Dysmorfofobie po plastice nosu

majolenka26
ja som bola v priebehu 16 mesiacov 3krát operovaná... Ak sa mi nos začne kriviť, alebo niečo podobné, asi sa obesím... Konzultovala si to s nejakým lekárom, napr. ORL?

ano, mám zkřivenou i nosní přepážku, prý to ale není důvod pro pokřivení nosu. Prý má někdý nos velmi dobrou paměť a stahuje se tam kde byl původně. Musím říct, že už mě takové myšlenky napadly, ale zatím odolávám. Proč 3 operace v tak krátké době, jestli se můžu zeptat? Měj se hezky M.

Dobrá, tohle slovíčko "dysmorfofobie" znamená podle slovníku cizích slov chorobný strach z vlastní ošklivosti, ze subjektivně či objektivně nevýhodné změny vzhledu, z nápadnosti vzhledu nebo z tělesného znetvoření, často vede k sociální izolaci.
Hm, tak strach z vlastní ošklivosti jsem neměla ani před opkou ani po ní... Já totiž celkově ošklivá nejsem (ani jsem nebyla)..., vadil mi akorát nejvíc nos. V 18 letech jsem něco mlela o plastice nosu, ale nakonec jsem si vždycky řekla, že já jsem přece nad věcí a jít na plastiku je vlastně pod moji úroveň (já jsem zamlada o kluky nikdy neměla nouzi... dodnes si udržuji svoji původní váhu cca 63 kg při svých 179 cm a sport je pro mě droga).
Nicméně s nosem jsem nikdy spokojená nebyla, ale říkala jsem si, že časem ve zralejším věku takové blbosti řešit nebudu. Zvlášť když vím, že jsou lidi, kteří v nemocnicích bojují s nějakou těžkou nemocí o svůj holý život (a to byly i případy z mé rodiny). Prostě pořád jsem si říkala, že jsou na světě horší věci. No, prožila jsem si slušnou řádku let ve spokojeném manželství, mám rodinu, běžné starosti..., ale jak jde vidět, tak se nic nezměnilo, přibyly akorát vrásky, člověk cítí, jak nezadržitelně stárne... je mi 38 a stále jsem se tu a tam při pohledu do zrcadla zasnila, jaké by to bylo fajn, kdybych přece jen tam šla... Teď po opce opravdu lituji ztráty toho času, po který jsem svůj nos před zrcadlem řešila a pokud tohle čtou ženské, které řeší svůj nos (nebo něco jiného) už ve svých 20 letech a na plastiku nepůjdou už v té době, tak docela věřím tomu, že tohle budou řešit i ve 40.

Holka zlatá, až Ti půjde na 50, tak uvidíš, že nejenom nos, ale i ostatní části těla si dělají, co chtějí ( brada se zvětšuje-špičatí, lícní kosti jsou širší - celkově obličej je širší, nos se zvětšuje a může se křivit i nos neoperovaný jako u mě před operací, mění se obočí, prohlubují se vrásky, mění se čelo, vlasy ustupují). S tím souvisí i nižší sebevědomí starších lidí, kteří už se nevyrovnají ani bystrou myslí ani svým vzhledem těm o 20 let mladším. To jsou prostě projevy stárnutí, s tím se každý musí smířit. Ale smířit se s tím, to je umění... moje nejstarší kamarádka má přes 50 a nedávno mi plakala na rameni, jak je nešťastná (má problémy s manželem) a řekla mi mezi větami, že teď po padesátce si připadá jako mladá duše uvězněná ve starém těle...
No, já si tou operací to stárnutí na chvíli osladila, prostě jsem si udělala radost a trochu i zvýšila sebevědomí, takže s nějakou dysmorfofobií na mě prosím Tě nechoď.
Až budeš mít třeba těch 50, tak budeš věci vidět jinak. Spoustu lidí si myslí, že plastikou se stane něco úúúžasného, že se najednou všechno u nich změní. Ale zbytečně se to zveličuje. Jde jen o to udělat si radost a zvýšit sebevědomí (které ke stáří člověk taky docela potřebuje).

majolenka26
Řekl ti tvůj chirurg k čemu došlo, proč se to tak děje? Nechápu přímo souvislost z tou psychickou poruchou - pokud se nos bortí není na tom, že jsi z toho špatná nic divného, ale chce to hledat spíš pravou příčinu. Nebo to špatně chápu?

