Dá se na internetu seznámit s "normálním" a fajn chlapem?

moje zkušenost je taková, že jsem se seznámila, popsala, na kafe zašla, s několika jsem se setkávala i pár měsíců, ale stejně jsem ještě toho pravého nenašla, jsem tam přes rok, a většinou se panáčci vyjevili tak, že ani nic moc vážného hledat nechtěli, spíš nějaké to povyražení, zábavu, zářez na paži a zase o dům dál. . . Hlavně ten pocit mám, že ano, půjdu s tebou na rande, ano můžu s tebou pobýt, ale hlavně, když já budu mít čas, když mě se to bude hodit a ty po mě nic nechtěj

Já se s přítelem taky seznámila přes internet.. jsme spolu 2 a půl roku

Tak pravě sedim u přitele ze seznamky moje první rande, inzerát jsem si dala já, není pravda, ze zoufalá, proste jen z nedostatku přílezitostí a času. Stěhuji se k němu, je úžasný a já jsem moc šťastná. Takže holky, Chlap se na internetu rozhodně najít dá

Jo, jo, dá se najít nikdy jsem nechtěla hledat chlapa na netu, zdálo se mi to divné, ale pak to přišlo, sešli jsme se a teď jsme spolu pomalu tři roky a jsme spokojení Nikdy by mě nenapadlo, že si najdu toho nejskvělejšího partnera zrovna na netu)

Na netu jsem si našla dvě poslední lásky - s jednou jsem žila tři roky a teď s tím mým jsem rok a půl. Bydlíme spolu po týdnu známosti a je to super. Zkoušela jsem dát inzerát,ale nikdo mě nezaujal. Pak jsem projížděla inzeráty na Seznamce a našla jsem toho součastného. Vlastně to byl jediný inzerát, na který jsem odpovídala.
Mého ex jsem našla na rande.cz.

Takže si myslím, že se normál chlap jde najít

Já se musím přidat k "pozitivnímu myšlení" ohledně lásky z netu. Měla jsem profil na netu, klasika - povídačka, pár schůzek - tudíž mnoho kamarádů a jedna spontánní schůzka byla "doufejme" osudová. Padli jsme si do oka myslím po všech stránkách, jsme spolu 3 roky a něco, bydleli jsme spolu prakticky hned a nyní jsme snoubenci chystající svatbu...ale musím uznat, že to je asi výjimka - náhoda, já říkám osud, ani jsem si "nešla" pro lásku na "celý" život a ejhle, svatba na krku

Já se přidávám taky. A to jsem to měla těžší o to, že jsem v letech a tehdy jsem byla s dvouma klučíkama. Jsme spolu už osmý rok, občas to zabublá (jako asi všude), ale jinak je to správný charakterní mužský. Takže doporučuji, ale s obrovskou trpělivostí, nevyjde to na poprvé.

Po tříletém vztahu, který nezkončil zrovna nejlíp, jsem se zaregistrovala na seznamce s tím, že aspoň přijdu na jiné myšlenky.Z hodně kontaktů, se kterými jsem si psala mě nějak nejvíc zaujal jeden klučina se kterým jsem denně v kontaktu.Co se psaní týče, tak je to človíček, který mě velmi zaujal, ale ještě jsme se osobně neviděli...máme se sejít tuto středu...ještě jsem nikdy na "rande na slepo" nešla, tak se toho trochu bojím...bojím se toho, že si prostě nesednem a najednou přijdu i o toho "virtuálníhoů človíčka se kterým jsem si přes psaní velmi rozumněla...Radši od toho nebudu nic čekat, pač pak by to zklamání bylo velký...
Jsem komunikativní člověk, kterýmu nedělá problém se seznamovat, ale ted jsem najednou nervozní...

Tedy já jsem takto na netu našla tři kamarády a tak nevidím důvod, proč by takto nešlo najít i partnera. Akorát já se neseznamovala nikdy přes seznamky, ale přes ICQ a fórum a spíš tak nějak náhodně.

Já bych teda rozhodně neřekla, že seznámit se s někym po netu je ze zoufalství. V dnešní době mi to přijde jako úplně normální způsob seznamování... Nemam ráda hospody ani diskotéky, do baru chodim sporadicky, ve škole mi nikdo nesedl, na ulici se jen tak do řeči s někym fakt nedam. Zkusila jsem si podat inzerát, teď jsem s přítelem skoro 3 roky a jsem naprosto spokojená

Já se po netu seznámila se svým přítelem...jako znali jsme se od vidění a já ho nesnášela snad od 17 let ,myslela jsem si že je to uplny namylený frajírek..... ale díky netu jsem poznala jaký opravdu je .....

Takjá musím přidat svou pozitivní zkušenost, myslím, že se dá najít na netu životní láska, vím to! Na netu jsem poznala spoustu lidí už od mých 15-ti let. Spousta z nich se stala mými přáteli. S jedním jsem měla půl roční vztah, než mě začal podvádět. Momentálně mám přítele, který mi před více jak rokem a půl napsal a od té doby jsme spolu. Nejdříve jsme si asi 14 dní každodenně psali na icq. Pak jsme se sešli a ono to vyšlo, nejkrásnější rande mýho života, pod nebem plný hvězd . Letos spolu oslavíme už 2.Vánoce, na které se stašně těším. Takže za mě... ano, na netu se dá najít přítel/kyně.

Taky se připojím se svou zkušeností. Poznala jsem manžela na internetové seznamce a jsme spolu 5 let. Ale samozřejmě jsem se nevyhnula setkání s množstvím úchylů a podivných pánů a můj muž má tytéž zkušenosti s ženami. Ale asi jsme si byli souzeni a osud si svou cesti vždy nějak najde

Taky přidávám svůj příběh. Náhodou jsem se tam seznámila s přítelem . Měla jsem omylem profil chlapa a on na mě juknul, prý nějakej úchylák. No byla jsem to já a byla to láska na první pohled. Po třech měsících už jsme spolu bydleli (vzdálenost mezi námi byla 230 km a každý víkend a občas i během týdne jsme se viděli) - bylo nám smutno. No jsme spolu pomalu 2 roky, koupili jsme spolu baráček, plánujeme mimčo i svatbu. Ale musím říci, že těch uchyláků co mi tam psalo bylo dost. Ale toho mého lumpika bych za nikoho už nevyměnila. Lepšího chlapa jsem si nemohla přát. Takže hodně štěstí.

Z mé strany bych to tak černě neviděla. Měla jsem ve svém životě 3 seznámení přes internet u všech tří seznámení jsem byla spokojená, protože se jednalo o opravdu fajn chlapy. Asi jsem měla kliku
Sice z toho láska veliká nebyla, ale dodnes na ně vzpomínám jako na fajn lidi a občas si napíšeme. Všichni se ke mně chovali galantně a jako opravdoví gentelmani
Já se s muži přes net ale scházela, až když jsem si byla skoro jistá, že si s dotyčným mám co říct a věděla jsem, že mě zaujal. Psala jsem si s ním třeba tři až čtyři měsíce, než jsem se odhodlala se sejít..no a když vydrželi, tak mi za to stáli