Dárky, které nejsou podle vašeho gusta

To je prekérka Záleží co je to za člověka. Bráchovi třeba nemám problém říct na férovku, že to byla trefa vedle. U našich se mi to nikdy nestalo. S přítelem to bylo horší, třeba takovej stříbrnej šperk ve tvaru obřího srdce s amorovým šípem byla velká pecka. Když jsem viděla, s jakou pýchou mi ho tehdy předal, tak jsem poděkovala a uklidila ten kýč do bezpečí do šuplíku. A třeba od babičky jsem pravidelně k svátkům, narozkám a vánocům pravidelně dostávala pyžama, ale neměla jsem to srdce to jakkoliv řešit. Na charitě museli mít radost.

Už se mi to určitě stalo, ale vždy jsem slušně poděkovala. Navíc se mi to nestává téměř vůbec, takže asi nemůžu soudit. A to, že se mi dárek nelíbí bych třeba rodičům neřekla, protože jim se ode mě taky určitě nelíbilo všechno (Jako puberťačka jsem neměla peníze ani soudnost a dávala jsem kraviny.), ale přijali to s vděčným úsměvěm. Hodlám jim oplácet stejně za každých okolností. S přítelem máme kompromis (něco překvápko, něco dohoda). Kdyby to byl fakt dárek mimo mísu, který by mě až naštval, snad bych to zkusila naťuknout delší dobu po Vánocích. Ale jemným způsobem. A u stromku nejásat, ale zase nebýt viditelně zklamaná a otřískat to o hlavu dárci.

Stejně ale....dárek pod stromkem má být krásné překvapení. Jasně, za prachy si člověk koupí co potřebuje a vybere si nejlíp, ale já jsem prostě jedna z těch co má ráda překvápko. Říct si co ten druhý chce je sice praktické, ale z mého pohledu to ztrácí kouzlo, když přesně vím, co pod tím stromkem najdu. A navíc jak to pak řešit s některými rodinnými příslušníky, kteří každému kdo se jich zeptá "Co chceš pod stromek?", říkají: "Nic."? Nikdy bych nedopustila, aby ode mě naši dostali "nic". Proto už se neptám, spíš bedlivě naslouchám, sleduji a analyzuji.

Na dárcích si ale dávám záležet. Svíčičku a hrníček ode mě nikdo neuvidí.

Výjimka ale potvrzuje pravidlo, čímž chci říct, že v pozici babičky, které její vnuci koupí tři Vánoce po sobě balíček vitamínů, které mají složky co se "bijou" se složkami léků, které musí bábi brát.....no, asi bych je vraždila. Mimochodem dávat vitamíny babičkám a dědečkům mi přijde jako jeden z těch nejnevhodnějších dárků.

I na to někdo přišel URL

Reaguji na Tiakia: tak to je moc nejraději bych to koupila všem, co chtějí "nic" ale stovku za "nic"? Ale můžu to vyrobit

pořád ještě ušetříš.Stovka je za tento vtipný dárek i málo.

Hmmm to můžeš,ale originál je prostě originál.

co ti lidi nevymyslí

Nikdy bych neřekla, že se mi dárek nelíbí..ostatně i kdyby byl kdovíjaký, minimálně mě potěší, že na mě dotyčný myslel

Jen jednou se mi stalo, že mi manžel ke všem oslavám nosil furt tu samou bonboniéru v domnění, že ji miluju a já ji přitom nesnášela. Tak to už jsem mu jednou opatrně řekla (ale ne při předávání darů), že mám radši jiné druhy. Teď se tomu smějeme

Reaguji na Bellaqq: No já se prostě usměju a řeknu: jee, děkuji, to je hezké a pak to doma někam strčím nebo to daruji někomu jinému. Nedokážu dotyčnemu říct, že se mi to nelibi...