Druhý pejsek na cestě - vaše tipy, triky, rady

Kakula
Náš byl taky dominantní vůči všem, jenom vůči "slečně" si nedovolil absolutně nic. Dokonce jsme časem museli dávat pozor, aby ho moc neutiskovala, taková to byla dračice. Kastrovaný nebyl ani jeden, ale po zkušenostech bych nechala fenku vykastrovat. Umřela po operaci zánětu dělohy, bylo jí sice už 14, ale jinak byla úplně zdravá a nebýt tohoto mohla ještě v pohodě žít. Na veterině mi tenkrát řekli, že se má kastrovat ještě před prvním háráním, tak se na to někde zeptej.

taky mám čerstvou zkušenost v sobotu sme donesli našemu 11 letému dědouškovi kamarádku-9 týdenní štěně....seznámili sme je na neutrálním místě před domem a pak je zavedli společně domů-první starý,za ním mladá ...ta se ho vůbec nebála ani nic,on byl první den vystresovaný-naráz už nemá vše pro sebe..ani nemohl spát...ale každým dnem je to lepší,dnes už vedle sebe spali a ok...samozřejmě má každý svoje, oba krmím 4x denně odděleně a malou hlídám aby staříka nebuzerovala...myslím že za pár týdnů už budou nerozluční parťáci a první volám a hladím ho,aby se necítil odstrčený a je na ni strašně hodný (ale počítám že v pubertě se už na ni ohradí když ho bude moc štvát-dospělý pes neublíží štěněti,proto ji tak zázračně toleruje)

noranora
to je hrozně smutný rozhodli jsme se mimi odložit o měsíc dva, aby náš stávající pejsek měl čas se vzpamatovat z kastrace.. a nebyl ze všeho ještě vystreslej, že se o nás najednou musí dělit a doma mu pochoduje další malej čertík..
u něj je ta kastrace nutná, protože je majetnickej na fenky kamarádky a navíc neni soudnej co se velikosti soupeře týče, na JRT je drobnější, ale po psychický stránce převyšuje i tu nejvyšší dogu, pomalu jim nevidí na koule, to mu ovšem nebrání na ně vrčet a případně startovat a sápat se na ně.. nedá se mu to dostat z hlavy, má to prostě v sobě, nějak se mu ta horkost zdrcla v palici-doufáme, že kastrace ho umírní, protože stávajícím tempem by se taky jednoho krásnýho dne mohlo stát, že si z něj udělá nějakej hafuša zákusek..

Mishaaa
nad tim krmením jsem taky přemejšlela, že je budu muset asi separovat..
v čem je mi naší zatím fiktivní fenky líto předem už nyní, je nejspíš její nulová šance pohrát si s vlastní hračkou.. pejsek by totiž moh být zaměstnán jako testovač-ten zmorduje absolutně každou a asi mu i potrvá vyrovnat se s variantou-není všechno moje..??!

Kakula
Nejsmutnější na tom je, že jsem v průběhu jejího života vystřídala asi čtyři veterináře (jeden šel do důchodu, jeden se odstěhoval atd.) a VŠECH jsem se na kastraci ptala. A všichni mi řekli, že se to není nijak nutné. Pak začala Norinka tloustnout a hodně pila, takže jsem s ní zase běhala po doktorech, dělaly se jí testy z krve na cukrovku atd., ale nikoho nenapadla pyometra (zánět dělohy). Tohle trvalo asi 4 měsíce, kromě těchto příznaků byla v pohodě. Pak jsem jednou ráno viděla, že je jí zle, veterinář ji okamžitě poslal na kliniku na operaci, kterou právě nepřežila. Nejhorší bylo, když mě na té klinice seřvali, že jsem ji "odstřelila" já, protože jsem ji nedala kastrovat včas. Takže opravdu doporučuju všem, pokud nechtějí štěnátka, aby to udělali.
Jinak teď máme pejsana z útulku (ten původní Norinčin parťák se dožil krásných 18 let), je to takovej mrňavej voříšek a dělá přesně to, co tady popisuješ. Včera u nás byla manželova teta s jejich novým štěnětem (fenkou). Je jí 5 měsíců, ale je už dvakrát tak velká jak náš borec. Ten okamžitě nasadil takovej ten uchvácenej připitomělej výraz a začal se po ní sápat, ale výš než ke kolenům se nedostal.

