsem více lěkařů, všichni mně řekli to samé. Při měsíční frekvenci je zbytečné dávat léky, pro psa, hlavně staršího, je to veliká zátěž. Po záchvatu se dáva jen Diazepam do konečníku na zklidnění nebo ve formě injekcí ( kdo má možnost ). Po seznámení se s realitou jsem kontaktovala veterináře homeopata a podávám homeopatika. Psi na ně velice dobře reagují, frekvence záchvatů lze prodloužit na několik do roka. Uvidím, zatím jsme na dobré cestě. Kyby se teď něco objevilo, pan doktor homeopatika jenom vyladí.
My máme pudlíka a taky je epileptik, ty záchvaty má jak kdy někde třeba pul roku nic a pak třeba 2x za měsíc a zase dlouho nic, ze začátku bral nějaké léky ale nedělali mu dobře takže je bral jen chvilku a pak jsme je vysadili, ty záchvaty má asi od 6 let a teď je mu 16 a dokud neotevře pusu ve které už nejsou skoro žádný zuby tak vypadá jako mladík
Ahoj náš psík -jezevčík-měl 9let a začal mít tyto epileptické záchvaty..Bylo to šílené,prý na něj máme hodit vždy deku když ho to chytne...Docela to zabralo,protože se nepomlátil a nepokousal nás...On totiž při záchvatu kousal...
Nakonec zjistili,že má nádor,měl ho v ledvině a už bohužel hodně rozjetý a byl přirostlý k páteři a šel mu do mozku,proto ty záchvaty měl...Bohužel ho díky tomu,při operaci musel uspat.Byl to můj nej přítel,dlouho jsem se z toho dostávala.
Je třeba pejska nechat pečlivě vyšetřit, moje kokřička měla záchvaty kvůli nádoru na játrech, ale bohužel jí léčili na klasickou epilepsii, takže jí ty játra dodělali úplně. U jejího záchvatu vždy, když cítila, že přichází, tak přišla ke mně a chtěla držet, věděla, že jí nenechám ublížit, a já jí držela v náručí, než to odezní, a měla jsem vždy, co dělat ! Na dobrého veta jsem narazila až poslední rok jejího života, který mi sdělil, že je všechno špatně Antiepileptika jsme museli úplně vysadit a léčit jatýrka, nejdříve bylo zlepšení, ale pak nastalo selhání a byl velmi rychle konec.
Dočetla jsem se tu, že pes míval záchvaty, když střídavě bydlel u dvou lidí, je to možné, aby to měl z toho stresu?
Pes začal mít záchvaty, co jsem se odstěhovala od rodičů a dost po mě teskní, myslíte, že by to mohlo z toho vyplynout??
Reaguji na Gabilka:
Určitě, stres může být spouštěčem. Má záchvaty zde popisované? Byli jste u veta?
Mě to psala ségra, že měl záchvat asi 2x, cca měsíc po sobě ale k vetovi s ním půjdu v pondělí, až mi dorazí penízky. Taky se občas praští do hlavy, je to takový třeštiprdlo..
O tom záchvatu sem se dozvěděla včera, tak mě to docela znepokojuje a hledám info.
Prášky do něj cpát nechci!! Je to prej hrozný svinstvo!!
Reaguji na Gabilka:
No, svinstvo prášky jsou, to bez debat, ale otázka je, co je horší - ono každý pes ty záchvaty má jiné, ale jsou dost vysilující.
Pesan od přítelových rodičů epilepsii měl (angl. buldok, bohužel nedávno zemřel na selhání srdíčka, měl 6 let) a záchvaty měl dost často, i 6 po sobě následujících a v rozmezí měsíce, což bylo opravdu hodně.
Uvidíte, co řekne vet - nevím, co máš za pejska a jak starého, určitě je potřeba zjistit původ epilepsie - zda to není např. zmiňovaný nádor.
Od jednoho veta nám byl doporučen B-komplex, působí příznivě na nervový systém. A po záchvatu podat Glukopur (s vodou, v inj. stříkačce - bez jehly - mu to dát vypít), rychleji se vzpamatuje.
Zajímavá věc jsou ty homeopatika.
Edit: my zkoušeli jak Phenomaleten, tak Gabapentinum (oba typy léků humánní).
Reaguji na Silvie OK:
Pejskovi budou dva roky v prosinci. Je z útulku a je to kříženec všeho možného. Podobá se trošku labradorovi.
Mám strach, aby to fakt nebylo tím odloučením, protože je na mě dost fixovanej, ale zase když sem si ho vzala domů na víkend, tak chtěl jet za mámou.
Neznáte někdo nějakého dobrého veta, který by se v tom vyznal? Nechci přijít a hned, aby mi nacpal prášky, aniž by se snažil zjistit příčinu.
Tak to dělá moje praktická lékařka.
Reaguji na Gabilka:
Odkud jsi? Z Prahy?
Osobní zkušenosti nemám, ale známé jsou tyto veteriny v Praze:
Veterinární klinika Kolmá
VETCENTRUM Duchek s.r.o. (Stodůlky)
Animal Clinic - MVDr. Jan Hnízdo
Mrkni sem, nevím, co budete mít nejblíž - ideálně, kdyby měl někdo kontakt na specialistu - neurologa, jak je např. MVDr. Beránek na oči.
Ještě jsem tu našla už zmiňovaného doktora:
MVDr. Duchek Lukáš
http://www.vetcentrum.cz/modrany/kolektiv1
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.