Délka anestezie

Reaguji na Pajina87:
Kamarádka na tom byla a zákrok trval asi tak 15min. a druhý den šla domů, ale taky záleží, jestli budeš bez potíží nebudeš moc krvácet....

délka je cca 10-20 min, u každého je to jinak, ale rozhodně se bát nemusíš u nás se dřív propouštělo až 5. den, ale teď to zkrouhli a druhý den po výkonu (den výkonu se nepočítá), chodí ženský domů. Ale v každém špitálu je to jinak.

Konizace není dlouhý zákrok, myslím, že se není čeho bát.
Čeho přesně se bojíš? Možných rizik narkózy? No, nevím, jestli tě to trochu uklidní, ale za posledních půl roku jsem jich měla 16 a ta nejdelší trvala 3,5 hodiny a přežila jsem

Narkoza jako taková není nic hrozného, vyloženě zle mi bylo jen jednou, ale to bylo spojené ještě s jinými okolnostmi, takže z toho bych strach neměla. Zdravé to zrovna není, ale u tebe to bude jen chvilka

Já jsem byla v narkoze jednou v životě a to po porodu, kdy se mi neodloučila placenta, tak mě museli uspat, trvalo to asi taky nějakých dvacet minut možná půl hodiny a můžu říct, že tak dobře jsem se v životě nevyspala, když jsem se probudila, bylo to jako bych spala tak 3dny, jak jsem byla krásně vyspalá a plná energie, klidně bych si to zopakovala. Myslím, že po tak krátké narkoze ti špatně nebude, jestli se bojíš toho.

tak to jsem ráda že to bude trvat jen tak krátce, ale i tak pocit mám nepříjemnej co když mě uspěj málo,atd, atd... až druhá den jo? teda, já počítala s tím že by mě ještě ten den pustily. Tedy aspoň doktor se mi o tom zmíňil...ale mohly by, příjem mám v 10 a tak ve 4 bych si to mohla zase frčet domů a ještě se optám, dodržovaly ste poctivě 6-ti nedělí?

Reaguji na Pajina87: jak říkám, každý špitál to má jinak, někde se to dělá i ambulantně, čípek je náchylný na krvácení, je hodně prokrvený, tak si to chtějí pohlídat

na podzim jsem řešila to samí, čekala mě moje první operace, taky z gyndy i když něco jinýho..asi dva týdny jsem nespala, strašně jsem se bála..no a nakonec úúúúplně v pohodě..píchli mi nějakou injekci asi půl hodky předtim a všichni mi doma říkali, jak je ta injekce před operací dycky zblbla, tak i já jsem čekala a nic se nestalo ale když mě pak odvezli před sál, tak jsem ještě asi 10min čekala než odvezli jinou pacientku a hlavně VŮBEC jsem neměla žádnej strach, prostě jsem ležela, koukala na hodiny naproti sobě a nic, žádnej blbej pocit, nechtěla jsem utéct, neklepala jsem se jako dycky když se bojim, ale jenom jsem ležela a koukala, ale jako věděla jsem o sobě a tak, takže to bylo asi díky injekci..no a pak jsem si přelezla na kozu, najednou okolo mě asi 10 mladých doktorek, kdyby mi neřekli že mi přivázali ruku aby mi pak nespadla tak to ani nevim, vůbec jsem si nevšimla když mi píchli kanilu, vůbec to nebolelo, pořád na mě mluvili, já jim pořád dokola říkala aby mi tam toho dali dost abych se jim tam neprobudila , pak jsem jim trošku zblbnutá povídala o svym přítelovi pak jsem jim řekla že mam hroznej tlak v hlavě a najednou mě přendavali do postele na pokoji, tak jsem jim ještě 20krát řekla, at všem na sále poděkujou a hotovo jsem se pak za sebe strašně styděla co všechno jsem jim tam navykládala celý to dohromady trvalo asi půl hodky a po narkoze jsem pak ani nespala,byla jsem odpočatá takže příště když půjdu tak už se asi taky nebudu moc bát, ale nejistota tam bude dycky

