Dětská obezita

Já jsem měla nadváhu od narození, rodiče o tom věděli, ale prostě s tím nešlo nic dělat, protože ségra je při naprosto totožné stravě i porcích hubená, a rodiče v té době taky, takže u nás by to bylo tak, že já bych musela jíst sama jako jediná méně energetickou stravu než zbytek rodiny, schválně říkám máloenergetickou a ne zdravou, protože zdravě jsme jedli od malinka, domácí strava( sice česká kuchyně , ale ne tučná), zelenina ze zahrádky, domácí jogurt, snídaně, svačinky, všechno nám maminka připravovala čerstvé. Od základní školy se to řešilo tak, že jsem chodila narozdíl od ségry na hromadu sportovních kroužků, "závodně" jsem hrála basket a stala jsem se platným členem školního florbalového a volejbalového týmu, nadváha nezmizela.
Ale souhlasím s většinou , že pokud mají děti nadváhu/obezitu z toho, že jenom sedí u počítače a jedí a jedí, tak se to musí změni s celou rodinou a ne jenom dítěti zakázat sladkosti a počítač.

Můj názor je vést děti k tomu že hýbat se je normální a doma vařit zdravou stravu. U staršího to fungovalo do roka a něco, potom postupně začínal odmítat zeleninu a ovoce čerstvé, drží ho to dodnes, i když občas už si dá, ale nesmím nutit, doma jíme zeleninu skoro ke každému jídlu, jen on nechce a nadavuije se z toho, jinak má jídelníček v pohodě, mladší zatím jí všechno a zdravě. Jinak myslím že když děti vidí že doma se jí zdravě a jsou na to navyklé tak je to velké plus do života. Samozřejmě že dostanou občas i sladkosti, babičky zásobují, ale není to denně a hlavně je to malé množství, podle mě když se to dětem jen zakazuje tak pak když mají možnost splácají všechno možné, jedna kinderčokoládka neublíží a když má dítě dostatek pohybu nebo sportuje tak před sportem něco sladkého není problém.

Já osobně nechápu moji ségru a moji mámu-ségra má malého kluka, teď mu je šest let a už od malička mu začala dávat sladkosti, i když v naší rodině jsou veliký problémy s váhou.
Sama ségra je tlustá, brácha byl taky oplácanej, a já sama s váhou pořád bojuju, ale já nejsem malý dítě, takže mám rozum a sama se hlídám, ale takový malý šestiletý kluk nepochopí, že sladkosti a Kostíci a ty jeho Jojo bonbony, čokoládičky, kinder vajíčka atd atd, (mohla bych jenom pokračovat, na tomhle všem vyrostl), jsou pro něho špatný.
Samozřejmě ovoce a zeleninu jedí, ale ty sladkosti jedí bohužel ve větší míře. A ségra je navíc takový tip, že buď sedí doma anebo chodí na dlouhý procházky, procházky jsou sice fajn, ale myslím, že on potřebuje mnohem víc sportu.
Samozřejmě, že teď už začíná být tlustý, na břiše má faldíky a má tlustý stehna, fakt ho lituju, protože až bude růst a až na něj přijde puberta, tak bude mít veliký problémy, sama vím, jaké to je, když se ostatní děti smějí a posmívají a moje ségra to ví taky, tak vážně nechápu, proč s tím nezačně něco dělat, proč to nezmění, proč dokáže připustit, aby její vlastní dítě zažívalo to samý co kdysi ona. Když si ho k nám máma bere, tak jí taky říkám, ať mu žádný sladkosti nedává, ať mu nekupuje ty hnusný kostíci a ať mu raději dá obyčejný bílý jogurt s malinami, s borůvkami, prostě s ovocem, a ona se se mnou začne hádat, že přece sladkost dostat může a podobný kecy.
Už vážně nevím, jak jim to mám říct, nenechají si to rozumně vysvětlit, pravidelně se s nima o tom hádám.
Hodně jsem se rozepsala, nevíte někdo jak bych jim to měla vysvětlit?