Elektrické obojky pro psy

Zapomněla jsem dodat, že pes je tak 2 roky starý a středně velký

Takový, že patří do rukou jen zkušeným psovodům a to jen ve specifických případech. Útěky bych za takový případ nepovažovala, tam by se hodilo psa spíše důsledně vychovat.

Nám velmi pomohl a o žádné krutosti nemůže být ani řeč. Vystačím si maximálně s pípáním a vlastně, když to vezmu do důsledku, bohatě stačí už jenom to, že má pes obojek na krku a hned si hlídá vzdálenost. Přímo ten el. impuls na nejnižší úrovni dostal za celou dobu možná tak 3x a jinak opravdu stačí pípnout.

Jedná se o dospělého (6 let) velkého psa z útulku, který stoprocentně (ač při předávání do útulku tvrdila opak) zametal i se svou původní majitelkou, která ho vychovávala od štěněte.

A co se týče otázky, jestli to pomáhá... Musím říct, že jsme nejdřív obojek půjčili na zkoušku (po dvou měsících neustálé snahy o výchovu na stopovačce jsem byla opravdu unavená) a hned na první procházce pes pochopil (bez použití el. impulsu, pouze pípnutím), že prostě nevezme kramle a nezmizí kdesi kilometr daleko v houští.

Nevím no, my máme dost velkýho a zlobivýho psa a vůbec nám to nepomáhá Navíc mi to nepřijde zase tak "výchovný" a už vůbec to podle mě není bezpečný, takže to téměř nepoužívám.

My ho taky měli půjčený na zkoušku, kvůli neustálému štěkání. Ze začátku pomáhal, dávali jsme jen slabé impulsy a pes se začal chovat slušně, i když jsme ho jen nasadili. Později si asi uvědomil, že mu obojek vlastně neubližuje a štěkal vesele dál

My ho taky meli pučenej a zkušenost nic moc. Taky že se rozběhla pryč a nereagovala na přivolání. Jenže ta naše to pochopila tak, že tam na louce se děje něco špatnýho, místo ke mně zdrhala kamsi uplně do pryč a pak jsem ji na tu louku dlouho nemohla vůbec dostat. Přebrala si to v tý hlavičce jinak 😊 takže jsem se musela vrátit ke stopovačce. Teď docela dobrý, akorát jak vidí zvěř, je to v čudu. Jinak poslouchá pěkně.
Zkus spíš tu stoppvačku, uvidíš.

Reaguji na Ellenuschka:
To je zajímavé; já teda většinou, co jsem se s někým bavila, tak měli stejnou zkušenost jako já - že to fungovalo okamžitě.
Taky jsem se bála, že by mohl zdrhnout někam úplně do pryč, ale přesto, jak mě měl obvykle venku na háku, tak jak šlo do tuhého, hledal záchranu u mě. A na tu zvěř to funguje naprosto spolehlivě, to už jsem ho "odpípla", i když měl zajíce přímo před nosem.
Obojek jsem používala soustavně asi 3 měsíce - tak, že bez něj prostě nevylezl ani před barák.
Po té době vlastně celé léto chodil normálně bez obojku, ale teď, jak se na podzim zase různě rojí zvěř, radši mu ho dávám pro ten klid. Pouze ale na dlouhou procházku, kdy procházím lesíkem; jinak taková ta ranní a večerní rychlovka se obejde bez obojku.

Teorie říká, že ten obojek by měl pes nosit týden bez použití ve dne v noci furt, aby si to nedal do souvislosti, že obojek - šok - musí poslouchat, bez obojku si může dělat, co chce, protože se nic nestane. Měl by být jen na výcvik, než se to naučí spolehlivě, pak už by se neměl nosit.

Reaguji na Ellenuschka: Nic proti teorii, je to hezky řečeno.
Nicméně pro mě je prioritní bezpečnost psa a pokud vím, že obojek zabrání tomu, aby mi psa odstřelil nějakej bláznivej myslivec, tak jde veškerá teorie stranou a mám-li pocit, že budu víc v klidu, prostě ho použiju podle potřeby.

Jo, jasan, já se nehádám, jen jsem psala, jak by to "mělo správně fungovat". Sama vim, že praxe je jiná, kór jak jsem psala o tý mojí trubince, jak to nepobrala 😊 S tou zvěří prostě na podzim a v zimě problém je, většinou touhle dobou lesy omezuju, chodíme radši na louku nebo holt na vodítku. Máme ještě jednu starší, 6 let, a ta už krásně pochopila, že stejně chytí p.rd a už se ňákou zvěří nevzrušuje, ví, že piškůtky mám já, tak kam by zdrhala 😊 Jinak, pokud to takhle ukázkově funguje, tak super.

Já bych ho svému psovi nikdy nedala, ale nijak to neodsuzuji i když v některých případech mi to spíš připadá jako pohodlnost páníčka. Co se týče funkčnosti, tak nemůžu poradit, protože nemám vlastní zkušenost a ani nikdo z mých známých tento obojek nepoužívá, ale před pár dny jsme při venčení narazili na paní, která ho na svém psovi měla. Podle toho co jsem ale viděla, tak moc nepomáhal. Její pes se rozběhl za naším, paní mu dala ránu, pes zakvičel - ano, zakňučel a docela dost až jsem si myslela, že jeden druhého kousl, ale paní jak řekla "dala jsem mu ránu", ale pokračoval v běhu dál, na zavolání i tak nereagoval. To pro mě byla dost odstrašující podívaná.

Ahoj , obnovuji téma. Asi 3 měsíce mám asi ročního psa z útulku, buďto mallorská doga, nebo kříženec, kdo ví. Cvičíme metodou pozitivní motivace. Ve všem se zlepšuje, v přivolání i poslušnosti, až na jednu věc. Je úplně mimo, když vidí koně. Bohužel už šlo o život nejen jemu, ale i mně, když jsem se ho snažila odchytit Klasické přivolání nefungovalo, honila jsem ho asi 15 minut, dokud nepadl únavou. Nechtěla bych ho do konce života vodit na vodítku, přeci jen koně nejsou v Praze tak časté.. Cvičitelka mi navrhla korekci chování pomocí el. obojku. Máte s tím některá zkušenosti? Díky!

Viděla jsem psa,který díky obojku žije na pozemku bez plotu a neodejde za hranici pozemku.
Obojek už nepotřebuje,ví moc dobře,že vždy dostal ránu a už se ani k ohradníku nepřiblíží. evidentně to funguje.
Nebyl problém postavit plot,ale pes bez problémů plot o výšce dva metry plavně přeskočí a majitelé nechtěli kolem pozemku třímetrovou zeď.

Pokud žijete v Praze, tak se dají vychytat místa na venčení, kde koně nepotkáte.
EO je dost nevyzpytatelný, na některého psa fungovat může na některého ne...viz.příspěvky výše...Pokud cvičíte metodou pozitivní motivace, je zbytečné to pokazit el.obojkem...spíš bych se ho snažila naučit, že koně nejsou nic, co by mu mělo vadit nebo je nějak řešit...