tak to já si nestěžuju,není to tak často jako zezačátku,ale dáváme si navzájem drobnustky,občas dotanu kytičku jen tak,zejména po výplatě,protože vydělává zoufale málo..
nedostávám a ani mi to nevadí. Samozřejmě klasika narozky, svátek, vánoce jsou jasný. Můj přítel to v rodině taky nazažil, takže to neměl kde pobrat. Občas si koupíme nějakou sladkost, ale nějak to nepřeháníme.Určitě by mě občas kytička potěšila, v létě třeba i utržená, ale to mi nikdy nedával ani bývalej a když jednou jo, tak jsem ho pomalu podezřívala co provedl, pak jsme se tomu zasmáli, i když později jsem poznala, že to stejně nebylo jen tak. Mě taky potěší, když někdy přítel uvaří a nebo udělá něco sám od sebe...někdy je to i lepší než dáreček
Nedostávám. A rozhodně si za to můžu sama. Chovám se tak, že vlastně nic nepotřebuju, že všechno zvládnu sama... a potom se divím, když mě tak po čase začne okolí vnímat.
Musím vám holky trochu závidět ten můj taky neni zrovna nadšenej romatnik co by mě každý týden zahrnoval kytičkou, dárečkama.....ale co se dá dělat.I takovej chlap může mít upřímě rád.
Musím vám holky trochu závidět ten můj taky neni zrovna nadšenej romatnik co by mě každý týden zahrnoval kytičkou, dárečkama.....ale co se dá dělat.I takovej chlap může mít upřímě rád.
Cituji vicky: aspon lízatko
Jako co se týče jídla, sladkostí.... to si vždycky kupujeme navzájem jednou já jednou on...ale neni to jako překvapení.prostě jsme v obchoďáku, joo dobře řeknu na tohle mam chut, on že dobrý, že mi to koupí....
Ale takový to, že by mi najednou večer přines bonboniéru, řekl "miláčku, to je jen a jen pro tebe" a dal mi pusu... to bohužel ne
Holky tak to ja si zase nemužu stěžovat,minulej měsic jsem přišla z prace tak na posteli ležel laptop a ted v sobotu přišel z pošty a donesl mi botičky,ktery jsem ani nikde v obchodě neviděla sice jsem si je musela vyměnit za větši ale bylo to fakt moc pěkný
jo to já mu několikrát kupovala nějaký srdíčkový milky a tak, ale to on ani ne ale když jsem spolu byli první rok, tak uznávám, že mi jen tak koupit třeba tričko nebo voňavku... tak mám aspon na co vzpomínat
vicky u nás to taky neni nějak pravidelně ted zase rok budu koukat.Ja myslim,že ty chlapi to tak neproživaj jak my.ja když třeba dostanu neco sladkyho tak to hned nesnim a prostě si to uživam,ze jsem to dostala a ten muj kdyz mu něco dam tak řekne hm dik a za ř vteřin je to v něm
Můj přítel mi dárečky moc nekupuje, ale vůbec mi to nevadí, protože on sám ví, že nějakým oblečkem, šperkem nebo podobnou pitomostí by u mně nezabodoval.
Ale úplně mně dostane, když přijdu domů a tam je upečený třeba medovník(sice z prášku,ale to je vedlejší). Přijde mi to takové roztomilé, když si hi oředstavím jak peče
Ale abych mu nekřivdila, tak jednou jsem přišla domů a tam byly, svázané velkou mašlí, nové lyže.
Tak u nás klasika-vánoce, narozky, svátek-ehm, někdy zapomene. Prostě není na překvapení a mě to nevadí. Jakého jsem si našla, takového mám. Také nemám tendence mu kupovat dárky. Není to zvykem ani v jeho, ani v mé rodině-tak asi proto. Kdyby přinesl kytku, tak si myslím že něco provedl
vicky to 100% Možna kdyby to dostal jak my jednou do roka tak by to i zarámoval ale nevěřim tomu ten by to stejně do sebe šoupl.mě třeba jen tak neřekne že mě ma rad,nebo že mě miluje ale jak mu dam narvanej taliř tak v tu chvilku mě miluje hrozně.
jooo Léňo... rozumim rozumim jediné co si nechal bylo perníkové srdce z vinobraní a to proto, že jsem na něj hodila vražednej pohled když měl v úmyslu ho slupnout na posezení Já mu dělám sušenky, které si oblíbil a vždycky když je po mě chce tak je takový hodný a nesmlouvavý... to bych je ale musela dělat každej den
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.