Mají každý svůj pelíšek. V praxi to vypadá tak, že Hipík se nasáčkuje v noci do postele k nám, pak sleze a natiskne se na Toniččin pelech, potom si vleze na svůj a tak počád dokola... Tonička spí v noci jako dudek stále ve svém pelíšku. Přes den zabere Hipíkovi jeho pelech a ten zas naši postel

Hmm, také jsme měli takového psa, říkali jsme mu psík prudík a poslední kamikadze, vím, co je to za nervy... Kastrovat jsme ho kvůli tomu nedali. Všechny souboje přežil, umřel v souvislosti s epilepsií ve 14 letech.
Počítej s tím, že to může trvat i 6 měsíců po kastraci, než se pes trochu zmírní v projevech startování na ostatní psy a ani potom to nebude na 100%.
Hipík nebyl před kastrací, mimo puberty, kdy se dost vymezoval vůči ostatním psům, žádnej velkej rváč, ale ani teď, když na něj nějakej pes zavrčí, ho to nenechá v klidu a musím ho hlídat, aby psa nezvalchoval.

Neměli na tebe co řvát, byla to jednoznačně chyba veterinářů, že to nepoznali... U Toničky to probíhalo naprosto stejně – jediný příznak bylo, že víc pila a mě se zdála "nějaká divná", typické příznaky jako páchnoucí výtok, teplota a nechutenství vůbec nebyly.
Doma jsem jí testla na cukrovku a zánět močáku a pro jistotu jsem šla za vetem, aby jí udělal sono – to prokázalo zánět a druhý den šla na operaci.
Vyděsilo mne, že jsem třeba mohla přijít z práce a už by na všechno bylo pozdě...

noranora
to je mi strašně líto, je hrozný, že jim člověkm nemůže pomoct sám, tak jak by chtěl-protože s nima žijeme takovou dobu, známe je a okamžitě poznáme, když něco nehraje.. natrefit na tolik lajdáckejch zvěrolékařů je hroznej pech.. a ještě horší osočení toho posledního :-/ člověk kdyby nebyl zkroušenej z momentální situace, dal by jim facku, aby se probrali viď.. tchyně dělá na městskym úřadě a v jednom kuse udává pejsky z popelnic atp. .. nedávno tam měla asi roční stafordku, co ji někdo nechal v lese, pravděpodobně se bránila a nechtěla tam zůstat, tak jí zmlátili, dehydrovaná, podvyživená atd. ..jenom to píšu už se mi hrnou slzy do očí! lidi jsou strašně krutý, jak k sobě samým, tak i k těm všem zvířecím, co jsou jim oddaný bezmezně

toni
ano počítám, kolegyně má kokra co začal ve finále uzurpovat i je v rodině-v oblibě byla pouze nejmladší dcera, kterou se rozhod bránit před všema a vším.. po poradě se zvěrolékařem došlo na kastraci, trvalo mu to 3 měsíce, ale zklidnil se.. na zákrok šel v 6 letech tušim..
našemu jsou dva-někteří doktoři tvrdí, že kastrace na uklidnění dominance nemá žádný vliv, někteří že ano.. zkusit to chci, množit ho bych si nelajzla, protože podle mě nemá náturu vhodnou na další přenášení-takže nic horšího než že z něj bude dál terorista se nestane.. byl hodně dominantní odmalinka, snad ve třech čtyřech měsících se už stavěl na všechno co mělo natolik sebevědomí, aby mu to dalo najevo třeba packou položenou na jeho záda nedej bože zavrčením nebo očucháním jeho zadku.. odkládám kvůli tomu i jeho další výchovu, agility atp. protože jakmile si kdekoli občůrá pár kmínků, okamžitě je pozemek jeho a další okulený pejsky bere jako vetřelce a dává jim to náležitě najevo.. absolutně bych ho nepřinutila, aby se soustředil plnou hodinu na něco jinýho než na bublání jeho krve..

určitě je to pro začátek lepší, aby po ní zbytečně nevystartoval když by si bránil svoje,aby pak neměla hned negativní zážitek..záleží jaký má vztah k druhým pejskům
náš je hrozně tolerantní,už mu jednou do žrádla vlezla (na 2 vteřiny) a on nic...

toni

Zaplaťbůh, že to dobře dopadlo. Jsou to oba krásní čumáčci.
Kakula
Máš pravdu, ta bezmoc je nejhorší. Teď se snažím aspoň to vynahradit jinde, když Norince už pomoci nemůžu. Máme toho našeho chlupáče z útulku, byl původním majitelům odebraný pro špatné zacházení a je radost vidět, jak se dal dohromady a je u nás šťastnej. Aspoň někomu dělám radost.

noranora