Myslím, že je rozdíl přirozené stárnutí těla a změny po provedené operaci. Je mi 30 let, určitě už se objevují vrásky, šedivé vlasy, to beru jako něco normálního. Když se ti ale začne deformovat nos a ty víš,že to není ničím jiným než tvým nesprávným rozhodnutím před lety, je to něco jiného.

ale pak je to přirozená deprese z výsledku, ale ne dismofofobie. To je nemoc. Ty seš prostě jen nešťastná z toho, co se děje. Na tom není nic fobického. Doufám, že ti s tím někdo může pomoci. Bylas na konzultaci někde jinde? M.Absolonové se taky bortil a dali jí ho dokupy. Držím ti pěsti.

majolenka26
nos po prvej operácií bol úplná katastrofa, plakávala som, keď som sa videla v zrkadle. Po 3,5 mesiaci som si vydupala reoperáciu, zo začiatku bol ten nos fajn (aj keď mi zle zrástla dierka - bola som otvorenou metódou a z určitého uhlu vyzeral veľmi krivo). Ako postupne odpúchal a "sadal" špička mi ovisla a spravil sa mi previs medzi dierkami. Kosť bola v pohode, ale špička sa mi absolútne nepáčila, čo mi potvrdil aj doktor, ktorý vykonal 3.operáciu. Zase som bola otvoreným spôsobom, lebo mi musel zobrať štep z prepážky a vymodelovať mi novú špičku. S tým, čo som tam mala sa už nedalo veľmi pracovať. Plus mi obstrihal jazvu na špičke. Teraz už len záleží, ako mi kože priľne. Dr. vravel, že ju mám hrubú a mám jej veľa, tak to nevidím na pršinos

majolenka26
Máme tedy nesprávný název tématu? Jak to zlepšíme?

Ahoj,
Já teda taky moc nechápu, jak souvisí dysmorfofobie s nosem, který se kazí, křiví a jiné. Jako je mi moc moc líto majolenko, že se ti tohle děje a dovedu si představit, že je to těžké a nevíš kudy kam. A přeju ti, ať ti s tím nějaký lékař pomůže. Ale tímto způsobem se tady akorát straší lidi, kteří už mají tolik strašáků ve formě špatně zhojených jizev po operaci apod. Pozitivní přístup udělá své a já ti přeji, ať je ti líp! A všem ostatním, ať je dysmorfofobie nezmate a neodradí!

Afro
např, já, mám ze všeho hrůzu, připadá mi, že se tyhle problémy na mě najednou začaly po operacisypat a před operací jsem slyšela chvály..
majolenka26
jaké řešení ti pan doktor navrhl? Bude ti dělat reoperaci? Je to odborník, snad bude vědět, jak ti pomoci..

Afro a Arnika
já jsem článek nazvala Pozor na dysmorfofobii ! Nešlo mi o zhoršení situace po operaci, ale spíše důvody, které nás k provedení operace vedou.
Ahojte

A co se týče toho strašení. Chci aby se ti, kteří o jakékoli plastice uvažujou, hodně rozmysleli a uvědomili proč do toho chtějí jít.

Myslím, že jsem na svůj nos byla až přehnaně zaměřená už od puberty, vadil mi, stále jsem se pozorovala a byla s ním nespokojená. Teď si myslím, že jsem byla spíš nespokojená sama se sebou a nos byl ten, který to odnesl.

Petti a co se děje? Hrůzy z jakého důvodu, jestli to tady nechceš rozepisovat, pošli soukromou zprávu.

Řešení nenavrhl žádné, byla jsem u něj asi před měsícem, neviděl to nijak dramaticky a další operaci nenavrhl.... Ještě horší je, že nos mě pořád bolí, je hodně citlivý, psala jsem mu včera maila, jak se mi to neustále zhoršuje, tak doufám, že se ozve, nebo se nějak domluvíme.

Doporučuju těm, co jsou již po operaci, aby to tady nečetli a zbytečně se nestrašili, protože už to stejně udělali, tak proč se nervovat

Mně ta operace velice pomohla a kdybych se měla znovu rozhodnout, tak bych to udělala zase, protože jinak bych ten frňák řešila celý život, to vím.

Co se s ním stane za pár let, to nevím a ani to zatím neřeším. Taky si myslím, že za pár let už bude plastika zase někde jinde a možná nám pak ty naše zborcené a rozjeté nosy opraví mávnutím ruky. Před lety by taky nikdo nevěřil, co všechno půjde vylepšovat a jaké budou metody....