Pred mesiacom sa so mnou po 4,5 mesiacoch rozišiel bývalý. Uvedomil si, že ešte nie je pripravený na vážny vzťah (má 24 rokov). Nadalej mi každý deň volá, prezváňame si, oslovuje ma miláčik, zlatík, stále si píšeme na nete, pusinky si posielame. Lenže nehrozí, že sa k sebe vrátime. Kľudne mi rozpráva aku babu kde videl, minule mi vravel, že sa s jednou bozkával. Lenže ja som ho naozaj ľúbila, a bolí ma, keď mi takéto vraví. Takže ten mesiac od rozchodu sa stále hádame. Včera sme sa mali stretnúť prvý krát od rozchodu. Sme od seba 117 km, takže skôr sa to nedalo. A obaja sme sa chceli stretnúť, lenže nejako sme sa nedohodli, a tak sme sa zase iba pohádali. Ja už neviem či k nemu cítim nenávisť, alebo ho mám rada, neviem. On mi vraví, od rozchodu stále, že chce, aby sme boli najlepší kamaráti. Ale podľa mňa ked jeden ľúbil už nie je možne byť takí dobrí kamaráti. Zvládali by ste to, keby vás nechá človek, ktorého ste ľúbili, a každý deň vám naďalej hodinu volá a pod.? Ja už neviem, či ja som divná, ale podľa mňa to je iba dlhšie predĺženie trápenia. Možno, keby sme sa rozišli a ako iní viac neboli v kontakte tak by to bolo oveľa lepšie...Alebo už mám možno z neho ponorkovú chorobu. A keď sa na neho naštvem, tak mi aj 7 krát vola, potom napíše sms, že prečo mu nedvíham a tak..Včera po tom čo sme sa nestretli, tak sme si to dlho vysvetlovali na nete. A som myslela, že uz sa to naše kamarátstvo končí, ale keď išiel spať zase mi prezvonil...A viem, že aj keď nepôjdem celý deň na net, zase mi bude volať a pod..Problém je ten, že ja nechcem mu vynadať, že nech mi už prestane volať, ako ja s ním chcem byť kamarátka, asi len potrebujem váš názor nato, či podľa vás je normálne ostať v takomto vzťahu sbývalým?
Je to hodně těžké a je to, jak píšeš jen prodlužování trápení. Přátelé zůstat můžete, ale když ty sama nechceš, tak roč to lámat přes koleno? Prostě mu to vysvětli......že třeba po čase ok, ale ať tě teď nechá být.
....jinak no ehm...jsem na tom teď stejne jako ty Jen s tím rozdílem, že vědomě a že s ním kamarádka být chci, protože ho nechci ztratit a také tam je ještě naděje, někdy je to fain, jindy se trápím hodně...
No, ale jemu sa to nedá vysvetliť, on proste so mnou chce byť v kontakte každý jeden deň.
A ty si tá čo dala kopačky, či on ich dal tebe? Ja ho tiež nechcem stratiť, ale toto ma vážne ubíja. Včera si dal po tej hádke na FB status, že už ho vážne nasrala jedna osoba a smutne smejliky. Ako aj keď sa ho tam pýtali, že kto a prečo tak priamo na nástenke ma neohováral. Ale tiež, že sa hneď sťažuje, ach...
No já si taky myslím, že teď se budeš jen trápit.... Řekla bych, že by ti měl dát spíš čas na to, aby ses s tím vyrovnala... Ono se po čase dá být s bývalým kamarádka a řekla bych, že když nebudete ani jeden už toho druhého milovat, vždy ti bývalý může být daleko bližší kamarád než kdokoliv jiný... Ale to jen v tom případě, že bude bývalého bude brát jako minulost a nebude ho už milovat a chtít ho zpět.. Připadá mi to takové zvláštní.. možná to na mě i působí, že se s tebou rozešel, ale chce tě mít jako takovou jistotu, když to náhodou nevyjde jinde.. Protože po rozchodu ti říkat miláčku, atd... Proto ti pořád vyvolává.. Jako toto přece kamarádi nedělají, aby si x-krát za den volali a psali.. Teda podle mě... beru, že to oslovení může být ze zvyku, ale to pak nemáte svůj vztah ukončený a nemůžete být dobrými kamarády tak, aby to vyhovovalo oběma stranám...
Určitě to jde, ale až s určitý odstupem, až přebolí rozchod, až vyprchá zamilovanost. Takhle krátce po rozchodu to nejde. Ze dne na den nezměníš zamilovanost v přátelství...
Ale pokud byste teď omezili kontakty, pak po čase půjde.
Spíš si myslím, že tě nechce úplně ztratit, chce tě mít někde v záloze a tak ti denně volá atd. Ale to bych netolerovala. Chtěl jsi rozchod - chtěl - tak ho máš se vším všudy.
Ono je vždycky jednodušší zůstat kamarád pro toho, kdo se rozchází, než pro toho, který je ten opuštěný.
Myslím si, že by vám naopak prospělo omezení kontaktu, potřebuješ čas, který ti pomůže ten rozchod vstřebat, a v tom ti denní kontakt s expřítelem určitě nepomůže.
A časem sama uvidíš, budeš-li o to přátelství stát.
