Cituji lucinkaf: takže je to jen na dohodě manželů?
Ano, budoucí manželé se před svatbou musí dohodnout na příjmeních pro sebe i pro děti.
Jersika
Tak to je fajn, že seš s tím spokojená
Docela chápu tu větu o ztrátě kousku identity, taky mě to nejednou napadlo, navíc mi se třeba mé rodné přijímení líbilo víc, než manželovo, ale ono jak jsem záhy zjistila, je to strašně nepodstatné, o nic nejde, zvyknout se dá rychle a teď už se mi po bývalém vůbec nestýská
A mít dvě, třeba v práci je nutné se představovat oběma, při telefonování, no jak se znám, mi by se to motalo, byla bych otrávená a beztak jedna z těch, co volají na matriku a chtějí to změnit
Tak to já řeším plně něco jiného...jsem rozvedená a mám dcerku...máme stejné příjmení,ale až jednou se třeba vdám a budu mít další dítě...Verunka jediná se bude jmenovat jinat... což mě docela trápí..ax.manžel by nikdy nepřistoupil na změnu jejího jména
Tygřice
mně se právě přítelovo líbí víc než moje, klidně bych si ho vzala hned i bez svatby
lucinkaf
U nás je to tak, že manželovo .
Jinak já si to taky nedokázala představit, už na základce jsem se s holkama podepisovaly příjmením svých "manželů" )), vyloženě jsem se těšila, jaký že to příjmení bude , ale časem... Prostě jsem to byla já..Taky se hodně zabývám numerologií a tohle příjmení jsem si chtěla nechat, radši přibrat to jedno navíc, než se ho vzdát úplně . A taky, jak píše i Miinka, něco jsem už dokázala, mám je na diplomech, na všech svých úspěších a s cizím příjmením by mi připadaly, jak kdyby je získal někdo vzdálený, kdysi dávno..brrr.
tak to já jsem se o tomhle hodně bavila s tetou.která bohužel musí dát své příjmení svému dítěti, otcovo nechce, páč jí okrad a utekl. ale není nic moc.typicky český a děti se posmívali. taky bych se ráda vzdala svého příjmení. příteli ho sice hodně kazí, páč mu nerozumí, není tak běžné, ale mě to neva. radši než to moje, až se někde stydím představit. není nějak hrozně ale itak
já toho zase tolik nedokázala, mám střední a konec..navíc jméno Iveta v mém okolí není běžné. Dokonce žádnou neznám
Cituji dzivetka: navíc jméno Iveta v mém okolí není běžné. Dokonce žádnou neznám
jejda, tak to já znám Ivet pět
linsdaylohan
To je vážně divný, že Vy ho tam nemáte.. Tak se na to zkuste zeptat na matrice, my se na všechno ptali (byla tam šíleně příjemná paní, povídali jsme si o všem snad hodinu, samo jsme nakonec skončili u koček ..) a opravdu, nebyl problém. Jojo, i to, jak se budou jmenovat děti, musíš do těch papírů vypsat, a to i když žádné nechcete.
Cituji Tygřice: Tak to je fajn, že seš s tím spokojená
MOC jsem spokojená.. Navíc, když jsem to řešila s kamarádkama, tak to bylo půl na půl, půlka si zvykla, druhá půlka byla nešťastná, dokonce kámoška, která má příjmení manžela už 8 let! Vůbec by mě to nenapadlo.. Je to strašně individuální, proto, kdo ví, že by ho to bolelo, ztráta jeho vlastního příjmení, ať si ho nechá, komu je to vlastně jedno nebo se těší na nové, ať si vezme manželovo, to se nedá zobecnit! Tygřice, je fajn, že i Ty seš spokojená ...
řikala teta že se za příjmení přestala stydět, když byla kdesi na soutěži nebo co v německu a oni jí ho tam zkomolili a ona jak nerozuměla tak se nehlásila. od tý doby ho bere jako jakž takž..ale pro dítě by si ho nevybrala.no jo, ale nedalo se nic dělat
Cituji Tygřice: Tak ale to je super vyhlídka
viď, ale jak to zařídit?
Cituji lucinkaf: viď, ale jak to zařídit
Já myslím, že by to šlo. Na matrice můžeš požádat o změnu příjmení (i křestního jména), musíš doložit důvody, zadarmo to také není. Ale teoreticky by to šlo.
Mě nevadí, když si nechávají holky příjmení obě dvě, ale připadá mi trapný, jak používají ten americkej výraz, to se vždycky musim smát...Romana Jákl Vítová......Je to fakt trapnost nad trapnosti.
Cituji Miinka: musíš doložit důvody
no právě, já vím, že to jde, dělala to mamka kamarádky, po smrti jejího otce se chtěla jmenovat jako on (Emil), tak se přejmenovala na Emílii a nechala si dát jeho příjmení...Jde o to, jak moc na ty důvody koukají. Ono ani vlastně nejde o to, že by se mi moje příjmení nelíbilo, já jsem na něj pyšná díky lidem, po kterých ho mám, ale přítelovo se mi prostě líbí víc a mám pocit, že mě to posune někam dál. Já to mám vůbec takové pohnuté, vždy mě to táhlo z domova pryč a to jakkoliv, a dnes je to sice lepší, ale pořád mám pocit, že musím být co nejdál jinak, když už ne tím, že bych se s rodinou přestala vídat, což nechci. Prostě nemám na svoje příjmení dobrou vzpomínku, i když jsem na něj pyšná. Mlátí se to tam jak nudle v hrnci a mám pocit, že jiné příjmení to vyřeší za mě
Cituji Lindees: Mě nevadí, když si nechávají holky příjmení obě dvě, ale připadá mi trapný, jak používají ten americkej výraz, to se vždycky musim smát...Romana Jákl Vítová......
Mě to zase připadá lepší a ušetří se čas těmi 3 písmenky. Ale třeba před pár lety mi volal šéf domů (ztratila jsem mobil), zvedl to táta představil se a šéf se mu omluvil, že volá špatně. Tohle se několikrát opakovalo, než jsem to zvedla já. Šéf se strašně divil, pro něj to prostě byly dvě různá příjmení (např. Novák a Nováková berou cizinci jako 2 různá příjmení)
Hm tak to si nemyslim, je to jen prostě to, že češi neumí vymyslet nic jiného než neustále někoho kopírovat. Pokud se chtějí blížit cizině, tak ať se tam proboha odstěhují a je to.Za chvíli tady budeme Ježíškovi říkat Santa claus a všechno checkujeme, už je to fakt děsný a o tom příjmení ani nemluvim.......A pokud cizinec neumí poznat první počáteční písmenka ve slovech Novák a Nováková, tak to má docela blbý
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.