Reaguji na neonka: no z toho mám taky hrůzu, abych jim tam nepovídala nějaký pikantnosti, kušna mi jede i tak celkem hodně, natož ještě po oblbováku, a hlavně abych se jim tam mezi tím taky neprobrala Mě to čeká ve středu v Praze u Apolináře, žaludek mi jde šejdrem už teď...Nejhorší je to že jsem nedávno zkoula dokument o nějaký paní co byla v narkóze a říkala tam, že naprosto vše cejtila....doufám že mě se to nestane

Reaguji na Pajina87:
byla jsem na tom úplně stejně jako nic, celkově mam z doktorů hrůzu, ale fakt se nemáš čeho bát. i když chápu, že ti ted nějaký uklidnující řeči nepomůžou, mně taky nepomohli, a to se mě snažili uklidnit rodiče, bráchové i doktoři. prostě si tim budeš muset projít a pak až se probereš tak si řekneš, že ses zbytečně stresovala tak dlouho dopředu..ale jak říkám, asi si tim musí projít každej, aby pochopil, že se fakt neni čeho bát

Reaguji na neonka: žádná dlouhá operace to není, takže se uklidňuji tím že to bude Ok...navíc už jsem velká holka, takže bych měla taky něco vydržet

Reaguji na Pajina87: dáš to úplně v pohodě, akorát si to uvědomíš až po probuzení já si pak celej zbytek dne říkala: ty jo, tak to bylo ono? dyt to nic nebylo..proč jsem se tak bála? dyt mě tam jenom dovezli a pak už jsem byla na pokoji..byla jsem blbá..ty jo,tak kvůli tomuhle jsem se bála celej měsíc? klidně bych si to dala znovu.. a pak jsem se nudila a fotila jsem si kanylu v ruce a štítek na ruce a nový pyžamo a papuče co jsem si koupila a novou tašku a posílala jsem to příteli mms aby viděl jak jako trpim a chlubila jsem se co jsem si všechno koupila nový ...jo a ještě jsem se tam trošku vztekala když mě přivezli, protože jsem zvyklá ležet a spát na břiše, takže jsem tak chtěla ležet a oni mě furt dávali na záda tak jsem se vztekala jak malá holka jo a až do večera mě bolely lýtka, asi z těch punčoch, ale ráno už jsem o tom nevěděla

jo a na operaci jsem byla kolem 12 a ve 3 mi už přinesli oběd, měla jsem hroznej hlad..měla jsem nadstandart, takže jsem si tam ,,sedla" na gauč, jedla jsem, koukala na tv, z domova jsem si přitáhla i bake rolls, takže večer u seriálu jsem tam seděla v křesle a cpala se chipsama a tak snídani mi pak zase přinesli..pohoda, jako v hotelu...akorát mi přišli asi v 6 naklepat poštář (kterej jsem stejně měla vedle protože na něm nespim), tak mě vzbudili,ts!

Já byla ještě jako malá na trhání nosních mandlí a i když mě uspali, to vytrhnutí jsem cítila.. takže asi jako ta paní, co se o ní zmiňuješ..ale i když jsem to cítila, tak to nebylo nic hrozného a nespojovala jsem si to s tou operací..bylo to tak, že mě sestřička dovedla na operační sál, posadila si mě na klín a dala mi na obličej masku, já při vdechování cítila, jak se mi mlží zrak a pak jsem viděla vcházet doktora s dalšími lidmi a říkala jsem si, proč mám tu masku na tom obličeji tak dlouho, no ale pořád jsem do ní dýchala a pak mi z toho vzduchu vdechovaného píchlo v nose a já tu masku sestřičce vyškubla..ale jak si dokážeš odvodit, tak to už jsem dávno spala a byla operována a to píchnutí nebylo ze vzduchu, ale z toho vyškubnutí mandlí, ale mi se to hezky spojilo do snu, jako bych te sestřičce seděla pořád na klíně a na žádné operaci nebyla ..no a pak jsem se vzbudila, trošku mě bolela hlava, byla jsem protivná, ale nic mě nebolelo..

Já jsem byla na konizaci, dávali mi jen lehkou žilní narkozu, byla jsem mimo asi jen patnáct minut, probrala jsem se hned po návratu ze sálu na pokoj a už jsem neusnula, domů jsem šla asi po třech hodinách.