Dojíždění do práce obrovské vzdálenosti

Reaguji na beliveme:
uff tak 200 km je docela síla kldině bych si tu práci nechala ujít.

Já v Praze pouze pracuju a stačí mi to. Jsem rodilá vesničnka, cesta mi trvala 1 hod 15 min, pak jsem tam teda rok žila s přítelem v podnájmu a bylo to pro mě něco hrozného. Nevrátila bych se tam ani za nic, na drzhou stranu výhody to určitě má. Odstěhovali jsme se na okr. Nymburk a teď mi cesta trvá pouhých 45 min. Projedu skoro 1.500,- Dojíždím vlakem a ačkoli je to sotva hodina, cestovaní mě po 12 hod v práci unaví ještě víc, ve 21:10 přijdu domů, rychle se vypravím do postele a ve 4:30 budíček, druhý den znova. Tak velké dojíždění jak píšeš by pro mě bylo nepředstavitelný.

Tak to se ti klaním, máš můj obdiv, toto bych nezvládala. Nejsem schopná hned po příchodu domů jít lehnout a spát, musím mít pár hodin na to, abych vstřebala co se stalo za ten den..a stejně ještě kolikrát neusnu

Reaguji na Soniik:
dojíždím už skoro 10 let takže jsem už zvyklá. Já to mám tak, že jakmile za sebou zabouchnu dveře od práce tak vypínám, pracovní starosti hážu za hlavu a na práci ve svém volném čase nemyslím. S tím spaním, jak lehnu tak usnu, to je možná výhoda. Nemám to takto teda každý den, pracuju na krátký x dlouhý. Tento režim mě čeká tento týden už po druhý

Tak já nevím, většina nadnárodních firem zaměstnance stále přijímá a platy jsou tam nadstandardní. Samozřejmě musí být člověk kvalifikovaný, ale to přece i v Praze. My teď taky přijímáme zrovna. Kamarádka měla tu práci do dvou týdnů. Takže ono se to nedá takto paušalizovat. S Ostravou to beru, nahoru od Brna to asi není žádná výhra.

Tomu i věřím, ale ekonomkou nemá člověk v Brně moc velkou šanci se uplatnit, ze spolužáků tam nikdo dobře placenouz práci nenašel, většina nenašla ani práci

dojížděla bych vlakem a jízdné by mě vyšlo líp,jak celá garsonka...dívala jsem se a ta stojí cca 6-7 tis. a to zapadlé a né moc vábné + poplatky,to je skoro 9-10 tis. a jízdé by mě vyšlo cca na necelých 5 tis....klidně bych tu bydlela,ale,jak říkám,nemám tu nikoho,měla jsem aspoň přítele a teď?sama někde v Praze v garsonce?...mám už hold takovou povahu,že si s někým potřebuji povídat,smát se atd. V Praze se i docela dost bojím....je to dilema,jak blázen...ale bez práce nemůžu být,to je jasné...

vidíš a já bych vstávala ještě později,jak ty a doma bych byla stejně,jako ty mám pracovní dobu,od 9 do 18,kdybych mohla dělat třeba klasicky do 14-15,tak neřeším nic...doma bych byla v 18-19 hodin...no uvidíme

Můžeš přeci s někým spolubydlet, a to vychází většinou kolem 3 - 4. tis. včetně všech poplatků a že by si neměla při spolubydlení s kým mluvit by ti nehrozilo, navíc si můžeš hledat bydlení podle místa práce, aby si to měla co nejblíž.

Tak to zkus, uvidíš, jak Ti to půjde tak ten měsíc a pak uvidíš. Pkud ti to bude vyhovovat, tak není co řešit, ale pokud ne, tak bych to třeba ještě přečkala do října, kdy většinou začíná VŠ(myslím) a přes prázdniny bych si hledala podnájem s nějakými studenty např., Myslím, že před začátkem VŠ určitě něco seženeš. A na víkendy můžeš jezdit domů. Taky bych si zpočítala kolik by mě vycházela cesta a pomeřila to s nájmem a uvidíš

Mě by 2 hoďky nevadily, protože mám cestování ráda, pokud teda není přeplněno :/. Ale pouze vlakem, autobusem bych takhle dlouho cestu nesnesla, dělá se mi v něm špatně. Ale ve vlaku vpohodě, vzala bych si knížku, notebook, svačinku, kafíčko .. Ale tak tohle se asi taky věkem mění

určitě lepší než busem; předpokládám, že spěšným, který nezastavuje ve všech "kotěhůlkách"

tady jsi si sama odpověděla, co je pro tebe nejlepší, tak ti přeji, ať ti dojíždění nevadí
navíc pokud jsi v Praze po práci jela na byt, kde jsi trávila zbytek dne, tak to jeď radši domů a buď tam, kde jsi spokojená

ale slečna pracuje krátký a dlouhý týden, takže má čas se zregenerovat, než kdyby dojížděla denně - to už by tam určitě nepracovala, protože by nevydržela 10 let takový zápřah

Já bych teda nedojížděla. Nikdy. Normálně to mám po Praze do práce 45 minut a teď se u nás přestavuje silnice a je to po ránu zacpané, tak jedu přes hodinu, hodinu a čtvrt a jsem z toho úplně dodělaná...

Taky bych tolik nedojížděla ani za nic! Do školy (SŠ) jsem dojížděla 40 minut, do mých posledních 2 zaměstnání jsem dojížděla 20 minut.

takové dojíždění těžko dlouho vydržíš. A pokud se chceš vrátit - i za cenu toho, že takovou práci na Moravě mít nebudeš, tak se vrať. Morava je krásná, ale práci budeš shánět asi těžko.

já bych teda vyzkoušela, co si myslíš, že je pro tebe nejlepší a zjistila tak, jak ti to vyhovuje (bylo by dobré si ze začátku najít nějaké to spolubydlení, tak si najdeš nejenom kamarádky, ale i kamarády těch kamarádek a můžeš si některý den zkusit jet za rodinou, abys zjistila, jak moc budeš unavená a co ti bude vyhovovat lépe; podnájem nebo spolubydlení můžeš případně zrušit)
já za sebe bych se teda dobré práce nevzdávala, i když vím, o čem mluvíš
bydlela jsem s holkama na bytě a bylo to super, rozuměly jsme si, občas jsme zašly na drink nebo víno, pořád se něco plánovalo, začala jsem ale dojíždět přes 250km každý víkend za svým přítelem-dokonale mi to vyhovovalo, teď spolu bydlíme a já si hledám práci a protože bydlíme na vesnici, budu dojíždět každý den (kvůli přestupům v autobuse) také skoro dvě hodiny. Hrozně se ale do té práce těším nejen proto, že mě bude bavit a budou za ni penízky, ale hlavně věřím, že si porozumím s kolegy a také se s někým seznámím, protože v té naší vesnici jsem nová a široko daleko neznám také nikoho jiného než je můj přítel
když to shrnu: v práci si určitě najdeš někoho, s kým si budeš rozumět nebo jsou i jiné možnosti: fitcentra, bazény, v kavárně si povykládat s milým číšníkem...nikdy nevíš, koho ti osud nahraje do života a tvoje rodina...chápu, já jsem také bez rodiny a je mi po ní smutno-od toho jsou tu mobily, skype a víkendy, když má člověk volno, může se za nimi kdykoliv přijet podívat nebo oni za tebou
takže záleží spíš na tobě, čemu dáš přednost a co všechno jsi schopná vydržet..dojíždění někdo zvládá v pohodě, někdo ne - opravdu to ale není dlouhodobá záležitost