Cituji Lusinda: Ono je vždycky jednodušší zůstat kamarád pro toho, kdo se rozchází, než pro toho, který je ten opuštěný.
naprostý souhlas..
vždycky jsem se rozcházela já a i když jsem s ex chtěla zůstat jako kamarádka, respektovala jsem, když oni nechtěli a nijak jsem je nekontaktovala, nevyhledávala. Ta bolest musí odeznít sama.
Teď za sebou mám těžký rozchod, trápím se, ale vím, že zpátky už nemůžu a ani nechci.
Držím ti palce, ať to ustojíš, a věř mi, že časem všechno přebolí.
Ale teď ať tě nechá dýchat a zvyknout si na život bez něj.
To, že se ti do něj vrací a vypráví ti věci, které tě bolí, tím ti nepomáhá a nepohneš se dál..
prežila som si niečo podobné, 2 roky som čakala že či náhodou sa niečo nezmeni a budeme spolu (rozisli sme sa koli rodičom)... a až potom mi došlo že to nema vyznam a ked som s tym esemeskovanim sekla sa naštval a odvtedy mam pokoj..jasne dlha doba trapenia preto sa radšej ušetri (ja blbec som nanho čeakala a on si užíval s inými) a ja som odmietala inych lebo čo ak by pan dokonaly sa vratil??
nechaj ho tak, už tu babenka pisala že si nechava zadne dvierka a teba len trapi svojimi rečami o bozkavani sa atd ... neponižuj sa ostan sama sebou
ved sa najde iny muž ... kolko ich len beha hore dole okolo teba ...pa
Zůstat nejlepšími kamarády lze, ale jen za předpokladu, že ten vztah buď nějak vyšumí oboustranně, takže nevzniká pocit křívdy a oba pocítí spíše úlevu, že to skončilo, a nebo ten druhý dostane čas, aby se s tím smířil (a zároveň vidí, že ho druhá strana nevyužívá a hraje s ním fér hru). Vy jste spolu byli 4,5 měsíce, to je hodně rychlé zaříznutí něčeho, co se mělo teprve rozvinout. Souhlasím s holkama, že bys měla dostat čas na to, aby ses s tím mohla nějak vyrovnat, prožít tu fázi smutku a vzteku z rozchodu, a ne potlačovat emoce a být "ta chápavá". On nebyl zralý na vztah, a Ty zas nejsi zralá na takové kamarádství. On se nepřemáhal, Ty se tedy také nepřemáhej. To je nezbytná rovnováha, která Ti zas dá pevnou půdu po nohama. Co bude za pár měsíců, to pak uvidíš, třeba už ho nebudeš vůbec k životu potřebovat, a nebo se stanete těmi kýženými kamarády.
Tak dnes som sa stretla prvý krát od rozchodu s byvalým (po 2 mesiacoch). A mám z toho veľmi zlý pocit. Tváril sa ako keby sme neboli ani rozídení. Objímal sa so mnou, bozkával, pekne sa na mňa usmieval atď. Keď sme šli po meste hocikedy mi dal pusu na pery, chytil ma okolo pásu a pod...A ja už k nemu nič necítim už. Mňa už láska k nemu úplne prešla. Ale neodmietala som bozkávanie a tak, preto že mi bolo blbé mu povedať, že o to nemám záujem. Lenže ak si myslí, že takto budú naše stretka prebiehať nemám zaújem. Sú tí chlapi normalní, že dajú kopačky a na stretnutí sa tvária ako keby nič?Ešte aj na rozlúčku mi dal pusu na pery. Neviem, čo si mám o tom vlastne myslieť. Ale ako vravím, som z toho celkom sklamaná. A to že mi volá každý deň a pod, tiež trvá naďalej...
Bývalý určitě může být nejlepší kamarád, ale rozhodně ne po rozchodu, naprosto přesně vím, o čem mluvím...s pár ex jsme se takhle snažili kamarádit hned po rozchodu, ale mě to trápilo, strašně dlouho jsem se nedokázala smířit s tím, že budem jen kamarádi....pak jsme se přestali vídat, já si našla někoho novýho a když jsme se potkali po delší době, opravdu už z nás byli jen kamarádi a já jsem dnes za tahle přátelství opravdu vděčná. Momentálně mě ještě trošku trápí, že se nevídám s posledním ex, ale věřím, že těch pár měsíců, co spolu nebudem v kontaktu, nám jen prospějou, že oba potřebujeme nějaký čas bez toho druhého, aby nás to přešlo...to mi taky dodává sílu to "vydržet" a nebýt moc smutná....věřím a jsem si jistá, že až se jednou potkáme, tak zjistíme, že můžeme být kamarádi a bavit se o jeho přítelkyni a mém příteli...to je taky důvod, proč už nejsem z toho rozchodu tak smutná...ted jsem o něj na nějakou dobu přišla úplně, ale za nějakou dobu se budeme opět vídat, budu ho mít "zpátky", ale jako kamaráda a náš vztah tak bude daleko lepší a hlavně už se nebudu muset bát, že bych ho někdy ztratila, protože přátelství bývají kolikrát trvanlivější než láska...
Já si myslím, že se to dá Pokud je to takové to chození, kdy brzy pochopíte (oboustranně), že takto by to nešlo, tak se to dá
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.